Rohingové po čtvrt roce: Barma slíbila možnost návratu, vlastní vinu však odmítá

Čtvrt roku po násilnostech v Rakhinském státě a vyhánění tamních muslimů se věci začínají konečně hýbat k lepšímu. Lidskoprávní organizace ale upozorňují, že mnoho uprchlíků se nemá kam vrátit a že pohled na Rohingy se v Barmě moc nezměnil.

(josp)

01.12.2017 11:44

A2

Z domovů bylo při letních násilnostech vyhnáno celkem 620 tisíc lidí. Odhady zabitých se pohybují od několika set do přibližně tří tisíc. Foto archiv Change.org

Vlády Barmy a Bangladéše se usnesly na předběžné dohodě, na jejímž základě by měla být umožněna repatriace statisíců uprchlíků z muslimského etnika Rohingů, které vyhnalo v srpnu a září z Barmy násilí v jejich domovském Rakhinském státě. Úmluvu avizovaly obě strany 23. listopadu. Podle agenturních komentářů se tak začíná situace kolem Rohingů po čtvrt roce konečně zlepšovat.

Svoje domovy v Barmě opustilo nakonec přes 620 tisíc lidí, z nichž neúměrná většina připadá na ženy a děti. Hlavním důvodem byl postup barmské armády a buddhistických milic, které vyrazily na konci srpna na tažení proti rohingským povstalcům poté, co tito napadli řadu policejních stanic. Armáda a milice přitom spojily vlastní protipovstaleckou operaci s „likvidací povstaleckého zázemí“: vypalováním rohingských vesnic a zabíjením těch, kdo nestačili nebo nechtěli utéci.

V Barmě-Myanmaru zůstala v důsledku méně než polovina původní rohingské populace. Na půl milionu vyhnanců dnes živoří u bangladéšských hranic v tíživých podmínkách improvizovaných stanových městeček, která vyrostla kolem přeplněných uprchlických táborů. Dalších zhruba 120 tisíc Rohingů zůstává vnitřně vysídlených.

Ústní svědectví a zprávy z Rakhinského státu hovoří o likvidaci celých vesnic, vraždách i cíleném znásilňování žen barmskými vojáky a bojůvkáři. Vysoký komisař OSN Zajd al-Husajn označil akce barmské armády za „učebnicový případ etnického čištění“.

Ještě nic nekončí
Navzdory relativnímu uklidnění situace v posledních týdnech lidskoprávní organizace varují, že ještě zdaleka není konec. Rohingové se často nemají kam vrátit, protože jejich sídla byla srovnána se zemí. Barma navíc odmítá z násilností vyvodit odpovědnost, a panují tak pochybnosti, zda je i vzhledem k panující atmosféře štvavé islamofobie schopná zajistit navrátilcům bezpečnost. Mezi pracovníky OSN zaznívají dokonce obavy, že by Rohingy mohla čekat nucená internace.

Návrat chce Barma navíc umožnit jen těm, kteří budou schopni dokázat, že byli dříve obyvateli státu. To je však podle nedávné zprávy Amnesty International pro velkou část Rohingů takřka nemožné. Nejen proto, že mnozí přišli na útěku o veškeré doklady. Ještě více komplikuje situaci fakt, že Barma vytrvale odmítá uznat Rohingy za vlastní národnostní skupinu.

O Rohinzích se Barmě hovoří často jako o Bengálcích a bývají považováni za ilegální imigranty z Bangladéše, přestože v Rakhinském státě žijí už nesčetně generací. V důsledku je jim upíráno občanství i přístup k řadě základních veřejných služeb, včetně toho, že barmské úřady nechtějí zanášet nově narozené rohingské děti do matrik.

