Ukrajinští uprchlíci budou mít po dobu půl roku nárok na humanitární dávku ve výši pěti tisíc korun měsíčně, rozhodla vláda Petra Fialy (ODS) na návrh ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Schválený návrh zákona vedle mimořádného příspěvku upravuje postavení utečenců na trhu práce, umožňuje jim bezplatně využívat sociální služby nebo služby péče o dítě v dětské skupině. Kabinet předpokládá jeho projednání ve stavu legislativní nouze.

„Naše země [v důsledku ruské invaze na Ukrajinu] čelí nebývalé migrační vlně, na kterou její systémy — například azylový, migrační nebo sociální — nejsou při dodržení stávajících předpisů dimenzovány. […] Pokud by návrh nebyl schválen co nejdříve, hrozí, že s ohledem na kapacity státních orgánů se uprchlíkům nedostane potřebné pomoci včas,“ zdůvodnilo nezbytnost urychleného přijetí právní úpravy ministerstvo práce a sociálních věcí.

Jurečkou vedený úřad dále v důvodové zprávě varoval, že případné neschválení zákona Poslaneckou sněmovnou a následně Senátem v krátkém čase by ohrozilo funkčnost a stabilitu sociálního systému, který by nebyl schopen reagovat na velké zatížení. „Mohla by být zásadně ohrožena administrace i stávajících dávek, nebo dokonce by celý systém mohl zkolabovat,“ uvedl. Dalším rizikem je podle něj rozmach zneužívání a pracovního vykořisťování ukrajinských uprchlíků.

Základní státní podpora pro uprchlíky

Stěžejní částí návrhu je uzákonění výše zmíněné humanitární dávky, na níž budou mít nárok všichni, kteří kvůli ozbrojenému konfliktu na Ukrajině opustili její území a získali v České republice oprávnění k pobytu, přičemž nerozhoduje, o jaký pobytový status se jedná. Materiál předpokládá, že všem uprchlíkům bude „automaticky“ vyplacena první pomoc ve výši pěti tisíc korun, přičemž stejné částky budou oprávněni v případně nutnosti čerpat až půl roku.

„Po skončení této formy pomoci bude [utečencům] umožněn vstup do systému pomoci v hmotné nouzi a ti mohou být zajištěni podle jejich individuální situace prostřednictvím příspěvku na živobytí, případně doplatkem na bydlení a mimořádnou okamžitou pomocí,“ upřesnilo ministerstvo s tím, že finanční dopady právní úpravy nelze v současné chvíli odhadnout, neboť jsou odvislé od délky trvání konfliktu a velikosti migrační vlny. „Půjde však o miliardy,“ upozornilo ministerstvo.

Vedle humanitární dávky návrh původně obsahoval i příspěvek pro solidární domácnosti, jež lidem prchajícím z Ukrajiny nabízejí bezplatně ubytování, a pomáhají tak zajistit nezbytnou ubytovací kapacitu. Ten měl činit tisíc korun měsíčně. Ministerstvo jej ovšem z materiálu vypustilo, neboť — jak Deníku Referendum řekla tisková mluvčí Eva Davidová — mezi členy vlády nebyla shoda na jeho technickém provedení. „Výhledově se s ním ale stále počítá,“ doplnila.

Dříve, než bylo zřejmé, že vláda od zavedení příspěvku prozatímně upustila, odborníci ji vyzývali, aby jej podstatně zvýšila. „Je zoufale nízký, snad bude vůle to změnit,“ poznamenal odborník na problematiku exekucí Daniel Hůle. „Vyšší příspěvek pro solidární domácnosti představuje mnohem levnější řešení než jiná opatření, například dotované nájmy, placené hotely nebo rozšíření kapacit zařízení pro zajištění cizinců,“ shrnul sociolog Daniel Prokop.

Snadnější přístup na trh práce

Zákon dále občanům Ukrajiny, kteří získali speciální vízum za účelem strpění, přiznává pro účely zaměstnání stejná práva a povinnosti, jakými disponují ostatní cizinci s trvalým pobytem, což znamená, že mohou bez omezení vstoupit na český trh práce. „Na základě této fikce se mohou stát například zájemci nebo uchazeči o zaměstnání a využít opatření aktivní politiky zaměstnanosti […] nebo požádat o podporu v nezaměstnanosti, splní-li podmínky,“ vysvětlilo ministerstvo.

„Vytvoření tohoto právního základu,“ pokračoval Jurečkou vedený úřad, „je zcela žádoucí, protože umožní, aby se tito cizinci v co nejkratší době stali ekonomicky činnými. [Jejich] rychlé zapojení do pracovního procesu zcela nepochybně napomůže překlenout jejich situaci a stav, ve kterém se budou nacházet po vstupu na území České republiky.“ A doplnil, že případná podpora v nezaměstnanosti bude v prvních měsících zpravidla činit kolem pěti a půl tisíce korun měsíčně.

Vládou schválený materiál rovněž upravuje zákon o sociálních službách tak, že ukrajinským uprchlíkům umožňuje bezúplatně využívat sociální služby a také v daném oboru pracovat, přičemž nebudou nuceni doložit potřebný stupeň vzdělání — což by pro mnohé s ohledem na způsob, jakým opustili svou zemi mohlo znamenat nepřekonatelnou překážku. Výkon povolání pracovníka v sociálních službách jim tak bude umožněn na základě čestného prohlášení o dosažené kvalifikaci.

Poslední oblastí, jíž se návrh dotýká, je péče o děti v dětské skupině. Pokud jej Parlament schválí, získají uprchlíci se speciálním vízem možnost umístit do dětských skupin své děti, přičemž náklady skrze příspěvek na provoz ponese státní rozpočet. Ministerstvo nicméně předpokládá, že hlavním zařízeními, která budou zajišťovat péči a vzdělávání dětí starších tří let budou školky.