I když politicky byl čtvrteční vpád ozbrojených sil Ruské federace na Ukrajinu pro mnohé překvapením, z vojensko-taktického hlediska probíhá poměrně předvídatelně. Jak odhadováno v posledních analýzách, zahájily jej v časných ranních hodinách útoky raket a dělostřelectva na páteřní vojenskou infrastrukturu: radary, letiště, stanoviště protivzdušné obrany. Následovaly letecké útoky, a teprve poté pozemní invaze.

Síly agresora vpadly do země z několika směrů: na jihu z Krymu, na východě přes Doněckou a Luhanskou oblast a na severu celkem šesti proudy z ruské i z běloruské strany hranice. Podle většiny pozorovatelů se přitom pokoušejí o trojí:

1. zajistit černomořské pobřeží, a propojit tak vazalské separatistické republiky na východě s Krymem,
2. obklíčit páteř ukrajinských sil v opevněných postaveních na donbaské frontě,
3. získat hlavní město Kyjev.

Během 24. února, to jest v první den bojů, postoupily nejvíce jednotky na jihu. Takřka bez boje kapitulovala města v Chersonské oblasti. Rusové obsadily také Kachovskou přehradu na Dněpru a Severokrymský kanál, který zásobuje anektovaný poloostrov pitnou vodou.

Poté se proud jednotek útočících z Krymu rozdělil — část vyrazila na západ směrem k Oděse, část podél pobřeží směrem na východ. V pátek ráno čelily ukrajinské síly na jihu útoku jak na východní frontě u Mariupolu, tak na západní v Melitopolu. Tam byly ruské jednotky kolem deváté hodiny ranní již v ulicích.

Na donbaské frontě byla v pátek ráno zjevná snaha o obchvat. Na severovýchodě pak pokračovaly intenzivní boje z noci u Charkova, ve městě Sumy, které padlo v časném dopoledni, a na několika dalších místech v Sumské a Černihivské oblasti.

Největší pozornost poutaly ale již první den pohyby přímo na sever od Kyjeva. Ruským jednotkám se zde po těžkých bojích podařilo obsadit vylidněnou oblast kolem Černobylské jaderné elektrárny. Jedná se o takticky významné místo, neboť jednotky zde nakupené nelze snadno ostřelovat či bombardovat, protože by mohl být zasažen sarkofág s jaderným reaktorem.

U vlastního Kyjeva se ruským jednotkám podařil výsadek na jedno z letišť, které bylo však vzápětí dobyto zpět. O místo se pak dále bojovalo během dne i v noci.

Očekává se, že v pátek a dalších dnech se bude bojovat i ve vlastní metropoli. První ruské tanky na předměstích Kyjeva byly zaznamenány už ve čtvrtek v Obolonském distriktu. U budovy parlamentu rozdává ukrajinská armáda všem zájemcům zbraně.

Menší útoky byly zaznamenány během čtvrtka také na západě ve Volyni a v Černém moři, kde Rusové vybili do posledního muže třináctičlennou stráž malého ukrajinského Hadího ostrova poblíž dunajské delty. Stalo se tak poté, co stráž odmítla kapitulovat.

Celkově bylo za první den bojů zabito podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského 137 Ukrajinců a 316 zraněno, civilistů i vojáků dohromady. Ruských vojáků mělo být podle mluvčích sil ukrajinské armády zlikvidováno na osm set, což je však podle všeho přemrštěný odhad — reálnější jsou odhady mezi třemi a pěti stovkami. Ruské zdroje počty celkově zabitých ani padlých neuvádějí.

Oficiálně Rusko neválčí

Ruské jednotky vpadly na ukrajinské území bez vyhlášení války. Podle prezidenta Putina konají „speciální“ a „mírotvornou“ operaci, jejímž účelem je „demilitarizace“ a „denacifikace“ situace na Ukrajině. Putin též uvedl, že Rusko nemíní Ukrajinu okupovat, čímž posílil výklad, že hodlá na Ukrajině nainstalovat loutkový režim.

V průběhu čtvrtka vyzval Putin nejprve ukrajinskou armádu, aby složila zbraně. V pátek pak na ni apeloval, aby „vzala věci do svých rukou“ a svrhla „gang zfetovaných neonacistů“, který Ukrajině dosud vládl.

Ukrajinský prezident Zelenskyj ruským interventům naopak vzkázal, aby zastavili palbu a ušetřili vlastní životy. Ukrajina se podle něj nikomu nevzdá a bude se bránit až dokonce.

Ruskou agresi odsoudila již během čtvrtka většina států světa. Podle generálního tajemníka OSN Guterrese jde o skutečnou „perverzi ideje peacekeepingu“. Z významných států se neutrálně vyjádřily pouze Čína a Izrael. Vyslovenou podporu získalo Rusko od asadovské Sýrie, Kuby, Venezuely, Nikaraguy a junty vládnoucí nyní v Myanmaru.

Spojené státy, Velká Británie a Evropská unie schválily několik vln sankcí a další připravují, s všestranně bolestivými opatřeními typu odpojení ruských bank od systému rychlých bezhotovostních transakcí se ale ještě v pátek otálelo.