Většina mateřských škol v České republice aktuálně nemá místa nazbyt. Vejít do nich by se přitom výhledově měly i děti více než 170 tisíc ukrajinských uprchlíků, které ČR dosud přijala. Navyšování maximálního možného počtu dětí na třídu a pracovníka je za současných pravidel diskutabilní i prakticky složité — nad rámec mimořádného naplnění (dvě děti na třídu/pracovníka navíc) je k němu potřeba zvláštní výjimka od krajského úřadu. Ta předpokládá vyjádření krajské hygienické stanice, a nad to povolenou kapacitu zvyšuje o nejvýše čtyři děti. Řada odborníků proto doporučuje alternativu v podobě zakládání dětských skupin.

„Třídy mateřských škol jsou většinou zcela plné, protože jejich financování je nastaveno tak, že každé chybějící dítě je znát především v rozpočtu na provozní zaměstnance (…) Nízký počet míst v mateřských školách pro děti z Ukrajiny by bylo možné kompenzovat zakládáním dětských skupin, které jsou mnohem flexibilnější,“ uvedl v úterní zprávě o situaci k tématu prezident spolku Pedagogická komora Radek Sárközi.

Dětskou skupinu může založit kraj, zaměstnavatel, církev, nezisková organizace nebo třeba vysoká škola. Všechny musí být zapsány v evidenci Ministerstva práce a sociálních věcí. Pokud by skupinu navštěvovaly pouze čtyři děti, může ji vést i pečující osoba. Pokud více, musí jít o člověka se vzděláním v oblasti pedagogiky, zdravotnictví, sociálního vzdělání nebo s kvalifikací profesionální chůvy.

V dosud existujících dětských skupinách je v průměru dvanáct dětí, zatímco ve třídách mateřských škol v průměru dvaadvacet. Maximální počet daný aktuálními pravidly je čtyřiadvacet bez uvedených výjimek.

Sociologové z PAQ Research ovšem varují, že ani zakládání dětských skupin není za současné situace samospásné — ve stávajících podmínkách je totiž docházení do skupiny výrazně nákladnější než umístění do školky. Vláda v aktuálním návrhu zákona, který reaguje na válku na Ukrajině (tzv. Lex Ukrajina), počítá s poskytnutím financí dětským skupinám, a to na každé ukrajinské dítě. Podle PAQ Research je ale rozdíl opravdu výrazný — zatímco v klasické mateřské škole jdou náklady aktuálně do stovek korun, u dětských skupin to jsou tisícikoruny.

Dle PAQ Research by tak měl stát pomoci ještě více. Dalším důvodem pro jeho větší angažovanost pak například je, že dětské skupiny nemají systémovou podporu pro vzdělávání žáků-cizinců.

Dle českých zákonů mají povinnost navštěvovat školku rok před nástupem do první třídy i ukrajinské děti, pokud zůstanou v České republice déle než tři měsíce. Za aktuální situace přitom ministerstvo školství zdůrazňuje, že danou povinnost není nezbytné plnit hned po příjezdu. V první řadě je dle ministerských pokynů nutné, aby si zákonný zástupce dítěte vyřešil bydlení a také své materiální a finanční zajištění. V důsledku se tak nástup do školky může posunout až o několik měsíců.

Dítě může rodič nebo pečující osoba zapsat do školky kdykoli. Úkolem obce, v níž předškolák žije, je tuto možnost zajistit. Mateřské školy nicméně nemají zákonem stanovenou povinnost přijímat v průběhu roku další svěřence. Školka tak může dítě odmítnout. Právě například z důvodu naplnění kapacity.