V posledních týdnech se v českých médiích objevily dvě studie. Podle jedné patří mladí lidé v České republice mezi evropské „premianty“ v nadužívání sociálních sítí. Nadměrné sledování sítí dle studie v evropském průměru přiznává 44 procent lidí do 35 let, v ČR pak 76 procent.

Dle dalšího výzkumu „excelujeme“ i co se týče duševního zdraví. Z mezinárodního srovnání vyplynulo, že nadpoloviční většina českých deváťáků trpí nějakou formou psychických potíží. Hůře se cítí už jen mladí lidé na Ukrajině, kde je však evidentní příčinou pokračující ruská válečná agrese decimující společnost.

Bylo by chybou hledat mezi těmito studiemi přímou souvislost. Že se však přílišný pobyt na sociálních sítích a chytrých telefonech podepisuje na našem duševním zdraví negativně, to dnes již rozporuje málokdo. Lidé proto přirozeně hledají z on-line světa, kde „musí“ být přítomni, různé únikové cesty. Podle letošního průzkumu zaměřeného na digitální pohodu, který realizovali vědci z brněnské Masarykovy univerzity, využilo některou z tzv. strategií digitálního odpojení již přibližně 90 procent dospělých.

Pro děti a mladé lidi však může být takové digitální odpojení výrazně náročnější: jsou vystaveni většímu tlaku on-line okolí či ještě nemají zvnitřněné mechanismy, jak digitálně-informačnímu náporu čelit.

Právě takovým bezpečným místem, kde si děti odpočinou od on-line sítí, by mohly být školy. Přišla na to už většina evropských, amerických i dalších států. Česká republika však mezi ně nepatří: nařídit plošná pravidla pro mobily ve školách se nadále zdráhá.

Duševní zdraví, kyberšikana i lepší koncentrace

Podle čerstvé analýzy Michaely Mlíčkové Jelínkové, která dlouhodobě sleduje, jak státy řeší vztah dětí a digitálních technologií, přistoupilo k celoplošným pravidlům pro smartphony ve školách již 20 z 27 evropských států. V Americe jde o 39 z 50 států. Dánsko a Francie pak například nedoporučují pořizovat dětem smartphony s internetem do třinácti let, uvádí Mlíčková Jelínková na svém nově spuštěném webu Digibalanc.cz.