Úspory ve školství: stojí nám to za to?
Jiří KarenEnergetická krize nutí k razantním úsporám také školy. Neuvážené škrty na všech stupních českého školství ale podkopávají základní předpoklady kvalitní výuky.
Bezprecedentní zvyšování cen energií jako jeden ze symptomů prohlubující se strukturální společenské krize nutí šetřit za každou cenu. Také situace ve školství škol se stává kritickou. Pokud nedojde k systémové podpoře, jejíž rozsah by měl být znám ke konci září, můžeme očekávat drastické kroky částečně připomínající reálný válečný stav. Může krize vést k potřebné redukci plýtvání a luxusu, která by mohla mít v dlouhodobém horizontu společensky a ekologicky pozitivní efekt za využití potenciálu digitálních technologií? Anebo jde o zoufalé tonutí a lapání po dechu a stéblech?
Využití digitálních technologií, anebo rezignace na vzdělávání?
Vysoké školy zvažují, že kvůli očekávaným až pětinásobným nákladům opět přejdou na distanční výuku. Závěry průzkumu Ministerstva školství ohledně distanční výuky na vysokých školách ukazují, že pro dvě třetiny vysokoškolských studentů bylo studium více časově zatěžující než prezenční forma. U čtyřiceti pěti procent studentů došlo ke zhoršení fyzického zdraví a u alarmujících padesáti pěti procent sledujeme zhoršení psychického zdraví. Roste počet zpráv, které poukazují na další negativní efekty v podobě absence socializace, snížení motivace a dokonce zvýšení počtu případů ukončení studia.
Problém je však složitější. Bylo by nesprávné redukovat kvalitu vysokoškolské výuky pouze na množství hodin odsezených v posluchárnách. Digitální a online revoluce ve vzdělávání, vynucená covidovou pandemií, nepřinesla jen negativa, ale i velký průlom ve využívání digitálních technologií a obecně v možnostech přístupu k informacím. Řada vysokoškolských učitelů využila potenciál online vzdělávání a začala nahrávat své přednášky na YouTube, kde k nim mají přístup nejen studenti, ale i veřejnost.