Ředitelé — právě oni mohou být na českých školách největšími hybateli změn, ale naopak i pověstnými žábami na prameni. Shodují se na tom odborníci i lidé z praxe, s nimiž Deník Referendum hovořil při práci na seriálu Škola úzkostí, který se věnuje krizi duševního zdraví u dětí a mladých lidí. Ředitelé mají v rámci českého vzdělávacího systému zcela zásadní postavení: jsou pedagogickými lídry i ekonomickými a organizačními manažery současně.

Potvrzují to také inspirativní příběhy základní školy ve Zruči nad Sázavou na Vysočině a gymnázia v severočeském Rumburku, které jsme přinesli v DR před letními prázdninami. Zatímco na zručské základce probíhaly snahy o intenzivnější péči o duševní zdraví žáků přímo pod taktovkou ředitelky Ivany Staré, rumburská pedagožka a metodička prevence Lenka Havlíčková na svém gymnáziu rozjížděla spolupráci s organizacemi pečujícími o duševní zdraví i díky podpoře vedení školy. „Bez něj by to nešlo,“ říká rozhodně.

Dobrý ředitel má moc pozitivně strhnout ostatní

Bez ředitelů by nastavení kurzu, který školu přivede do stavu, kdy umí pomáhat s prevencí krize duševního zdraví dětí a mladých studentů, tedy nebylo možné… Nejde pouze o logistickou a formální podporu účasti v různých projektech týkajících se duševního zdraví nebo shánění psychologů, ale i o nastavení celkově podpůrného a inspirativního prostředí pro učitele. České školství je výrazně decentralizované. Ředitelé nad sebou nemají výraznou moc kontrolních instancí. Tím pádem také nastavují kulturu pracovního prostředí.

Jak upozorňuje odborník na vzdělávací politiku ze sociologické organizace PAQ Research Karel Gargulák: „Jediné, co má ředitel v ruce a co definuje zadání od státu, jak má dobrá škola vypadat, jsou kritéria kvality školy České školní inspekce.“

Konkrétně tedy ředitelé přímo ovlivňují nejen atmosféru školy, ale také to, v jakých kompetencích se žáci rozvíjejí nebo jaké jsou nastaveny procesy kolektivního učení a rozvoje v učitelském sboru. Dále však ředitelé rozhodují i o tom, zda je škola inkluzivní pro cizince, osoby se zdravotním postižením nebo s poruchami učení, pro děti ze sociálně slabších rodin, nebo o tom, jak se obecně na dané škole pracuje s třídními kolektivy.


Přímou souvislost mezi osobností ředitele a duchem jejich škol ve své praxi vidí i radní pro školství Vysočiny Jan Břížďala (Piráti), pod nějž spadají čtyři desítky veřejných středních škol v kraji. „To, jak vystupuje ředitel vůči učitelům se pak přenáší na vystupování učitelů vůči žákům. Pokud mají učitelé kvalitní a důstojné podmínky pro výkon své práce, je velká pravděpodobnost, že je budou přenášet i na své žáky. Je to jako domino: jeden má moc pozitivně strhnout ostatní,“ vysvětluje. S osobností ředitele tak mnohdy souvisí nejen duševní pohoda dětí na dané škole, ale i měřené dosažené výsledky ve vzdělání.

Krajský úřad v Jihlavě provedl v tomto končícím volebním období interní průzkum mezi místními středními školami. Hodnotila se mimo jiné i atmosféra v instituci. „Vyšla nám z toho zřetelná korelace mezi špatnou atmosférou na dané škole a osobností ředitele, s nímž jsme i my sami neměli dobrou zkušenosti v rámci komunikace,“ říká pirátský politik, kterému nyní skončí první čtyřleté období ve funkci.

Kompetentní lídři, nebo kamarádi politiků?