Lidé, kteří ve svém domě, bytě nebo jeho části bezúplatně ubytují uprchlíky z Ukrajiny, získají nárok na podporu ze strany státu, rozhodla ve středu vláda Petra Fialy (ODS). Výše takzvaného příspěvku pro solidární domácnosti bude činit tři tisíce korun měsíčně za jednu ubytovanou osobu, přičemž horní limit pomoci kabinet stanovil na dvanáct tisíc korun měsíčně. Podle odborníků je příspěvek nevhodně konstruován, což může omezit ochotu domácností ubytovací prostory ukrajinským utečencům poskytovat.

Státní podpora solidárním domácnostem vychází z Parlamentem nedávno schváleného souboru zákonů „lex Ukrajina“, který vstoupil v platnost v pondělí. Nárok na ni budou mít do konce července všichni ti, kteří nechali ve svých domovech bydlet uprchlíky nejméně šestnáct dní v kuse během jednoho měsíce. Zákon rovněž stanovuje minimální standardy ubytování, když výslovně zmiňuje, že utečencům musí být zajištěn dostatečný prostor pro odpočinek, přípravu jídla, osobní hygienu nebo přístup k pitné vodě.

O příspěvek bude možné žádat po doložení nezbytných dokumentů — například nájemní smlouvy — od druhého dubnového týdne, a to buď přes mobilní aplikaci, nebo na krajské pobočce úřadu práce. Podle vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) z minulého týdne nebude podpora podléhat dani a nebude se k ní přihlížet při posuzování nároku na dávky pomoci v hmotné nouzi nebo státní sociální podpory. „Zdanění příspěvku by postrádalo smysl. Příjemci budou čeští občané, majitelé bytů, ne uprchlíci,“ uvedl.

Předkladatel materiálu, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) odhadl, že měsíční náklady na výplatu příspěvku se mohou vyšplhat až na tři sta milionů korun, a to bez započtení výdajů na jeho administraci. Do konce července by se tedy mohlo jednat o více než jeden a půl miliardy korun. S těmito náklady ovšem ministerstvo při přípravě státního rozpočtu na letošní rok nepočítalo, a proto bude nuceno spolu s rezortem financí najít dodatečné prostředky. Prozatímně věc řeší přesuny peněz ve své rozpočtové kapitole.

Vláda nenaslouchá doporučení odborníků

Podle vedoucího dluhového poradenství organizace Člověk v tísni Daniela Hůleho je příspěvek konstruován nešťastně. „Jeho podoba neodpovídá ničemu, co jsme ministerstvu radili. To zvolilo svoji cestu, která je podle mého názoru naprosto nekompetentní,“ uvedl v rozhovoru pro Český rozhlas s odkazem na obsáhlou studii Integrace ukrajinských uprchlíků v ČR 2022+, kterou zpracovaly sociologická výzkumná agentura PAQ Research a iniciativa České priority ve spolupráci s dalšími experty.

„Pokud rodina uvolní jeden pokoj, kde ubytuje několik uprchlíků, je devět nebo dvanáct tisíc korun podpory absurdně moc. Daný typ ubytování je totiž možný jen na několik týdnů. […] Na druhé straně je tato výše kompenzace zoufale nízká, aby lidi motivovala k poskytnutí celých bytů nebo domů. Nevyužijí ji. […] Stát nemá vlastní kapacity a vzdává se těch, které jsou levné, bude proto draho nakupovat místa v hotelích a ubytovnách. A nakonec utečence nacpe do uprchlických zařízení a vytvoří ghetta,“ vysvětlil.

Odborníci varovali, že domácnosti často počítají jen s krátkodobým ubytováním, neboť přítomnost uprchlíků pochopitelně omezuje jejich komfort, čímž se ochota pomáhat časem vyčerpá. „Cílem by proto mělo být vygenerování dlouhodobé nabídky na straně privátních — dosud nevyužívaných — nemovitostí na delší čas. To ovšem vyžaduje finanční podporu, která lidem uhradí náklady na provoz a částečně pokryje i ušlé náklady příležitostí — například nemožnost komerčního pronájmu nebo vlastního využívání,“ upřesnili.

Podle průzkumu PAQ Research vůle ubytovat utečence z Ukrajiny v dalším z vlastněných bytů nebo domů závisí na míře státní podpory. Dotace do dvou tisíc korun měsíčně na osobu nehrají roli, ale pokud by činily dvojnásobek, ochota pomoci roste. V takovém případě by své nemovitosti bylo poskytlo pětadvacet procent respondentů. „Při projekci na celou populaci by to znamenalo kapacitu mezi pětačtyřiceti až devadesáti tisíci byty. […] A to i při spodní hranici znamená okolo sto třiceti tisíc ubytovaných uprchlíků,“ shrnuli.

Experti proto vládě doporučili stanovit příspěvek na čtyři tisíce korun měsíčně, zvážit nastavení jeho výše s ohledem na regionální rozdíly — zejména kvůli potřebě vytvořit dostatečné ubytovací kapacity i ve velkých městech, například v Praze — a zaměřit se především na podporu nikoliv krátkodobých ubytování přímo v jednotlivých domácnostech, ale dlouhodobých pronájmů celých bytů a domů. Fialův kabinet jejich hlasy oslyšel. „Vláda měla výhodu, že se mohla rozhodnout na základě dat, ale neudělala to,“ poznamenal Hůle.