Některé nízkopříjmové domácnosti stále čekají několik měsíců na sociální dávky, které nutně potřebují k uspokojení svých základních potřeb. Ministerstvo práce to řeší zjednodušováním dokládání nároku na dávky, digitalizací, ale také zvyšováním platů pracovníků úřadu práce v přímé práci s klienty, bohužel jen symbolickým. Co chybí pro to, aby se rodiny nemusely kvůli pomalé pomoci zadlužovat?

Legislativní kroky

Od 1. července 2024 není nutné pro nárok na příspěvek i doplatek na bydlení, přídavek na dítě a příspěvek na živobytí dokládat příjmy ze zaměstnání, výdaje za energie a pro dávky pomoci v hmotné nouzi ani zůstatky na účtech. Úřad si tyto údaje zjistí sám přes datové schránky a úložiště od zaměstnavatelů, poskytovatelů elektřiny nebo plynu a také od bank. Je dobře, že se s omezením toho, co dosud museli dokládat žadatelé o dávky nebo jejich příjemci, aby dokázali, že jejich potřebnost trvá, začalo ještě před přijetím zákona o dávce státní sociální pomoci, který s automatickým prokazováním nároku na dávku ze strany úřadu také počítá.

Jak důležité je, jestli doklady o příjmech a výdajích doloží sama domácnost, nebo úřad, to se snad projeví už v říjnu tohoto roku, kdy poprvé budou moci příjemci dávek státní sociální podpory přenechat břemeno správných výpočtů na úřadu (noví žadatelé nebo příjemci hlásící změnu svých poměrů to mohou udělat už nyní). Zatím často slýcháme, že lhůty nejsou dodrženy z velké části proto, že žadatelé podávají neúplné žádosti, příjemci nedokládají, co po nich úřad chce, nezvedají telefony a tak dále. Od července je už v tomto ohledu pověstný míček na straně Úřadu práce.

Lhůty pro úřad a pro lidi

Další problém při posuzování míry zpožďování pomoci, je malé povědomí o tom, co myslí ministerstvo a úřad práce, když veřejnosti vysvětluje, že ve všech krajských pobočkách úřadu práce (až na Prahu) už jsou dávky nízkopříjmovým vypláceny „v zákonných lhůtách“. Pro domácnost se včas vyřízená dávka pozná tak, že se objeví na jejím účtu, nebo si ji žadatel může se složenkou v ruce vyzvednout na poště.

Pro úřady ale „zákonná lhůta“ končí už ve chvíli, kdy je rozhodnuto o tom, že nárok na dávku vznikl. To má proběhnout do třiceti dnů, ve zvlášť obtížných případech do šedesáti dnů. Teprve pak začíná běžet lhůta důležitá pro žadatele a příjemce vedoucí k samotnému vyplacení dávky. Ta končí, v případě nejčastějších dávek státní sociální podpory, až koncem měsíce následujícího po vydání rozhodnutí o nároku. Rozhodne-li tedy úřad v srpnu o žádosti o dávku podané koncem června a domácnost uvidí dávku reálně do konce září, je to pořád v souladu se zákonem.

Praha digitalizovaná, přesto zpožděná

Přes veškerou digitalizaci, která je podle vrchního ředitele Trpkoše z Ministerstva práva a sociálních věcí (MPSV) ze všech míst v zemi nejvíce využívána v Praze, se dlouhé lhůty pro vyřízení dávek daří nejhůř zkrátit právě tam. Buď tedy digitalizace někde uvnitř úřadů selhává, a není proto na místě, aby MPSV radilo ministerstvu místního rozvoje, jak lépe digitalizovat agendu stavebních úřadů, nebo je to kvůli zhruba stovce permanentně neobsazených pracovních míst dávkových specialistů na pražských úřadech práce. Ty je třeba přičíst na účet především nepřiměřeně nízkým platům, které stát za tuto nesnadnou práci nabízí.

V nejčastější deváté platové třídě pracují zpravidla středoškolsky vzdělaní státní zaměstnanci s maturitou za nástupní plat 21 710 korun, který se jim do čtyř let vyšplhá na 23 250 korun a, vydrží-li devět let, mohou se těšit na 25 780 korun hrubého. V této souvislosti je zřejmé, proč se Marian Jurečka pokouší po letech stagnace základních platů a přisypávání drobných projednat konečně i zvýšení tarifů státních zaměstnanců alespoň do deváté platové třídy z šestnácti možných.

Stávající tarify nejsou, nejen v Praze, konkurenceschopné, a to ani při zvyšování nadtarifních složek v podobě osobního příplatku (po zvládnutí zkušební doby) ve výši 1 591 až 4 773 korun a zvláštního příplatku za neuropsychickou zátěž ve výši 2 500 korun například pro referenta oddělení dávek státní sociální podpory v Ostravě, totéž pro referenta dávek hmotné nouze v Mostě (v Praze je zvláštní příplatek stejný), nebo 1 200 Kč na práci na středočeské pobočce v Příbrami při odbavování zpožděných žádostí z Prahy.

Přinese jednání vlády průlom?

Navýšení platů státních zaměstnancům je prvním okamžitým krokem, který může pomoci, a jako takové bude projednáváno na nejbližším jednání vlády, nejspíš 21. srpna. Platy je navýšit nutno, a měli bychom to uděla prostě proto, že je potřebujeme ke zdárnému fungování společnosti.

Dalším krokem může být lepší nastavení dávky státní sociální pomoci (té sloučené, která má začít fungovat od července 2025), kterou bude vláda projednávat pravděpodobně na stejném zasedání. Sloučená dávka musí být provázána s mimořádnou okamžitou pomocí právě pro případy selhání standardních postupů, například i při zpoždění jiné formy pomoci. Zákon o sloučené dávce počítá s tím, že pracovník úřadu práce sám z moci úřední doporučí mimořádnou okamžitou pomoc přiznat a bezodkladně vyplatit k účelu, který identifikuje při poradenské práci s klientem.