Poznámka první, zjednodušení

Jedním z impulzů ke změně je snaha zjednodušit systém několika velmi využívaných dávek — lidé prý dávkám nerozumí. Palčivou otázkou však zůstává, jestli sjednocení dávek bude skutečně znamenat zjednodušení složitého systému výpočtu nároku a výše dávky. Například základní výši příspěvku na bydlení tvoří dnes tento výpočet: sečtou se příjmy v domácnosti, vynásobí koeficientem 0,3 a výsledek odečte od nákladů na bydlení, maximálně však do výše tabulkou daného normativu.

Integrace čtyř dávek do jedné podle všeho rozhodně nebude znamenat zjednodušení už proto, že ministerstvo chce rozdělit žadatele do několika kategorií dle jejich příjmů. Vzniká tak nová dávka s mnoha proměnnými a se složitým výpočtem, tj. těžší kontrolou ze strany žadatele.

Za zjednodušení ministerstvo zjevně považuje především to, že bude existovat jediná žádost, což je v pořádku. Kosmetickou změnou zákona by mohlo dojít k tomu, že by skutečně stačilo vyplnit jednu žádost a nárok či výše příspěvku by se mohl vypočítat dle současných pravidel. Ke zjednodušení tedy není nutná systémová změna.

Poznámka druhá, digitalizace

V jednom z předchozích článků jsem psal, že digitalizace je jednou z cest, která může pomoci zlepšit dávkový systém bez zásadních změn jeho parametrů. Když jsem před několika týdny spustil ministerskou aplikaci Jenda, abych si podal žádost o příspěvek na bydlení, srdce mi zaplesalo, neboť systém již věděl, kde jsem zaměstnán, a tak si mé příjmy zjistí úřad sám — databáze státních orgánů jsou propojeny! Za několik dnů jsme se po výzvě úřadu mému zaměstnavateli pokoušeli s účetní naší organizace vložit mé příjmy přes … nefunkční odkaz — databáze státních orgánů nejsou propojeny dostatečně!

Zatím se zdá, že podle návrhu na revizi dávek z dílny Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by mělo dojít k propojení mnoha databází — katastru nemovitostí, evidence vlastníků motorových vozidel a podobně, ale možná i k prolomení bankovního tajemství. Vzhledem ke své nedávné zkušenosti se však neostýchám předpovídat, že propojení alespoň po určitou dobu funkční nebude.

Poznámka třetí, kdo není aktivní, ať umře

Jurečkův návrh je opět obestřen ideologickým heslem „konec zneužívání dávek!“, jež ministr zdá se chce konečně uvést do praxe. Ruší proto koncept existenčního minima, tedy částky, která by člověku měla zajistit minimální prostředky na přežití. Jde o částku, která by měla být vyplacena každému, kdo nemá vlastní příjmy, částku nezásluhovou, čistě humanitární. Její výše činí 3130 korun měsíčně. Nově by tedy bez zaměstnání či jeho aktivního hledání, nedostal člověk naprosto nic.

S touto změnou by se česká sociální politika zásadně transformovala tím, že by byla odepřena jakákoli pomoc občanům na sociálním dně. Snížení dávek by ale nastalo i u osob, které jsou v evidenci uchazečů o zaměstnání, a jsou tedy aktivní. Bohužel, vzhledem k praxi úřadů práce, kdy jsou lidé vylučováni z evidence pro naprosté drobnosti a často i nezákonně, bude sociální propad těchto osob ještě daleko rychlejší, než tomu bylo doposud.

Poznámka čtvrtá, bonus za práci

Ministerský návrh několikrát zmiňuje bonus za to, že má člověk příjmy za zaměstnání. V praxi by to mělo vypadat tak, že se při výpočtu dávky nezahrne příjem celý, ale pouze jeho část. Stejný princip funguje například u současného příspěvku na bydlení. V zásadě může jít o dobrý návrh a to v několika ohledech:

Jednoduše se bude vyplácet pracovat, jen se z každé koruny navíc odečte třeba třicet haléřů z příspěvku. V případě vhodného nastavení se může také částečně zredukovat takzvaná nízkopříjmová past. O té mluvíme tehdy, když rodina pobírající dávky začne vydělávat, a tím ihned ztrácí nárok na státní podporu nebo je jí výše podpory radikálně krácena. Výsledkem je, že i přes vstup do zaměstnání nedochází ke znatelnému zlepšení finanční situace rodiny.

Poznámka pátá, milujte se a množte se

Na první pohled je poznat, že předložený návrh pochází z ministerstva řízeného křesťanskými demokraty. Revizí systému chtějí totiž také podpořit „zdravou funkci rodiny“, tedy plození a výchovu dětí, jak stojí v propagačním materiálu ministerstva. Vzhledem k tomu, že lidovci systematicky blokují snahy o narovnání hetero a homosexuálních svazků nebo možnost adopcí stejnopohlavními páry, je návrh vyloženě diskriminační.

Nic proti podpoře rodin s dětmi, stejnou podporu si ale bez debaty zaslouží i ti, kteří se rozhodli děti nemít, a svými schopnostmi prospívají společnosti jinak. Podpora rodin by měla vycházet především z dostupnosti služeb předškolního vzdělávání, daňově zvýhodněných zkrácených pracovních úvazků a dosažení platové rovnosti mužů a žen.

Poznámka šestá, potřeba změny

Systém dávek revizi skutečně potřebuje, jeho podoba se za třicet dynamických let příliš nezměnila. Funkční digitalizace by jeho zásadní změnu nejspíš pouze oddálila. Je ale třeba počítat s tím, že finální verze předložená současnou pravicovou vládou bude mít parametry určené rigidním požadavkem takzvané rozpočtové odpovědnosti. Budeme proto nakonec rádi, pokud nový systém poskytne pomoc alespoň v takové výši jako doposud.

A v tom je zakopaný pes. Prosté snížení současných dávek by nevypadalo dobře, v případě zcela nového systému takové nebezpečí úplně nehrozí. Je docela pravděpodobné, že touto cestou ke snížení dávek skutečně dojde. A je neodpustitelnou chybou levice, zejména sociální demokracie, že nepřišla s vlastní revizí sociální politiky a dávkového systému. Za osm nepřetržitých let ve vládě a na ministerstvu práce neměla k reformě odvahu.

Poznámka sedmá, nevíme nic

Cílem ministerstva je zavést nový dávkový systém už v příštím roce, což je dle mého názoru opravdu velké sousto. Zatím se nastavují jednotlivé parametry, které ještě budou podléhat diskuzím — doufejme, že i s odborníky z oblasti sociální práce, a nikoli pouze s ekonomy a zástupci průmyslu. Teprve poté se bude psát paragrafové znění zákona. Nakonec i cesta parlamentem bývá u takto důležitých návrhů trnitá, což se pak odrazí ve výsledné podobě zákona. A jak všichni tušíme, nemusí to být zrovna změna pozitivní.