Nová dekáda začala pěkně zostra. Dvě největší zprávy, které v posledních dnech kolují po internetu, jakoby měly doložit hlavní témata pro následující dekádu. Petrifikovaný spor mezi největšími mocnostmi o vliv nad Blízkým Východem znovu rozhořela poprava iránského generála Kásima Sulejmáního, Austrálii už několik týdnu v kuse doslova dusí rekordně mohutné požáry, jejichž intenzita a síla překvapila i klimatické vědce, zvyklé na hodně negativní předpovědi.

Podobné katastrofy často probouzejí velký zájem, zejména pokud se stanou v bohaté zemi obývané převážně bílým obyvatelstvem. Nejinak tomu bylo i v tomto případě, kdy po internetu kolují nejrůznější sbírky na podporu hasičů, řešení následků škod či obětí požárů. Někteří dokonce hledají kreativní způsoby jak vybrat co nejvíce peněz, jako americká modelka, která za podporu hasičům posílá své nahé fotografie. 

Média nás tak kromě skutečně apokalyptických výjevů zásobují informacemi o množství milionů, které se podařilo vybrat, či případně kolik přispěla nějaká známá osobnost. Nic proti sbírkám, každý jistě přispívá v dobré víře v to, že se při podobné události nedá z jiného konce světa příliš mnoho jiného udělat. Víc než cokoliv jiného to však dokládá zoufalství, v jakém se v současném systému ocitáme.

Předně, ani několik stovek milionů s požáry či řešením jejich příčin a následků nepomůže. Je to jako kdybychom chtěli hasit australské požáry pliváním. Austrálie je totiž ukázkovým příkladem selhání systému, který umožňuje propojení ekonomické a politické moci. Australský premiér Scott Morrison dlouhodobě udržuje skvělé vztahy s uhlobaronem Clivem Palmerem, jedním z nejbohatších mužů planety.

Ten navíc do posledních voleb kandidoval se svou stranou Spojená Austrálie, jejímž hlavním cílem bylo diskreditovat labouristy, tehdy ještě volající po ochraně klimatu, a zajistit Morrisonovi pokračování v čele vlády. Palmer za kampaň utratil dvakrát více, než Morrisonova liberálně-nacionální koalice a labouristé dohromady a přestože získal jen něco málo přes tři procenta, veřejný diskurz se mu podle analytiků proti labouristům obrátit podařilo.

Indická korporace Adani, která už roky touží v  Queenslandu postavit největší soustavu uhelných dolů na světě, daní své miliardové zisky na Kaymanských ostrovech.  Když hrozilo, že gigantický projekt indické korporace skončí kvůli nedostatku financí, nabídla jí australská vláda štědré investiční pobídky, půjčky a záruky z peněz daňových poplatníků ve výši až 4,4 miliardy australských dolarů.  Na celý byznys dohlíží popírač vědeckých faktů o klimatu a miliardář Ruppert Murdoch, který na celém kontinentě vlastní nadpoloviční většinu všech médií.

Vše dovršuje dlouhodobé podfinancování veřejného sektoru a institucí, které mohou potenciálně podobné katastrofy řešit, způsobené roky škrtů zaváděných vládami australské pravice. Výsledkem je, že zatímco ročně Morrisonova vláda podpoří fosilní průmysl až dvaačtyřiceti miliardami dolarů z veřejných peněz, na boj se současnými požáry vyčlenila jen dvě miliardy.

Přitom peníze z největších sbírek jdou rovnou vládě Nového Jižního Walesu, který ovládá Morrisonova koalice temna.  Stejného státu, který začal kompenzovat dobrovolné hasiče týdny bojující ve svém volném čase s ohni až na nátlak veřejnosti. Proč se máme skládat na australské hasiče, které pořádně neplatí vláda? Co bude příště? Sbírka na důchody v Kanadě?

Veřejné sbírky individualizují celý systémový problém až brutálního propojení australské vlády a uhelných korporací. Jako by nám bylo říkáno, Austrálie trpí a účet za to máte platit vy. Na podobném principu byla před lety založená sbírka na řecký dluh, na který se vybralo několik statisíců eur. 

V mezičase si Trojka spolu s korporacemi, za přispění evropských ministrů financí, rozdělovala řecké veřejné statky. Omlouvám se, ale podobné hry nehraju. Nebudu platit účty, které má skládat bohatá australská vláda, korporace jako Adani, uhlobaroni Clive Palmer nebo mediální magnát Ruppert Murdoch.

Jestli skutečně chcete podpořit boj proti australským požárům, pošlete peníze jedné z environmentálních organizací či neformálních skupin, které bojují proti nabobtnalému uhelnému průmyslu, projektu Carmichael a zkorumpované vládě, která navíc chce po vzoru Tasmánie uzákonit drakonické tresty pro environmentální aktivisty. 

A je z čeho vybírat. Třeba zde, zde , zde nebo zde.