V pondělí uběhly přesně tři roky ode dne, kdy se občanská válka v Jemenu stala mezinárodním konfliktem. Půl roku od obsazení hlavního města San'á povstalci z řad šíitských Hútiů a měsíc po útěků svrženého prezidenta Mansúra Hádího do přístavu Aden na jihu země započala letecká ofenziva a námořní blokáda, brzy doplněná o nasazení pozemních sil. Arabská koalice v čele se Saudskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty vpadla do Jemenu formálně na žádost Hádího, kterého má v úmyslu znovu dosadit do prezidentského paláce.
Dosud neuhasínající válka si od té doby vyžádala tisíce civilních obětí, vyhnala přes dva a půl milionu lidí ze svých domovů, napáchala obrovské škody na infrastruktuře a přivedla už tak nejchudší zemi arabského světa na pokraj hladomoru. Tři čtvrtiny obyvatel Jemenu jsou momentálně závislé na humanitární pomoci, více než čtvrtina je přímo ohrožena hladem. Odhadem na deset tisíc lidí zemřelo kvůli zcela nedostačující zdravotní péči, šíří se epidemie infekčních chorob jako malárie, dengue nebo cholera.
Letecký útok v jemenském hlavním městě San'á (2015). Foto Wikimedia Commons
Utrpení je hlavním důsledkem vojenské invaze, která měla původně trvat jen několik týdnů. Místo toho se útočící koalici ani za tři roky nepodařilo dosáhnout základních cílů. Hútiové, napadení hlavně kvůli svému propojení s Íránem, stále kontrolují většinu severozápadu země včetně rozbombardovaného hlavního města, zatímco prezident Hádí zůstává v Adenu, údajně v nemilosti svých saudských podporovatelů a občas v ozbrojeném konfliktu se spřátelenými milicemi. Rozsáhlé oblasti Jemenu se staly útočištěm teroristických skupin jako Al-Káida nebo Daeš.
Na bojišti umírají stovky koaličních vojáků, nejčastěji kromě těch saudských paradoxně vojáci z chudého Súdánu, který svou účastí platí za velké investice států Perského zálivu. Co víc, Saudská Arábie nyní musí čelit balistickým raketám odpalovaným na její vlastní území; v neděli zamířilo na hlavní město Rijád a další cíle na sedm takových raket, a přestože se je podařilo sestřelit, dopadající úlomky zabily jednoho člověka a další dva zranily.
Válečné zločiny
Mírové rozhovory přesto nevedly nikam a invaze pokračuje. Včetně kontroverzních leteckých útoků, které jsou kritizovány kvůli nepřesnosti nebo záměrné netečnosti, s níž se dotýkají civilního obyvatelstva. Mezi začátkem války a 15. prosincem roku 2017 se uskutečnilo přes patnáct tisíc koaličních náletů, z nichž na základě informací shromážděných organizací Yemen Data Project zhruba třetina zasáhla civilní cíle. Včetně 386 farem, 212 škol, 183 tržišť, 44 historických budov a 44 mešit. Od začátku roku je zdokumentováno na tisíc dalších leteckých útoků.
Organizace jako Human Rights Watch (HRW) a Amnesty International mnoho z nich považují za válečné zločiny a požadují jejich vyšetření. Podle HRW se to týká třeba notoricky známého vybombardování pohřbu v hlavním městě z října roku 2016, které si vyžádalo kolem sto padesáti obětí.
Zvláště ostudnou součástí celého konfliktu zůstává od počátku spoluúčast západních zemí, bez jejichž asistence by Saudská Arábie a její spojenci dlouhodobě nemohli vést masivní ofenzivu. Spojené státy poskytují logistickou podporu včetně pravidelného doplňování paliva a využívání základen pro letadla z různých zemí arabské koalice. Po boku Velké Británie pak dodávají drtivou většinu potřebné munice, vojenského materiálu a samotné techniky. Například zmíněná Británie začátkem března uzavřela dohodu o prodeji 48 moderních stíhacích letounů Eurofighter Typhoon.
Západní spoluúčast mimochodem zdatně využívají jemenští povstalci k propagandistickým účelům. Naposledy ji během mnohatisícového pochodu v San'á zmínil jejich vůdce, Saleh Ali al-Sammad, který Američany označil za skryté strůjce zahraniční intervence.
Krůčky správným směrem?
Přinejmenším v některých státech se ale v poslední době ozývá stále hlasitější kritika byť nepřímé podpory útočící koalice. V americkém Senátu byla před pár dny relativně těsnou většinou neschválena rezoluce žádající ukončení amerického zapojení do konfliktu. Hlasovalo se o ní shodou okolností právě ve chvíli, kdy se prezident Donald Trump scházel se saudským korunním princem Muhammadem. Pro rezoluci se vyslovilo i pět republikánských zákonodárců.
Protest proti americkému angažmá v jemenské válce (prosinec 2017). Foto Wikimedia Commons
V jiných státech už byla iniciativa úspěšnější. Kupříkladu Řecko v prosinci po protestech veřejnosti zrušilo dohodu na prodej třiceti tisíc tankových projektilů do Saudské Arábie. Norsko kromě Saudské Arábie oznámilo přerušení dodávek smrtícího vojenského materiálu také do Spojených arabských emirátů a součástí vládní dohody mezi německými lidovci a sociálními demokraty se stalo dočasné ukončení dodávek zbraní do všech zemí sdružených v útočící koalici.
Vzhledem k patové situaci v jemenské válce je tlak důležitých obchodních a vojenských partnerů participujících států vedle dodávek potravinové pomoci jedním z mála způsobů, jak do konfliktu zasáhnout. Jeho ukončení přesto zůstává v nedohlednu. Naopak se předpokládá, že nedávné raketové útoky na cíle v Saudské Arábii povedou ještě k rozšíření vojenských operací.
