Rohingya: nechtění, neviditelní, mrtví

Vojtěch Srnka

Muslimský kmen Rohingyů je jedním z nejutlačovanějších etnik současnosti. Na Barmě čelí genocidě. Role Západu je trestuhodná. Komentář Vojtěcha Srnky.

Jejich lodě OSN popsala jako plovoucí rakve. Okolní teplota se blíží čtyřiatřiceti stupňům, a oni se ve stovkách vydávají na přeplněné lodě. S nedostatkem jídla, s nedostatkem vody. Tisíce příslušníků kmene zvaného Rohingya prchá z Barmy, kde žijí v beznadějných diskriminačních podmínkách a chudobě.

Jedny z posledních zpráv o jejich cestě popisují bitvy mezi vyhladovělými a dehydrovanými uprchlíky o poslední zbytky chleba a vody. Bitvy často vedené na život a na smrt údajně velmi často končily shozením bezvládného, na kost vyzáblého těla některého z bojovníků z paluby vratké lodi do vod Andamanského moře. Jen podle zatím dostupných informací mohla takových těl být až stovka.

Uvolňování poměrů?

V Barmě, zemi ležící v jihovýchodní Asii žije na 140 etnických skupin, což z ní děla zemi s největší koncentrací etnických skupin na světě. Jednu z nich představují příslušníci v Barmě téměř milionového kmene muslimského vyznání nazývaného Rohingya. Ti v Barmě platili do státního převratu za uznávanou menšinu, zastoupenou dokonce i v politice. Jenže v roce 1962 je nový vojenský režim o tento statut připravil, a v roce 1982 byli dokonce zákonem prohlášeni za menšinu bez domova, čímž ztratili barmské občanství.

Tento stav umožnil barmské vládě nadále označovat členy tohoto kmene za imigranty. Tvrdý vojenský režim v průběhu let zasel nenávist mezi příslušníky budhistické většiny a muslimské menšiny v Barmě. Na ní se nic nezměnilo ani po nástupu nového prezidenta Thein Seina, který měl představovat obrat směrem k lepší budoucnosti země. 

Jedním z přelomů spojených s nástupem Thein Seina bylo také propuštění slavné barmské disidentky, držitelky Nobelovy ceny za mír a blízké přítelkyně zesnulého českého prezidenta Václava Havla Su Ťij z domácího vězení a její následné zvolení poslankyní.

Částečně uvolnění poměrů v Barmě vedlo Evropskou unii i Spojené státy k rychlému navázání více přátelských vztahů s tímto státem, návštěvám západních politiků v čele s americkým prezidentem Obamou a především k postupnému zrušení většiny sankcí. Později byl Barmě dokonce přidělen statut „Nejméně rozvinuté země“ (Least developed countries), díky kterému některé státy mohou čerpat různé výhody v rámci mezinárodního obchodu.

Proti těmto krokům však dlouhodobě protestovaly lidskoprávní organizace v čele s americkou Human Rights Watch, která stav tamních lidských práv dlouhodobě monitoruje. Jejich kritika se zaměřovala především na dlouhodobě katastrofální životní podmínky obyvatel z řad Rohingyů. Opatření, které vůči nim tamní vláda uplatňuje, HRW označila dokonce za etnické čistění. Z Barmy postupně přicházely také zprávy popisující útoky na Rohingye, jejichž popis neměl daleko k pogromům.

Kmen Rohingya platí za nejutlačovanější etnikum na planetě. Foto asianews.it
×
Diskuse
June 1, 2015 v 13.49
Kdy už skončí naivní vyčleňvání buddhismu z kontextu jiných náboženství světa? Kdy bude překonána západní naivita ohledně buddhsmu? Nestačí historické informace např. o podpoře japonského militaristického režimu a mimo jiné např. sebevražedných útočníků kamikadze tamními zenovými kláštery? Nestačí drastické vybíjení hinduistických Tamilů buddhstickými Sinhálci na Sri Lance? Pomůže k získání realističtějšího obrazu o buddhismu aspoň kauza barmských Rohingyů?
MP
June 2, 2015 v 13.26
Ivanovi Štampachovi
Ne, nepomůže. V západní imaginaci se usalašil určitý obraz buddhismu (resp. jeden dominantní a dva či tři malé obrazy), úspěšně a produktivně tu funguje a vytěsňuje i jen představu, že by buddhismus mohl být spojen s fanatismem a korumpován vztahem s mocí a majetkem. Podobně absurdní představa jako že by mohl mít Jan Ámos Komenský něco společného s náboženskými fudamentalisty v Bible Beltu.