↗

Podmínky pro uprchlice s dětmi nejsou v ČR ideální. Vláda se sice snaží, mnohé překážky však dosud neodstranila. Foto Louisa Gouliamaki, AFP

Naprostá většina těch, kteří prchají z válkou zasažené Ukrajiny, jsou ženy, a v mnoha případech ženy s dětmi. Skupina obyvatel, která k nám přichází, je tak poměrně jednolitá a vzhledem k povaze zdejšího pracovního trhu a sociálního systému i docela zranitelná.

Migrační politika České republiky totiž s osamocenou ženou bez prostředků, která se vůlí osudu ocitne mimo hranice své vlastní země, příliš nepočítá. Náš stát zkrátka spoléhá na to, že přijede úplná rodina, přičemž ji jeden z partnerů bude schopen finančně zabezpečit.

V případě rodiče samoživitele náš stát očekává, že už jsou jeho děti dost velké na to, aby mohl ihned a pravidelně docházet do práce. A to se teď bude dotýkat Ukrajinců, respektive Ukrajinek, které se nyní do pracovního procesu budou smět zapojit rychleji.

Dobrý záměr, nesnadné provedení

Vláda se tváří, že v současné krizi pomůže na vlastní nohy i lidem, kteří pečují o dítě, a pro uprchlíky z Ukrajiny se proto otevřela možnost využít zdejší dětské skupiny nebo školky. Platí to nejen pro rodiče, ale i pro jiné osoby, které se tu o dítě starají.

Plány českých zákonodárců mohou ovšem v momentě uvedení do praxe snadno zkrachovat. Volná místa budou totiž muset nejprve vzniknout. Česká republika se s nedostatečnou kapacitou ve školkách potýká dlouhodobě, přičemž problematické je zejména umístění dětí do tří let. Bylo by naivní doufat, že se situace náhle změní.

Stát se jednoduše bude muset zasadit o zakládání dalších dětských skupin a o podporu školek jako takových. Zejména těch, které by byly schopné navýšit svou kapacitu bez větších potíží — provozovateli to dovolí prostorové a hygienické podmínky. V praxi se tato možnost mnohých zařízení nebude vůbec týkat, a místa pro nové děti tak zůstanou jen na papíře.

Snaha umožnit uprchlíkům a uprchlicím z Ukrajiny rychle nastoupit do zaměstnání tak bude troskotat na tom, že mnozí z nich nebudou moci této formy pomoci využít. Migrantky s malými dětmi se budou nutně ocitat v obdobně obtížné pozici, v níž jsou například matky samoživitelky.

Na rozdíl od nich ale uprchlice nemají nárok ani na mateřskou, ani na rodičovskou, protože ty jsou navázány na předchozí pobyt v ČR a zohledňují, zda si žadatelka platila sociální a zdravotní pojištění. Příchozí Ukrajinky tyto podmínky logicky splňovat nebudou.

Pokud se žena migrantka ocitne v České republice bez prostředků, přátel a rodinného zázemí, které by ji podpořilo, nabízí jí český stát pouze pomoc v hmotné nouzi, jež činí na jednotlivce tři tisíce osm set šedesát korun za měsíc. Na dítě do šesti let se měsíčně vyplácí částka tisíc devět set sedmdesát korun. Vzhledem k současným cenám tím domácnosti migrantek nepokryjí ani základní životní potřeby.

Ať pomoc znamená pomoc

Dostatečným řešením nebude ani okamžitá peněžitá pomoc, kterou vláda pro uprchlíky z Ukrajiny schválila. Příspěvek ve výši pět tisíc korun budou lidé dostávat jen po dobu šesti měsíců. Potom přichází na řadu už zmíněná pomoc v hmotné nouzi. Na specifika současné uprchlické vlny a na to, že ne všichni příchozí zde budou moci začít pracovat bez prodlení, upozorňuje i Česká ženská lobby.

Je více než pravděpodobné, že se pobyt migrantek na území České republiky protáhne. Dbejme na to, aby se z psychicky vyčerpaných lidí, jejichž rodiny se mnohdy musely rozdělit, nestaly ještě oběti systému, který na osamocené rodiče bez zajištění nebere dvakrát ohled. Je na vládě, aby si toto uvědomila a pružně zareagovala.