Spojené státy v poslední době nestojí o syrské uprchlíky. Vyplývá to z údajů amerického ministerstva zahraničí, které následně převzala veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR. Ta uvádí, že USA letos přijaly pouhých jedenáct uprchlíků ze Sýrie. Od října 2017, kdy federálním úřadům začíná fiskální rok, se potom jedná o čtyřiačtyřicet syrských uprchlíků. Oproti stejnému období před rokem je to pokles o neuvěřitelných devětadevadesát procent.

Rapidní pád počtu uprchlíků ze Sýrie, doprovázený více než sedmdesátiprocentním ročním poklesem celkového množství přijatých uprchlíků, koresponduje s přísnou imigrační politikou slibovanou americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Političtí oponenti a lidskoprávní organizace však upozorňují, že je zároveň v přímém rozporu s „humanitárními“ odůvodněními pro sobotní vojenskou intervenci v Sýrii.

„Všichni jsme viděli fotografie dětí dusících se plynem a myslím, že se to dotklo každého z nás,“ prohlásil v noci na sobotu americký demokratický senátor Brian Schatz. „Americká vláda měla udělat to, co dělala vždycky. Přijmout uprchlíky.“ Schatz později na Twitteru doplnil, že „pokud se zajímáme o utrpení v Sýrii, měli bychom znovu začít přijímat uprchlíky“.

Amnesty International apelovala, že se Spojené státy „nesmí otočit zády k utrpení mužů, žen a dětí“. V prohlášení respektované organizace se dále píše: „Je čas, aby USA znovu otevřely dveře těm, kteří se pokouší uprchnout před násilím v Sýrii.“

Opatření proti nelegální imigraci

Omezení imigrace bylo jedním z hlavních témat prezidentské kampaně Donalda Trumpa v roce 2016 a stále patří mezi nejčastěji diskutované otázky. Obvykle se v tomto směru hovořilo o „nelegální migraci“; tedy o otázce několika milionů osob převážně z Mexika a střední Ameriky, kterým se buď podařilo projít přes ostře střeženou americkou jižní hranici, nebo přicestovali na základě turistického víza a po jeho vypršení v zemi zůstali.

Již jako kandidát se Trump zavázal vybudovat na jižní hranici „velkou, opravdu velikou zeď“, za níž by zaplatilo sousední Mexiko. Přestože se tento projekt dosud nepodařilo zrealizovat a mexičtí představitelé hlasitě odmítají zeď financovat, od nástupu do úřadu čelí nelegální imigranti v USA zvýšené pozornosti státního aparátu.

Prudce narostl počet zadržených a deportovaných imigrantů včetně žen, dětí, osob bez záznamu v trestním rejstříku nebo rodinných příslušníků těch cizinců, kteří žijí v zemi legálně. Americká vláda se také pokouší právními prostředky zabránit tzv. „azylovým městům“, aby chránily přistěhovalce bez dokladů před deportací, a od poloviny loňského roku usiluje o ukončení Obamova programu na ochranu a postupnou legalizaci osob, jež přišly do USA v dětském věku (DACA). Jiný program na ochranu dětských migrantů ze střední Ameriky (CAM) byl již letos v lednu pozastaven.

Stavění bariér uprchlíkům

Trumpova vláda ovšem vedle nelegální imigrace přijala sérii restriktivních opatření proti všem formám legálního přistěhovalectví. Mimo jiné zpřísnila podmínky pro získání pracovních víz pro vysoce kvalifikované odborníky ze zahraničí (H1-B) nebo navrhla úplné zrušení každoroční loterie, v jejímž rámci Spojené státy ročně udělovaly trvalý pobyt pětapadesáti tisícům náhodně vybraných žadatelů z celého světa.

Přísná opatření se výrazně dotkla utečenců z oblastí zasažených válkou nebo humanitární katastrofou. Trump v letošním roce postupně zrušil dočasnou ochranu udělovanou od 90. let desítkám tisíc osob ze Salvadoru, Haiti, Nikaragui, Súdánu a naposledy africké Libérie. Po uplynutí nastavené roční lhůty bude muset opustit zemi přes tři sta tisíc lidí, v příštích měsících se uvažuje i o zrušení ochrany pro občany z Guatemaly. Většina z nich se bude muset vrátit do domovských států, kde jim nadále hrozí pronásledování a případně smrt.

Takřka smrtelné rány utrpěly rovněž programy na trvalé přesídlování uprchlíků. Trump v roce 2017 prostřednictvím exekutivního příkazu bez schválení Kongresu na 120 dní úplně zastavil přijímání uprchlíků, nařízení pak na dalších 90 dní prodloužil pro občany veřejně nespecifikovaných jedenácti zemí. Po vypršení exekutivního příkazu jeho administrativa schválila výrazné zpřísnění požadavků na udělení azylu a pozastavila možnost slučování rodin.

Počet ročně příjimaných uprchlíků byl snížen z Obamou nastavených 110 tisíc na 45 tisíc, což je podle amerických médií nejnižší číslo za posledních třicet let. Dosavadní statistiky naznačují, že ani zdaleka nebude naplněno. Za šest měsíců fiskálního roku 2018 bylo přijato pouhých 10 548 uprchlíků, Syřanů z nich bylo 44. Uprchlický status přitom za stejné období v předchozím roce získalo bezmála šest tisíc Syřanů a dalších 33 tisíc lidí z jiných zemí.

Vlídnější soused

Politika Donalda Trumpa vůči osobám z krizových oblastí je v ostrém kontrastu se sousední Kanadou. Šestatřicetimilionová země loni přijala čtyřicet tisíc uprchlíků, registruje rekordní množství žadatelů o azyl a významně se angažuje také při řešení syrské krize; od listopadu roku 2015 Kanada postupně přesídlila přes padesát tisíc ohrožených Syřanů.