S ohledem na to, jak možná dopadnou letošní volby do Poslanecké sněmovny, nemůžu vyloučit, že se mi bude po vládě složené demokratickými stranami stýskat. Vláda Petra Fialy, počítaje v to Piráty, do Sbírky zákonů dotáhla hned několik předpisů, které jsou pro zlepšení života chudých a odstrkovaných osob podstatné.

Sociální podnikání, podpora bydlení, digitalizace dávek a zkrácení oddlužení

Zákon regulující pomoc s integrací na trh práce už nejen pro osoby se zdravotním postižením, ale také pro lidi s dluhy, s trestní minulostí nebo s potřebou podpory sociální prací se v České republice prosazoval nejméně od roku 2009, kdy vznikaly první předlohy. Jen autorka tohoto textu má v počítači pět verzí paragrafového znění zákona, které byly od té doby „ve hře“. Zákon o integračním sociálním podniku je díky právě končící vládě a jejímu naslouchání odborníkům účinný od ledna 2025.

Zákon o bydlení, sice bez přívlastku, zato nastavující fungování podpory státu a obcí směrem k nebydlícím i pronajímatelům, jsme tu postrádali od devadesátých let minulého století. Intenzivní snahy o jeho zavedení ztroskotaly od deregulace nájemného v letech 2011 až 2013 mnohokrát. Zákon o podpoře bydlení účinný od července 2025 je velkou satisfakcí pro všechny, kdo to od té doby nevzdali a nevzdávají ani analýzu jeho prvních dopadů v nejbližších letech.

Po třiceti letech od zavedení dávek státní sociální podpory a po zhruba dvaceti letech existence dávek pomoci v hmotné nouzi tu také máme to, co jsme kdysi obdivovali třeba v Rakousku — jednu sociální dávku pro nízkopříjmové domácnosti, která pomůže s úhradou nákladů na život a bydlení všech jejích členů.

Zákon o dávce státní sociální pomoci bude účinný od října 2025. Ze začátku to ještě pravděpodobně bude náraz do zdi, a to kvůli mlžení ministerstva práce o přesných dopadech na osoby, které zákon arbitrárně označuje za málo zranitelné. Nová vláda bude mít ale na případné korekce čas až do dubna 2026, kdy se na novou dávku „překlopí“ bezmála půl milionu domácností, které už teď nějakou dávku kvůli svému nízkému příjmu pobírají.

Opravit insolvenční zákon tak, aby délka oddlužení a míra jistoty, že nakonec soud na oddlužení přistoupí, vyhovovala standardům v Evropské unii, trvalo také příliš mnoho let, ale právě končící vládě se to podařilo.

Podpora v nezaměstnanosti, náhradní výživné, sociální stipendium, hlídání dětí vysokoškoláků, důchodová reforma

Mezi přínosy současné vlády bychom mohli jmenovat také zvýšení podpory v nezaměstnanosti pro první měsíce bez práce a sjednocení jejího výpočtu bez ohledu na to, kdo pracovní poměr ukončil (což znamená konec sankcím za odvahu zaměstnanců změnit místo), spolu se zavedením on-line registrace nezaměstnaných i nabídky rekvalifikačních kurzů.

Zvýšení příspěvku na péči a příspěvku na vysokoškolské studium (sociálního stipendia), zavedení podpory studujícího rodiče (příspěvku na hlídání dětí vysokoškoláků), úprava čerpání rodičovského příspěvku tak, aby podmínky byly srovnatelné i pro rodiče bez nároku na peněžitou pomoc v mateřství, nebo prodloužení náhradního výživného na šest let života dětí, díky čemuž nikdo nemusí prodávat svou pohledávku na výživném, lze oprávněně vnímat jako předvolební dárečky, protože to vše přišlo na poslední chvíli a řada věcí ještě čeká na svou účinnost. Díky ale za to. Kvůli volbám se totiž myslelo na rodiny s dětmi.

Důchodovou reformu nebo posun v propojování sociálních a zdravotních služeb lze pro tuto chvíli rozhodně také nazvat úspěchem. Na důchodovou reformu už si ale brousí zuby uvažovaná vláda hnutí ANO jako na svůj terč pomsty za prohraná řízení u ústavního soudu, protože ve skutečnosti nejde o útok na důchodce, ale o záchranu alespoň nějakých důchodů pro současnou mladou a střední generaci. Také na skutečnou reformu sociálních služeb a dlouhodobé péče si budeme muset ještě počkat, protože tato vláda se nestihla věnovat tomu podstatnému — zajištění udržitelného modelu jejich financování.

Naše hlavní prohry

Dávku státní sociální pomoci se nepodařilo přizpůsobit podmínkám domácností v pasti exekucí. I přes jedinečnou šanci upravit sociální systém souběžně s probíhající novelizací insolvenčního zákona to bylo opět ministerstvo práce a sociálních věcí, které se ze své odpovědnosti vyvléklo s tím, že „dluhy řeší ministerstvo spravedlnosti“.

Neváhalo se dokonce uchýlit k jednáním se zástupci exekutorů, při kterých se ptalo, zda by exekutorům nevadilo, kdyby je dlužníci v existenčních potížích přestali živit svými nekonečnými srážkami, protože budou díky novému nastavení výpočtu rozhodného příjmu pro nárok na dávku schopni vstoupit do oddlužení.

Nepřekvapivou odpověď exekutorů, že by jim to vadilo, přivítalo ministerstvo práce jako záminku, proč neudělat pro dlužníky vstřícný krok k tomu, aby se svých dluhů za tři roky zbavili a nadále už jen do státního rozpočtu přispívali z legálních příjmů.

Za podobně nepochopitelnou chybu končící vlády lze považovat přetrvávající představu o tom, že řádnou výchovu a všestranný rozvoj dětí lze nejlépe zajistit trestáním těchto dětí za jejich rodiče, protože rodiče se pak zastydí a polepší.

Zatímco předchozí vláda se ještě spokojila s tím, že místo o tři stovky nižším přídavkem na děti „nepracujících“ rodičů bude lépe děti potrestat rozdílem pěti stovek, tato vláda šla ještě dál. Nově bude každá nízkopříjmová domácnost, bude-li v domácnosti bydlet osoba pracovně neaktivní, bez jakékoli částky na dítě. Připomeňme, že pracovně neaktivním se může stát například člověk vyřazený z evidence úřadu práce z mnohdy bizarních důvodů.

Přes všechny ostudné omyly lze ovšem konstatovat, že vláda Petra Fialy nám v sociální oblasti více dala, než vzala, už kvůli přijetí léta neřešených zákonů. Kéž by kabinet, který nastoupí po říjnových volbách, byl schopen přispět alespoň něčím pozitivním. Pro začátek například opravou nedodělků vlády předchozí.