Režim vše popírá
Barmská vláda i nadále odmítá za vznik letošní situace jakoukoli odpovědnost. Přestože byl ze své pozice odvolán generál Maung Maung Soe, jež měl zářijovou operaci na starosti, oficiální vyšetřovací zpráva vládní komise uvádí, že se armáda žádných nepatřičností nedopustila. Autoři zprávy údajně hovořili s více než dvěma tisíci Rohingy v několika desítkách násilím postižených lokalitách a všichni podle nich popřeli, že by se vojáci dopustili jakýchkoli pochybení.

To ostře kontrastuje se zprávou, jíž na základě rozhovorů s uprchlíky v bangladéškých táborech a dalších metod publikovala OSN. Ta považuje za prokázané, že „barmské bezpečnostní složky záměrně ničily majetek Rohingů a pálily jejich domovy i celé vesnice (...) s úmyslem zabránit jim v návratu“.

Hodnocení situace komplikuje skutečnost, že Barma přes opakované výzvy vpouští do oblasti konfliktu média, humanitární pracovníky i komisaře OSN jenom na vybraná místa a pouze s doprovodem. Množství vypálených vesnic napříč osídlením podlouhlého státu však potvrdily už i satelitní snímky.

Rakhinský stát byl v posledních letech společným domovem pro 730 tisíc Rohingů muslimské víry a dva miliony Rakhinů. Ti vyznávají tradičně théravádový buddhismus. Repro VoA/WmC

Obvinění ze zločinů proti lidskosti se přitom stále množí. Zvláštní zástupkyně tajemníka OSN pro oblast sexuálního násilí v oblastech konfliktů Pramila Pattenová počátkém listopadu oznámila úmysl napadnout postup barmské armády u Mezinárodního trestního soudu v Haagu. „Barmské ozbrojené státy v Rakhinském státě organizují a páchají sexuální násilí,“ uvedla. „Znásilnění se tu stává aktem a nástrojem genocidy,“ dodává s odkazem k tomu, že sexuální násilí na ženách se odehrávalo souběžně s dalšími zločiny, od vraždění dětí i dospělých po vypalování vesnic.

Su Ťij pod tlakem
Zvláštní pozornost věnují pozorovatelé úloze Aun Schan Su Ťij. Někdejší disidentka, opoziční vůdkyně a nositelka Nobelovy ceny míru byla režimem barmské armády po léta vězněna. Od prvních svobodných voleb v roce 2016 je de facto premiérkou, i když musí ve složitém uspořádání sdílet moc s armádou a nemá nad ní kontrolu.

Su Ťij je vyčítáno, že se Rohingů nejen nijak nezastala, nýbrž rozsah jejich utrpení relativizuje či přímo popírá. Zvláštní pohoršení vzbudilo její odmítání svědectví o znásilněních, jež na svém oficiálním profilu doprovodila obrázkem s nápisem „fake rape“ (vylhané znásilnění).

Množství měst ji proto v uběhlých týdnech zbavilo dříve udělených čestných občanství. Naposledy tak učinil Oxford. Tamní studenti rovněž odstranili její portrét i jméno z prostor univerzity, kde kdysi studovala. Čestného prezidentsví zbavila Su Ťij také London School of Economics a ze svých řad ji symbolicky vyloučila kanadská odborová centrála Unifor.

Pozornost se tento týden upírala rovněž k návštěvě, již v Barmě vykonal katolický papež František. Ten sice během setkání s barmskou vůdkyní vyzval k tomu, aby stát respektoval „identitu“ všech svých menšin, sklidil však kritiku za to, že Rohingy nezmínil adresně.


Další informace:

BBC News Myanmar Rohingya: What you need to know about the crisis
The Guardian Myanmar signs pact with Bangladesh over Rohingya repatriation
The Guardian Myanmar military exonerates itself in report on atrocities against Rohingya
Al Džazíra Rohingya return to Myanmar 'puts them in tiger's grasp'
Al Džazíra Aung San Suu Kyi stripped of 'Freedom of Oxford' honour
Al Džazíra Pope meets Suu Kyi, fails to mention Rohingya in speech


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.