Ne rozhodný a přesně zacílený zásah, ale vleklou bojovou kampaň s nejasným výsledkem připomíná dnes intervence skupiny arabských států v čele se Saúdskou Arábií v Jemenu. Shoduje se na tom většina pozorovatelů, kteří se věnovali konfliktu o víkendu a minulý týden — v době, kdy uplynuly dva měsíce od prvních útoků.

Převážně letecká operace byla zahájena 26. března. Ve druhé polovině dubna ji přerušila reklasifikace z vojenského zásahu Rozhodná bouře na politicko-protiteroristickou kampaň Obnovení naděje, ale jen na několik dní.

V půli května se přestalo bojovat ještě na téměř týden v rámci humanitárního příměří.  Od 21., respektive 22. května se ovšem znovu plnohodnotně válčí.

Letecké údery teď doplňuje raketometná a dělostřelecká palba z obou stran. Bombardovány jsou aktuálně provincie Lahídž a Sáda, setrvale pak hlavní město Saná a důležitý přístav Aden na jižním pobřeží.

„Pozemní jednotky saúdské koalice nevpadly do Jemenu stále plnou silou. Zaznamenány byly jen akce speciálních komand v Adenu a dílčí šarvátky na jemenské i saúdské straně severní hranice (...) Koalice však podniká každý den nové nálety, podporuje jednotky věrné uprchnuvšímu prezidentovi Hadímu a především — drží zemi v námořní blokádě,“ píše na Al-Džazíře Saíd Al-Batátí, novinář přímo z Jemenu.

↗

Rozložení sil v Jemenu z konce května: zelená označuje území s dominancí povstalců, růžová vlády a šedá káidistů. Repro WaC

Podle posledních statistik OSN zahynuly od začátku intervence přibližně dva tisíce lidí. Přímo letecké údery usmrtily 1037 civilistů, z toho 130 žen a 234 dětí.

Podle květnového šetření Human Rights Watch používá saúdská koalice nejméně tři druhy kazetové munice, přičemž jeden z nich dovezli Saúdové prokazatelně ze Spojených států.

Kdo proti komu a o co jde

Intervence je saúdskou koalicí vedena oficiálně na podporu mezinárodně uznané, ale už loni svržené vlády prezidenta Abdara Rabbúa Mansúra Hádího, nyní úřadující právě v saúdském exilu. Ve vlastním Jemenu dosud bojují poměrně silné jednotky věrné Hádího vládě, a to s novými faktickými vládci západní (obydlenější) části země — šíitským povstaleckým hnutím Ansar Alláh (Boží partyzáni), známým dle vůdčí rodiny jako Hútíové či Husíové.

Na straně povstalců bojuje také stará republikánská garda a část armády věrná exprezidentu-autokratovi Alímu Abdulláhovi Sálihovi, jenž vládl Jemenu do takzvaného Arabského jara. Spor má nicméně i regionálně-velmocenskou dimenzi.

Hútíe totiž podporuje Írán a arabské státy Zálivu se bojí, že kdyby získal v Jemenu další satelit, začal by kontrolovat obě úžiny důležité pro transport ropy z oblasti: Hormuzský průliv i Bab al-Mandab.

Intervence saúdské koalice byla zahájena poté, co Hútíové začali dobývat strategicky důležitý přístav Aden na jihojemenském pobřeží. Hlavní město Saná drželi povstalci už od loňského podzimu.

V konfliktu hrají důležitou roli dále i kmenové a lokálně-mocenské příslušnosti — jednotlivé části povstalecké armády operují samostatně, některé jednotky obou stran dokonce podnikají gangsterské únosy západních novinářů a rozvojových pracovníků, které pak mění za výkupné.

Vedlejšími, ale důležitými aktéry střetu jsou rovněž Spojené státy, jež Jemen využívaly až do povstalecké ofenzívy jako jednu ze základen ve své protiteroristické kampani a nyní podporují „informačně a logisticky“ intervenční koalici, a síť Al-Káidy, která je v Jemenu mimořádně silná a bojuje proti všem.

Mírové rozhovory? Snad v červnu

Boje doprovázejí už od konce dubna intenzivní jednání o smíru, respektive budoucím uspořádání země, která zprostředkovávají neoficiálně Spojené státy, Írán a Rusko a oficiálně neutrální Omán.

Zatím však nejde — tedy alespoň ne oficiálně — o přímé rozhovory mezi bojujícími stranami. Ty mají začít až po dosažení předběžné dohody někdy v průběhu června ve švýcarské Ženevě.

Na rychlou dohodu tlačí krom velmocí také OSN a humanitární organizace. Nálety poničily v Jemenu vedle vojenských cílů i velkou část civilní infrastruktury, jako jsou cesty, elektrická vedení či vodovodní potrubí. Kvůli blokádě vzrost počet lidí s nedostatečným přístupem k nezávadné vodě o tři miliony a v zemi chybí stále víc léků i potravin.

Podle statistik Oxfam International bylo již půl milionu Jemenců donuceno opustit svoje domovy.  Přes sto tisíc z nich přitom uteklo do Džibutska, Somálska, Puntlandu a Somalilandu na východě Afriky, jež mají samy potíže nasytit svoji vlastní populaci.

Další informace:

Al-Arabía Coalition strikes on Houthis rock Yemen capital

Al-Džazíra Yemen's president prepared to attend Geneva peace talks

Reuters Yemen fighting rages on amid new diplomatic push

AFP Saudi, Egypt share 'common vision' on Yemen war

HRW Yemen: Cluster Munitions Harm Civilians

CommonDreams.org War Leaves Two-Thirds of Yemen without Water Access: Oxfam

BBC News US hostage Casey Coombs released in Yemen and flown to Oman

Al-Džazíra Yemen's war displaced flood into Somaliland