↗

Dělníci v loděnicích v Cherbourg-Octeville na severozápadě Francie postávají u rozestavěné ponorky třídy Barracuda. Snímek byl pořízen v červenci 2017 během společné návštěvy francouzského ministra obrany Florence Parlyho a australského ministerského předsedy Malcolma Turnbulla. Zrušení australské zakázky bude mít na francouzský zbrojní průmysl hrubé dopady. Foto Charly Triballeau, AFP

„Brutální lekce z geopolitiky“ — tak označil berlínský deník Der Tagesspiegel oznámení o vzniku AUKUS, nového bezpečnostního partnerství Austrálie, Velké Británie a Spojených států. Dohoda není jen velkou finanční ranou pro Francii, jejíž kontrakt na dodávku dvanácti ponorek do Austrálie za padesát miliard australských (tedy šestatřicet miliard amerických) dolarů byl při tomto procesu bez okolků shozen ze stolu.

Snad ještě důležitější byla skutečnost, že se americký prezident Joe Biden rozhodl oznámit vznik AUKUS způsobem, který nelze interpretovat jinak než jako záměrné ponížení Francie. A potažmo i zbytku Evropské unie.

Není to první brutální lekce, kterou USA v poslední době Unii uštědřily. Když Donald Trump nedostál smlouvě, kterou společně uzavřeli bývalý americký prezident Barack Obama a Evropská unie s cílem ukončit jaderný program Íránu, byla jedním z jeho důvodů snaha ukázat Německu, kde je jeho místo.

Jen pár hodin poté, co německá kancléřka Angela Merkelová oznámila, že unijní firmy budou Trumpovy sankce ignorovat a dál obchodovat s Íránem, německé korporace přišly s vlastním prohlášením. Protože nebyly ochotny nechat se vystrnadit z amerického trhu a nechat si ujít Trumpovy škrty korporátních daní, raději samy přestaly v Íránu obchodovat.