Koncem minulého týdne předložila vláda sněmovně návrh změny zákona o státní sociální podpoře a zároveň návrh zákona o pomoci v hmotné nouzi. Smyslem novely je zpřístupnit příspěvek na bydlení, umožnit širší využití mimořádné okamžité pomoci domácnostem ve finanční nouzi a zvýšit měsíční limit rodičovského příspěvku pro rodiče bez zaměstnání.

Zpráva o zvýšení měsíční výše rodičovského příspěvku za cenu zkrácení doby jeho pobírání už médii proběhla. Nenároková mimořádná okamžitá pomoc zůstane loterií, jakou je dosud. O chystaných změnách v příspěvku na bydlení má ovšem smysl se zmínit.

V červenci bez žádosti a s jednodušším rozpisem služeb

Chystaná novela nedává odpověď na otázku, jaké přílohy k žádosti o příspěvek na bydlení se nakonec zruší, sloučí nebo zjednoduší. Změna v přílohách, která vyžadovala zásah do zákona, je jen jediná. Místo podrobného rozpisu služeb spojených s bydlením (horkovod, výtah a podobně) bude Úřadu práce stačit jedna souhrnná částka. Seznam služeb spojených s bydlením byl navíc z pevně stanoveného výčtu v zákoně změněn na otevřený seznam slovem „zejména“: „náklady za plnění poskytované s užíváním bytu, kterými se rozumí zejména náklady za dodávku tepla…“

Kdo za každé čtvrtletí tento rozpis vyplňoval a přitom na něco z toho, co za bydlení platí, podporu nedostal, protože to nebylo v zákoně přímo uvedeno, ten tuto změnu zákona ocení. Přínosem také je, že doklady bude možné k žádosti přikládat v prostých kopiích, tedy třeba vyfocené mobilem po vytištění a podepsání rukou.

Beze změny zákona je možné upustit také od dokládání příjmů ze zaměstnání a podnikání, což si Úřad práce brzy vyzkouší na jednorázovém příspěvku na dítě. Také všechny pojistné a nepojistné dávky by mohli žadatelé pouze uvádět do žádosti, protože Úřad práce si je může ověřit sám.

Rozhodující bude ovšem nová podoba žádosti o příspěvek na bydlení, protože „řízení o přiznání dávky se zahajuje na základě písemné žádosti … na tiskopisu předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věcí,“ a na tom se nic nemění. Jen seznam možných příloh k žádosti o příspěvek na bydlení zabírá půlku poslední strany závazného formuláře žádosti, u kterého není jisté, jestli vůbec dozná jakékoli změny.

Radostnou novinkou je, že už od července tohoto roku nebudou muset současní příjemci o příspěvek na bydlení nově žádat, protože každá žádost bude mít trvanlivost na dobu neurčitou. Méně radostné už je, že příjemci příspěvku přesto budou muset na úřad do konce července doručit veškeré doklady jako dosud, protože novela ještě nezruší povinnost kvartálního dokládání nároku na příspěvek do konce prvního měsíce následujícího čtvrtletí. Letos v červenci se tedy ještě na úřadech práce potkají všichni, kdo nechtějí, aby jim nárok na příspěvek zaniknul, a stejně tak tomu bude ještě v říjnu.

Od roku 2023 jen dobrovolné dokládání v lednu a červenci

Zlom v dokládání nároku na příspěvek na bydlení nastane až začátkem roku 2023. Kdo z příjemců příspěvku na bydlení nebude potřebovat změnit jeho výši, nebude muset v lednu doložit nic a dávka mu bude chodit na účet nebo složenkou v takové výši, v jaké ji čerpal ve čtvrtém čtvrtletí předchozího roku. Příspěvek bude takto vyplácen až do července — tedy na náklady na bydlení za leden až červen 2023 — pokud nenastanou změny, které bude muset příjemce aktivně Úřadu práce hlásit (to však platí už teď).

V lednu může proběhnout ještě druhý scénář. Bude-li mít příjemce zájem o změnu výše dávky, bude mít patnáct dní na to, aby doložil své příjmy a výdaje za čtvrté čtvrtletí roku 2022 a dávka mu bude na první pololetí upravena podle novějších dokladů. Čas do 15. ledna není ovšem zrovna komfortní vzhledem k tomu, že řada lidí platí nájemné patnáctého nebo dokonce později. Tohle ministerstvo nedomyslelo.

Další milník nastane tradičně v červenci. Do 15. července, počínaje rokem 2023, budou mít příjemci příspěvku opět možnost „osvěžit“ svůj nárok na tuto dávku, tentokrát pro druhé pololetí roku — a to předložením dokladů o svých příjmech a výdajích na bydlení za druhé čtvrtletí, tedy za období od dubna do června 2023. Pokud to neudělají, nárok na dávku jim nezanikne, ale budou ji pobírat další polovinu roku v nezměněné výši.

Od roku 2023 se tedy bude dokládat nárok na příspěvek na bydlení jen dvakrát ročně, a to ještě jen dobrovolně. Pozor ovšem na povinnost hlásit Úřadu práce podstatné změny do osmi dnů kdykoli během roku.

Změnami se rozumí změny v příjmech, ve složení domácnosti a změna nebo ukončení nájemní nebo jiné smlouvy o bydlení. Po obdržení dokladů o změně Úřad práce dávku zvýší, sníží, nebo ji odejme, pokud na ni domácnost ztratí nárok.

Mrzí nás, že ministerstvo nestanovilo, jak velká změna v příjmu bude brána jako rozhodující. Snad se tak stane aspoň v metodickém pokynu pro Úřad práce a nenahlášení změny v příjmech o částku, která nemá vliv na obecný nárok na příspěvek na bydlení, nebude mít pro příjemce následky v podobě dokládání každé koruny.

Zohlednění cen energií a úřad blízko bydliště

Je zřejmé, že ministerstvo se sice v oblasti dokládání příspěvku na bydlení odvázalo, ale stále ještě to není žádné terno. Nepřekonalo prokletí kvartálů, s nimiž se příjemce snadno dostane do nereálné výše dávky s ohledem na dynamiku nákladů na bydlení, a nezohlednilo termíny plateb nájemného, které občané jen těžko ovlivní. Podobně polovičatě se vypořádalo s problémem stanovení normativních nákladů vždy na následující kalendářní rok.

Je prima, že kromě zpětného pohledu bude možné příspěvek počítat i podle výhledu Energetického regulačního úřadu, který lze navíc zohlednit kdykoli během roku jen nařízením vlády. Problém je však ve slovech „vláda může“. Zatímco ministerstvo průmyslu bude mít povinnost předložit vládě odhad navýšení nákladů na energie pro následující rok, vláda ho do normativních nákladů nebude muset započítat. Podobné „vláda může“ už známe ze zákona o životním a existenčním minimu. Vlády takhle mohly zvýšit tyto životně důležité částky po dobu osmi let, ale neudělaly to, protože zkrátka nemusely.

Abychom ale končili pozitivně. Od 1. července tohoto roku si o všechny dávky státní sociální podpory budeme moci požádat na Úřadě práce, který je nejblíže našemu skutečnému bydlišti, a ne tam, kde máme hlášený trvalý pobyt. Po letech lpění na podání žádosti na „správném“ pracovišti úřadu a následném zdlouhavém převodu spisu tam, kam to má občan blíž, je to skutečně pokrok.