Rada bezpečnosti OSN na zvláštním zasedání odmítla výzvu k okamžitému zastavení bojů v okolí jemenského přístavu Hudajda. Proti návrhu předloženému Švédskem se podle deníku The Guardian postavili zástupci Velké Británie a Spojených států, tedy dvou klíčových spojenců koalice vedené Saúdskou Arábií, jež před třemi lety zahájila invazi do jedné z nejchudších arabských zemí kvůli postupu Íránem podporovaných húsijských rebelů.

„Je načase, aby Rada bezpečnosti vyzvala k okamžitému zastavení útoku na Hudajdu a poskytla tak dostatek prostoru mírovému úsilí OSN k odvrácení katastrofy a nalezení dlouhodobého řešení konfliktu,“ žádal švédský velvyslanec Carl Skau členy nejdůležitějšího orgánu Organizace spojených národů.

Pro svůj návrh však nenašel dostatečnou podporu. Rada bezpečnosti místo toho v konečném prohlášení pouze „zopakovala výzvu k tomu, aby přístavy Hudajda a Salíf zůstaly otevřené“ a „vyzvala všechny strany k dodržování mezinárodního práva“ při právě probíhajících bojích.

Životně důležité přístavy

Koaliční síly vedené Spojenými arabskými emiráty zahájily ofenzivu ve čtvrtek, tedy dva dny po vypršení ultimáta k vyklizení Hudajdy a po ztroskotání vyjednávání, které se pokoušel mezi znepřátelenými stranami zprostředkovat zvláštní vyslanec OSN Martin Griffiths. Pozemní operace se dosud omezily na nejbližší okolí přístavu, který zůstává otevřený. Nicméně 600 tisícové město je v obklíčení a stalo se cílem desítek leteckých a námořních útoků, jimž padlo za oběť zhruba čtyřicet húsijských bojovníků a devět koaličních vojáků.

Arabská koalice si od plánovaného obsazení přístavu slibuje zasadit konečnou ránu rebelům, kteří by měli být tímto způsobem zbaveni íránské podpory včetně dodávek zbraní a zároveň vůbec největšího zdroje příjmů — přes Hudajdu a menší Salíf totiž do Jemenu proudí na tři čtvrtiny veškerého dovozního zboží. Hudajda je ale zároveň klíčový přístav pro zásobování milionů lidí potravinovou a zdravotní pomocí v rebely ovládané části země. Panují proto obavy, že by jeho uzavření v souvislosti s pozemní ofenzivou a předpokládanými tvrdými boji v ulicích města způsobilo humanitární katastrofu.

„Vojenský útok nebo obležení Hudajdy dopadne na statisíce nevinných civilistů,“ prohlásila humanitární koordinátorka OSN Lise Grande. „V nejhorším případě může až 250 tisíc lidí přijít o všechno včetně vlastního života.“

Hrozbu však představují už samotné nálety. „Hudajda je životně důležitá pro dodávky pomoci. Koaliční letecké útoky mají potenciál časem zabít hladem mnohem větší množství lidí, pokud poškodí klíčovou civilní infrastrukturu,“ vysvětluje Adama Dieng, zvláštní poradce OSN pro prevenci genocidy.

Již nyní je přitom situace v Jemenu díky probíhajícímu vojenskému konfliktu alarmující a například generální sekretář OSN António Guterres ji označuje za „největší humanitární krizi na světě“. „22 milionů Jemenců potřebuje humanitární pomoc, 8 milionů je akutně ohroženo hladomorem a 50 tisíc lidí umřelo jen loni na choleru nebo podobné nemoci,“ vypočítává ředitel Mezinárodního záchranného výboru David Miliband. Na 400 tisíc dětí ve věku do pěti let také podle informací UNICEF trpí akutní podvýživou.