Sociální dávky 2025. Představený návrh slibuje změny k lepšímu
Alena ZieglerováNávrh revize systému nepojistných sociálních dávek z dílny MPSV je vcelku slibný. Očekávat od něj můžeme sjednocení pomoci, lepší aktivizaci žadatelů i zjednodušení dokládání údajů. Je ale nutné, aby správně zohlednil ještě řadu parametrů.
Revizí nepojistných sociálních dávek už jsme tu měli řadu. Různými vládami byly avizovány jako boj proti zneužívání sociálního systému, následně představeny jako výrazné zásahy do práv a nároků zranitelných osob ve jménu úspor státního rozpočtu a nakonec odpískány pod různými záminkami — často však z obavy ze zrušení revize dávek Ústavním soudem.
Přesto byl zejména zákon o pomoci v hmotné nouzi každé volební období obětí mnoha poslaneckých návrhů bez jakékoli analýzy dopadů navrhovaných změn. Revize dávek z pera Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), která má být účinná od příštího roku, se ovšem jeví výrazně jiná. To ještě neznamená lepší, ale jistá šance tu je.
Státní sociální pomoc pro domácnosti s příjmem od nuly do čtyřnásobku životního minima
Sloučením čtyř dávek do jedné, o kterém už v Deníku Referendum byla řeč, se alespoň v legislativní rovině podaří překlenout propast mezi státní pomocí chudým v hmotné nouzi a chudým z nižší střední třídy. Všechny oprávněné domácnosti mají obdržet srovnatelně dostupnou pomoc s úhradou nákladů na bydlení, péči o děti a — až do 1,43násobku životního minima té které rodiny — i částku na živobytí.
Hranice mezi rodinami více a méně ohroženými příjmovou chudobou má být propustná a motivující ke zvyšování příjmů. Například kvůli jednodušším transferům na bydlení nebo ukončení takzvané aktivizace po dosažení vyššího příjmu. Aktivizací se rozumí nabízení a oceňování aktivit směřujících k uplatnění nebo lepšímu postavení na trhu práce, k řešení bydlení nebo k oddlužení. S překročením výše uvedené příjmové hranice se mají také zvýšit částky na péči o děti, protože zároveň postupně vymizí podpora dětí částkou na živobytí.
Co se týče aktivizace, podstatné jsou možnosti, které nabídne, což je zatím ve hvězdách, protože dosavadní represivní postupy úřadů práce půjde jen těžko zrušit mávnutím nového zákona.
Nebude-li úřad práce schopen příležitosti nabídnout, nelze žádného žadatele označit za neaktivního. Takovou proměnou už ostatně prošel současný zákon o pomoci v hmotné nouzi koncem loňského roku, v němž se uvádí, koho se aktivizace nesmí negativně dotknout: „Toto ustanovení se nevztahuje na osobu, které výkon veřejné služby, výdělečná činnost nebo účast na projektech organizovaných prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce nebyly nabídnuty.“
Všech příjemců nové dávky se má týkat zrušení dokládání všeho, co si může stát ověřit z údajů, které už má. Nezaopatřenost dětí si úřad práce zjistí z České správy sociálního zabezpečení, příjmy získá od zaměstnavatelů, jejichž IČO uvede žadatel do žádosti, majetkové poměry, uvedené opět do žádosti, si bude moci úřad ověřit u bank, v katastru nemovitostí nebo v registru vozidel.
Současní příjemci státní sociální podpory se nově zaváděného majetkového testu nemusejí bát, pokud uvedou do žádosti o dávku pravdu. Nová úprava počítá s možností relativně velkých úspor, tolika aut, kolik dospělých v domácnosti žije, a dvou nemovitostí, kromě té, ve které rodina bydlí také jedné „chaty“. Nejchudší poprvé získají možnost si vytvářet vůbec nějaké úspory, aniž by jim byla pomoc krácena.
Příjmy z práce budou zvýhodněny až do příjmu ve výši čtyřnásobku životního minima rodiny, jen se jejich výhodnost bude pro vyšší příjmové kategorie postupně od 1,6násobku utlumovat.
Podobně se bude chovat částka na bydlení odvíjející se od principu „neplatit za bydlení víc než 30 procent příjmů“ s tím, že se od dvojnásobku životního minima začne právě tento podíl zvyšovat až do postupného vymizení pomoci s bydlením pro vyšší příjmové skupiny. Zvýhodnění je odborníky doporučováno i pro započítávání příjmů osob procházejících oddlužením, tedy legálně pracujících dlužníků, kteří po soudem vymezenou dobu splácí věřitelům své dluhy.
Čekání na detaily a nezodpovězené otázky
Ministr práce a sociálních věcí představil zatím jen základní principy revize dávek. Dosud například neznáme nově uvažované normativy na bydlení, které slouží pro výpočet sociálních dávek na bydlení a které se mají řídit zatím neznámými cenovými mapami. Neznáme ani výši plánovaného energetického paušálu, takže modelové příklady MPSV není možné ověřit ani porovnat se současnou praxí.
Také okruh osob, kterých se nemá týkat základní podmínka pro nárok na dávku pro všechny — tedy buď aktivní evidence na úřadě práce nebo odpracování alespoň dvaceti hodin měsíčně —, bude nejspíš nutné rozšířit. Jinak by si svých dvacet hodin musely pro nárok na dávku odpracovat například samoživitelky po vyčerpání rodičovského příspěvku, tedy s tříletým dítětem.
Také narůstající počet seniorů bez nároku na starobní důchod by mohlo zaskočit, že mají pro obec pracovat v oranžové vestě až do dosažení devětašedesátých narozenin; stejně jako osoby invalidní v 1. a 2. stupni, závislé na péči v I. stupni nebo osoby o ně pečující.
Stále navíc není vyřešeno, co se stane s částkou na děti, které rodiče neposílaly do školy, poté, co kvůli tomu rodina přijde až o několik tisíc korun. Že to samo o sobě situaci jen zhorší, ví každý, takže by bylo dobré revizi dávek využít k tomu, abychom jako stát konečně dokázali přímo podpořit dítě, které podporu v rodině postrádá. Posílání částky přímo škole nebo pomáhající organizaci spolupracující se školou by bylo vhodné řešení. Čekat na to, až se rodiče kvůli ztrátě peněz polepší, je bláhové.