↗

Lidé si po setkání, jakým bylo to mezi ministrem spravedlnosti a policejně stíhaným lobbistou, logicky říkají, že politický boj probíhá jen na oko a podstatné dohody se vyjednávají v zákulisí. Takové vnímání politiky jen posiluje, když se pak o schůzce nestoudně mlží. Foto FB Milion chvilek pro demokracii

Ve vládní koalici vzbudila údajně náhodná schůzka ministra spravedlnosti Pavla Blažka s policejně vyšetřovaným proruským lobbistou Martinem Nejedlým pohoršení. Kromě některých výzev z řad Pirátů ale nezazněla od koaličních partnerů Občanské demokratické strany, jejímž je Blažek prominentním členem, žádná hrozba, že pokud se premiér Petr Fiala Blažka nezbaví, budou zvažovat odchod z vládní koalice.

Blažek se po několika dnech, během nichž aféra hýbala veřejným prostorem, dostavil na jednání koaliční rady, aby představitelům pěti stran své jednání vysvětlil. Už předtím nabídl cosi jako omluvu, když prohlásil, že jeho setkání s Nejedlým byla politická chyba.

Dál se ovšem držel báchorky, že se s Nejedlým setkal náhodně, když při bouřce zašel do restaurace, kde Nejedlý slavil narozeniny. Zůstal tam v přítomnosti problematického lobbisty nakonec pět hodin. Nyní si prý uvědomuje, že setrvání v přítomnosti Nejedlého bylo nevhodné.

Blažkovu interpretaci o „náhodnosti“ setkání přejal i Petr Fiala, který oznámil, že důvodem k odvolání Blažka z funkce ministra by bylo, kdyby šlo o schůzku plánovanou.

Je to přitom právě „pohádka“ o náhodném setkání kvůli bouřce, která může ODS a dalším stranám vládní koalice, pokud se s touto interpretací smíří, způsobit největší škody. Kdyby se Blažek sešel s Nejedlým oficiálně s tím, že si s bývalým poradcem prezidenta Zemana potřebuje vyjasnit některé záležitosti, a ze setkání by zpracoval nějaký výstup, možná by negativní dopady takového setkání — prezentované veřejnosti jako svého druhu „ex offo“ — byly menší než vysvětlení, které nemalá část veřejnosti bude považovat za nestoudné lhaní, a tedy výraz politické arogance.

Zákulisní čachry

Na takovýto potenciálně devastující aspekt setkání a jeho interpretace upozornil v Hospodářských novinách komentátor Petr Honzejk. Napsal, že problém kamarádského posedávání lidí typu Blažek-Nejedlý je v tom, že likviduje důvěru v demokratickou politiku. Lidé si pak logicky říkají, že politický boj je jen na oko, a to podstatné, týkající se moci peněz, se odehrává jinde.

Takové vnímání politiky nepochybně posiluje, když se o setkání, jakým bylo to mezi ministrem spravedlnosti a policejně stíhaným lobbistou, navíc nestoudně mlží. Každý, kdo má jen trochu zdravého rozumu, se musí cítit bohorovností a arogancí politiků, nabízejících veřejnosti zjevně lživé interpretace, uražen nebo ponížen.

Pro ODS a vládní koalici je přitom zničující, že mnozí z nich se přitom k nim vrátili po zkušenostech s vládou Babiše i proto, že odmítali Babišovy lži. Zejména ODS dali druhou šanci nejen proto, že slibovala s Babišovou vládou založenou na lžích skoncovat, ale s novým vedením též tvrdila, že se rozešla s politikou, která ji přivedla k politickému pádu v roce 2013 — tedy politikou prosycenou arogancí moci.