S respektem k názorům Jakuba Čecha, které vyjádřil v Deníku Referendum ve svém komentáři ze dne 18. 3., bych rád jako vedoucí projektu Národní srovnávací zkoušky (dále jen NSZ) ve společnosti Scio nabídl svůj pohled na danou problematiku, opíraje se o fakta a konkrétní zkušenosti studentů.

Souhlasím s Jakubem Čechem, že otázka rovných příležitostí ve vzdělávání je klíčová a vyžaduje neustálou pozornost a diskusi. Nicméně se domnívám, že některá jeho tvrzení o NSZ neodrážejí plně realitu a přehlížejí řadu aspektů, které ve skutečnosti přispívají k objektivnějšímu a spravedlivějšímu přístupu ke studiu na vysokých školách.

Mýtus monopolu: Kdo vlastně rozhoduje o přijetí?

Předně, Jakub Čech hovoří o monopolu společnosti Scio na přijímací řízení. Je pravda, že Scio je v současnosti jedinou soukromou firmou v České republice, která nabízí komplexní systém standardizovaných přijímacích zkoušek pro vysoké školy. Nicméně tvrzení o monopolu je zavádějící. Většina vysokých škol v České republice — přibližně 80 ze 140 veřejných fakult — si přijímací zkoušky organizuje sama. NSZ využívá přes šedesát fakult, a to často jako jednu z alternativ k vlastním zkouškám. Například Univerzita Karlova nabízí na mnoha svých fakultách možnost výběru mezi vlastní přijímací zkouškou a NSZ.

Uchazeči tak mají reálnou možnost volby, jakou formu přijímací zkoušky chtějí absolvovat. Konečné rozhodnutí o podobě přijímacího řízení leží výhradně na vedení jednotlivých vysokých škol. Ty se pro koncept NSZ často rozhodují z důvodu jeho nesporných výhod.

Jak se rodí spravedlivý test

Jednou z klíčových výhod je kvalita testů. Vývoj kvalitního a spravedlivého testu je náročný proces, který vyžaduje značné časové i finanční investice a odborné znalosti. Proces tvorby NSZ je systematický a transparentní. Na vývoji každého testu se podílejí stovky odborníků, test má svého garanta, autory i oponenty. Před samotným ostrým testováním probíhá pilotáž a následně veřejná oponentura, kde mohou uchazeči ke všem úlohám vznést námitky. Tyto námitky pak posuzuje nezávislá komise odborníků.

Tento propracovaný systém zajišťuje vysokou úroveň kvality a férovosti testů, což je pro mnoho vysokých škol efektivnější a ekonomičtější řešení než vyvíjet vlastní, srovnatelně kvalitní testy.

Cestovat za přijímačkami něco stojí

Další významnou výhodou NSZ je přenositelnost výsledků. Uchazeč, který absolvuje NSZ, může jejich výsledek uplatnit na všech vysokých školách, které tyto testy uznávají, a to napříč různými obory. Pro studenta, který se hlásí na více škol, to znamená značnou úsporu času a nákladů, neboť se nemusí připravovat na několik různých typů zkoušek.

Představme si například studenta z Příbrami, který se chce hlásit na práva do Prahy, Plzně, Brna a Olomouce. Pokud by každá fakulta měla vlastní přijímací zkoušky, musel by čtyřikrát cestovat, platit cestovní výdaje a případně i ubytování. S NSZ mu stačí, aby absolvoval jeden test v nejbližším městě nebo online zkoušku z domova a její výsledek mu bude uznán na všech čtyřech právnických fakultách.

Tato úspora se týká i samotné formy konání zkoušky. Online zkouška je cenově výhodnější než prezenční a eliminuje nutnost cestování na zkušební místo. Pro studenty z odlehlejších regionů nebo pro ty s omezeným rozpočtem je tak online forma dostupnější variantou.

Opakování jako šance, nikoli luxus pro bohaté?

Jakub Čech také zmiňuje finanční náročnost opakování testů a s tím spojené zvýhodnění uchazečů z bohatších rodin. Je pravda, že možnost absolvovat více termínů NSZ existuje. Nicméně naše data ukazují, že opakovaná účast na nejrozšířenějším testu, Obecných studijních předpokladech (OSP), nepřináší drtivé většině uchazečů výrazné zlepšení výsledků. Průměrný počet absolvovaných termínů OSP je necelé dva, a změny mezi prvním a druhým pokusem se pohybují v řádu jednotek percentilových bodů.

Test OSP totiž netestuje naučené znalosti, ale obecné předpoklady ke studiu a kognitivní schopnosti, které jsou v krátkodobém horizontu poměrně stabilní a nelze se na ně „naučit“ v klasickém slova smyslu. Možnost více pokusů má spíše za cíl snížit stres spojený s jedinou zkouškou a umožnit uchazečům prokázat svůj potenciál i v případě, že v daný den neměli optimální podmínky.

Uchazeči z ekonomicky znevýhodněných rodin mohou zažádat o sociální slevu, a získat tak testy zdarma a k tomu i příspěvek na přípravu. Některé vysoké školy také svým uchazečům poskytují slevové poukazy na NSZ.

Příprava i bez horentních sum

Scio sice nabízí vlastní přípravné materiály a kurzy, ale jejich pořízení není pro úspěch v NSZ nezbytné. Pro test OSP, který je zaměřen na obecné studijní předpoklady, je jakákoliv specifická příprava málo účinná. Mnoho úspěšných studentů uvádí, že se na OSP nijak speciálně nepřipravovalo a uspělo.

Scio navíc poskytuje řadu bezplatných zdrojů pro seznámení se s testy, včetně ukázkových testů na webových stránkách a cvičebnic dostupných ve vybraných knihovnách po celé republice. Studenti si tak mohou bezplatně vyzkoušet formát testu a procvičit si různé typy úloh.

Pro znalostní testy, například z matematiky či základů společenských věd, pak platí, že svým obsahem odpovídají středoškolskému učivu a k přípravě na ně lze využít jakékoliv dostupné materiály, včetně školních učebnic a online zdrojů, které jsou často zdarma. Tvrzení, že by Scio záměrně vytlačovalo konkurenční učebnice, neodpovídá realitě trhu, kde si uchazeči sami vybírají zdroje, které jim nejvíce vyhovují.

Objektivita, férovost a motivovaní studenti

Závěrem bych rád zdůraznil, že Národní srovnávací zkoušky mají za cíl přinést do přijímacího řízení na vysoké školy větší objektivitu, transparentnost a efektivitu. Snažíme se minimalizovat bariéry v přístupu ke vzdělání a poskytovat kvalitní nástroj pro hodnocení studijních předpokladů uchazečů bez ohledu na jejich socioekonomické zázemí či typ absolvované střední školy.

Otevřená diskuse a konstruktivní kritika jsou pro nás důležité a pomáhají nám náš systém neustále zlepšovat. Věřím, že NSZ jsou cenným doplňkem přijímacích řízení a přispívají k výběru motivovaných a schopných studentů.