Rohingya: nechtění, neviditelní, mrtví
Vojtěch SrnkaMuslimský kmen Rohingyů je jedním z nejutlačovanějších etnik současnosti. Na Barmě čelí genocidě. Role Západu je trestuhodná. Komentář Vojtěcha Srnky.
Jejich lodě OSN popsala jako plovoucí rakve. Okolní teplota se blíží čtyřiatřiceti stupňům, a oni se ve stovkách vydávají na přeplněné lodě. S nedostatkem jídla, s nedostatkem vody. Tisíce příslušníků kmene zvaného Rohingya prchá z Barmy, kde žijí v beznadějných diskriminačních podmínkách a chudobě.
Jedny z posledních zpráv o jejich cestě popisují bitvy mezi vyhladovělými a dehydrovanými uprchlíky o poslední zbytky chleba a vody. Bitvy často vedené na život a na smrt údajně velmi často končily shozením bezvládného, na kost vyzáblého těla některého z bojovníků z paluby vratké lodi do vod Andamanského moře. Jen podle zatím dostupných informací mohla takových těl být až stovka.
Uvolňování poměrů?
V Barmě, zemi ležící v jihovýchodní Asii žije na 140 etnických skupin, což z ní děla zemi s největší koncentrací etnických skupin na světě. Jednu z nich představují příslušníci v Barmě téměř milionového kmene muslimského vyznání nazývaného Rohingya. Ti v Barmě platili do státního převratu za uznávanou menšinu, zastoupenou dokonce i v politice. Jenže v roce 1962 je nový vojenský režim o tento statut připravil, a v roce 1982 byli dokonce zákonem prohlášeni za menšinu bez domova, čímž ztratili barmské občanství.
Tento stav umožnil barmské vládě nadále označovat členy tohoto kmene za imigranty. Tvrdý vojenský režim v průběhu let zasel nenávist mezi příslušníky budhistické většiny a muslimské menšiny v Barmě. Na ní se nic nezměnilo ani po nástupu nového prezidenta Thein Seina, který měl představovat obrat směrem k lepší budoucnosti země.
Jedním z přelomů spojených s nástupem Thein Seina bylo také propuštění slavné barmské disidentky, držitelky Nobelovy ceny za mír a blízké přítelkyně zesnulého českého prezidenta Václava Havla Su Ťij z domácího vězení a její následné zvolení poslankyní.
Částečně uvolnění poměrů v Barmě vedlo Evropskou unii i Spojené státy k rychlému navázání více přátelských vztahů s tímto státem, návštěvám západních politiků v čele s americkým prezidentem Obamou a především k postupnému zrušení většiny sankcí. Později byl Barmě dokonce přidělen statut „Nejméně rozvinuté země“ (Least developed countries), díky kterému některé státy mohou čerpat různé výhody v rámci mezinárodního obchodu.
Proti těmto krokům však dlouhodobě protestovaly lidskoprávní organizace v čele s americkou Human Rights Watch, která stav tamních lidských práv dlouhodobě monitoruje. Jejich kritika se zaměřovala především na dlouhodobě katastrofální životní podmínky obyvatel z řad Rohingyů. Opatření, které vůči nim tamní vláda uplatňuje, HRW označila dokonce za etnické čistění. Z Barmy postupně přicházely také zprávy popisující útoky na Rohingye, jejichž popis neměl daleko k pogromům.