Současná vláda do svého programového prohlášení velmi ambiciózně zahrnula plány na reformu trestní politiky, snížení práce na černo, dostupné tříleté oddlužení a spravedlivou reformu dávkového systému. V některých oblastech téměř předčila očekávání, jinde se nelze ubránit zklamání.

Zásadní novela trestního zákoníku

Jedním z projevů nefunkčnost trestní politiky je vysoká míra uvěznění. Česká republika má aktuálně třetí nejvyšší míru uvěznění v EU: 177 vězňů na 100 000 obyvatel. Evropský průměr je 111 a země s efektivní trestní politikou mají hodnoty až třetinové.

Za přeplněnými věznicemi v ČR nestojí vysoká míra kriminality — ta je srovnatelná s ostatními státy EU — ale nesprávně nastavená trestní politika. Z těchto důvodů je tedy nepochybně nejvýznamnější změnou novela trestního zákoníku, která nabyla účinnosti v lednu 2025.

Po dramatickém schvalování na poslední chvíli se podařilo prosadit snížení trestních sazeb u bagatelní kriminality, částečnou dekriminalizaci neplacení výživného nebo legalizaci pěstování konopí pro vlastní potřebu.

Novela také přináší zakotvení restorativního principu, tedy principu zaměřeného na obnovu trestným činem narušených stavů. Posiluje rovněž práva obětí, například obětí předsudečného násilí, a zavádí nové trestné činy, jako třeba zneužití deep fake technologií.