Mnoho povyku pro nic? Metnarovy návrhy demokracii neohrožují. Nemají jak

Jan Gruber

Média i opozice varují, že ministr obrany Metnar po maďarském vzoru hodlá posílit premiéra na úkor Parlamentu. Ve skutečnosti jeho návrh navazuje na patnáct let starou debatu. A výslovně předpokládá dohodu s opozicí, bez níž nemůže projít.

Kritika, že Lubomír Metnar se chce vydat cestou, po níž kráčí maďarský premiér Viktor Orbán, je v daném případě nesmyslná. Musel by totiž pro své návrhy získat nejen podporu ve vládě, ale přesvědčit i ústavní většinu zákonodárců v obou komorách Parlamentu. Kritizovaný dokument navíc dohodu s opozicí výslovně předpokládá. Foto Twitter Lubomíra Metnara

Místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti) v pondělí k večeru upozornil, že ministr obrany Lubomír Metnar (nestr. za ANO) předložil kabinetu Andreje Babiše (ANO) materiál, v němž navrhuje, aby v případě neakceschopnosti Parlamentu přešlo krizové rozhodování na vládu a v situaci, kdy je nefunkční i ona, aby rozhodoval přímo premiér. Informace se obratem chopila média od Respektu, přes Novinky.cz až po Blesk, který psal o „maďarském diktátu Babišova ministra“, a s obdobně vzrušenými reakcemi přispěchali i opoziční politici.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

„Důsledkem navrhovaného kroku by bylo vyhlašování stavu ohrožení státu nebo válečného stavu vládou nebo premiérem bez potřeby potvrzení Parlamentem,“ uvedl Pikal. „Jedná se o ohrožení principů parlamentní demokracie a dělby moci, v níž se exekutiva musí opírat o důvěru a souhlas Parlamentu, který je brzdou pro převzetí moci ve státě, jak se nyní děje třeba v Maďarsku,“ dodal s tím, že postupy pro krizová opatření je nutné řešit mimo nouzový stav a s oponenturou opozice.

S ještě ostřejší kritikou vystoupil bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). „Kdyby tohle chtěla vláda vážně prosadit, tak to je přesně ten okamžik, kdy se mají občané v souladu s Ústavou právo postavit na ozbrojený odbor,“ napsal. „Ministr obrany byl evidentně na studijní cestě v Maďarsku. Ořezat demokracii nenecháme. Stále máme Senát, který tuto šílenost zastaví,“ přisadil si poslanec a předseda STAN Vít Rakušan.

„Lubomír Metnar by měl návrh stáhnout a omluvit se, že něco podobného v současné vyhrocené době vůbec předkládal. Posílení premiéra a vlády není na místě. Vláda vystupuje chaoticky a to se nezlepší tím, že se dostane úplně mimo kontrolu,“ doplnil místopředseda Sněmovny Petr Fiala (ODS).

Diskuse o možnostech zastoupit Parlament se vede patnáct let

Realita je v daném případě mnohem méně dramatická. „Zpráva o plnění neuzavřených úkolů vyplývajících z optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky“, jak se Metnarův dokument jmenuje, obsahuje návrhy řešení dvou úkolů, jež vyplývají z pět let starého usnesení kabinetu Bohuslava Sobotky (ČSSD) a o nichž se diskutuje více než patnáct let.

„Těmito otázkami se zabývala již vláda Jiřího Paroubka (ČSSD), kdy při Úřadu vlády vznikla skupina, jež měla vytvořit analýzu našeho bezpečnostního systému, označit jeho slabiny od úrovně obcí až po vládu a navrhnout jejich řešení,“ potvrdil Deníku Referendum Jan Kysela, který na pražské právnické fakultě vede Katedru politologie a sociologie.

„Základní problém stávající právní úpravy je, že předpokládá stále akceschopný Parlament, který je vždy s to se sejít, vyhlásit stav ohrožení, případně válečný stav nebo přijímat zákony. Je na místě si proto položit otázku, zda je daný předpoklad realistický. Zda to Parlament za všech okolností dokáže,“ dodal s tím, že navrhované opatření zastoupení Parlamentu vládou je jedním z možných řešení.

Rezort obrany se danou problematikou zabýval již před dvěma lety. Tehdy ovšem konstatoval, že úkoly zásadním způsobem přesahují jeho působnost a ani na základě jednání s jinými správními úřady se mu nepodařilo nalézt shodu nad jejich věcným řešením. Navzdory tomu ale návrhy — v mnoha ohledech podobné těm nynějším — předložil do legislativního procesu. Ten ovšem ustrnul ve fázi vypořádání připomínek

„Jde o pouhé doporučení meziresortní odborné skupiny, jak řešit připadnou krizovou situaci. Nechceme oslabovat Parlament, chceme o všem vést diskusi napříč politickými stranami, což je v dokumentu jasně uvedeno. Načasování do současné mimořádné situace je náhodné a nešťastné,“ řekl ministr obrany Lubomír Metnar. Foto Ministerstvo Obrany

Z rozhodnutí premiéra Babiše byla následně ustanovena expertní skupina složená ze zástupců rezortů obrany, vnitra, spravedlnosti, zahraničních věcí, Úřadu vlády a odborníků na ústavní právo, jež s cílem připravit stát na události, v nichž bude třeba v krátkých časových lhůtách přijmout zásadní politická opatření, přišla s několika variantami. Z nich jako nejvhodnější doporučila ta, na něž upozornil místopředseda Sněmovny Pikal.

Materiál jejich nezbytnost zdůvodňuje tím, že Ústava nepočítá s náhradním výkonem některých funkcí Parlamentu v případě, kdy by nebyl schopen zasednout, což představuje zásadní problém pro ústavní, právní a bezpečnostní systém země. „Přitom právě na rozhodnutí Parlamentu je vázána aktivace řady dalších opatření, bez nichž nelze zajišťovat obranu státu anebo realizaci jiných kroků směřujících ke zvládnutí krizových situací,“ uvedlo ministerstvo.

Jinak řečeno dokument řeší, jak zajistit akceschopnost základních orgánů státu v kritických situacích, kdy by se Parlament nebo vláda nemohly sejít. Není v žádném smyslu návodem, jak je obejít. Zpráva ve svém závěru ostatně konstatuje, že jakýkoliv další postup, včetně výběru nejvhodnější varianty pro případné legislativní řešení, je třeba konzultovat se všemi politickými stranami v obou komorách Parlamentu tak, aby se podařilo nalézt potřebnou většinu.

Jedná se totiž o ústavní zákon o bezpečnosti České republiky a bez hlasů opozice je tedy jeho jakákoli podoba neprůchozí. Přijetí ústavních zákonů vyžaduje souhlas třípětinové většiny všech poslanců a přítomných senátorů. A Sněmovna nemůže Senát v této věci přehlasovat. „Ministerstvo nepředložilo materiál ve šťastné době. Kdyby se tyto problémy diskutovaly v klidnějších časech, nikoliv v nouzovém stavu, tak by návrhy řešení vzbudily mnohem menší emoce,“ uzavřel Kysela.

      Diskuse