Třebaže klasická představa studentského života bývá jiná, v České republice pracuje 92 procent studujících na vysokých školách. Vyplývá to z výzkumu EUROSTUDENT, který porovnával data mezi šestadvaceti evropskými státy. Přímo během semestru se práci věnuje sedmdesát procent českých studentů. Více než dvě třetiny z nich by přitom dle vlastních vyjádření nepokrylo bez práce svoje životní náklady. Přímo finanční problémy má podle stejných dat 26 procent studentů.

„Jde o dlouhodobý a špatný stav,“ okomentoval skutečnost pro DR předseda Studentské komory Rady českých vysokých škol Jakub Sláma.

Téma se znovu vrátilo do pozornosti médií ke konci února, kdy prošla parlamentem novela vysokoškolského zákona. Ta totiž otevírá prostor pro poskytování zvláštních zvýhodněných studentských půjček — jednoho z nástrojů, kterým se studentům ve světě finančně pomáhá. Příslušné úvěry mívají snížené úrokové sazby, možnost odkladů splátek a garance pro případ, že student platit nemůže. U nás se jejich podoba teprve formuje.

Ministerstvo školství v lednu sondovalo u bank, zda by měly zájem příslušné půjčky poskytovat. Ukázalo se přitom, že ne velmi — podle vyjádření náměstka ministra školství Jaroslava Millera pro DR se vyslovila pozitivně zatím jen Česká spořitelna. Ostatní poukazovaly na nerentabilitu příslušných půjček, administrativní náročnost či možnost neúčelové podpory.

„Nepřekvapuje mě to. Banky už na prvním setkání nad tématem říkaly, že jsou komerčními subjekty a půjčka jim musí vydělávat. To ale jde zcela proti studentské půjčce, která má primárně pomáhat,“ uvedl pro DR Michal Farník ze Studentské komory Rady vysokých škol.

Jiným používaným nástrojem úlevy studentům je státní podpůrný fond, který dnes funguje například na Slovensku, v Británii či Německu. Ten by byl podle Farníka vhodnější.