Pandemická krize, jejíž ekonomické dozvuky budou Českou republiku i svět provázet ještě měsíce a roky, vážně zamíchala se stavem veřejných rozpočtů. Vláda letos zřejmě nadělá největší dluhy od založení České republiky. Přitom však stále pokračuje v padesátimiliardovém tendru na bojová vozidla pro armádu, provázeném řadou pochybností a podezření.

Poslanecká sněmovna před několika dny na návrh ministryně Schillerové zvýšila schodek letošního státního rozpočtu z původně plánovaných 40 miliard na rekordní hodnotu 200 miliard korun. To je víc, než o kolik se jednalo během povodní v letech 1997 a 2002, a dokonce víc než v krizovém roce 2009.

Ministerstvo financí zároveň zhoršilo výhled vývoje ekonomiky, když v letošním roce očekává razantní propad HDP o 5,1 %, přičemž původní odhad počítal s dvouprocentním růstem. Někteří analytici přitom vládní pětiprocentní odhad rozporují a hovoří o hodnotě až dvakrát vyšší.

Změny v rozpočtech, se kterými se vláda v současné době potýká, postihly přirozeně také Ministerstvo obrany. To se rozhodlo uvolnit z rozpočtu necelé tři miliardy, které získá mimo jiné odsunutím nákupu malého dopravního letounu pro přepravu VIP, jehož tendr stejně na přelomu roku ztroskotal, nebo odkladem části platby za dva transportní letouny „CASA“.

Podle ministra Metnara však musí zůstat nedotčeno výběrové řízení na 210 bojových vozidel pěchoty za více než padesát miliard korun, největší tendr, který Česká republika pamatuje. Právě „to“ výběrové řízení, jehož prapodivný průběh část odborné veřejnosti už několik měsíců tvrdě kritizuje.

Podivný tendr

Bojová vozidla pěchoty do své výzbroje zařadila Československá lidová armáda v roce 1973. První verzi BVP-1 nahradila o deset let později modernizovaná varianta BVP-2, která byla pro ČSLA, stejně jako předchozí typ, licenčně vyráběna přímo v československých zbrojovkách.