Návrh zavést dvě úrovně maturity je nebezpečný. Zkouška nesmí rozdělovat

Petr Chaluš

Think-tank Univerzity Karlovy Vzdělávání21, který spolupracuje s ministerstvem školství na novele školského zákona, přišel s návrhem dvojí náročnosti maturit. Autor varuje před neblahými důsledky, jež by tento koncept mohl způsobit.

Státní maturita významně a  neadekvátně rozhoduje o budoucnosti bezpočtu lidí. Je namístě ji zrušit. Nelze ji však nahradit principem, podle něhož si maturant vybere ze dvou náročností. Foto geralt, pixabay

Návrh vytvořit dvě různé úrovně maturity, který nedávno zveřejnil think-tank Vzdělávání21, by prohloubil již existující problém rozdělování středoškoláků na lepší a horší. Navrhovaná nižší úroveň maturity by totiž neměla umožnit pokračování ve studiu na vysoké škole. O své budoucnosti by tak lidé rozhodovali už na sklonku střední školy.

Rozvoj vzdělávacího systému dle programového prohlášení vlády má přitom směřovat úplně jiným směrem. Ještě během středoškolského studia by mělo být žákům umožněno rozhodovat se a hledat ideální cesty svého zaměření. Prioritní by měla být podpora vysoce kvalifikované pracovní síly pro rychle se rozvíjející trh práce.

Například doporučení prezentovaná před volbami na konferenci i-STAR směřovaly k podpoře takového typu střední školy, který ve variabilním kurikulu kombinuje vysoký podíl všeobecného vzdělání s možností profesních certifikátů, v zásadě však předpokládá další studium. Některé typy kvalifikací, tradičně poskytované středními odbornými školami, má tento typ školy posunout na terciární úroveň s možností pokračování v bakalářských programech.

×
Diskuse
VV
March 17, 2022 v 5.21

Pan Chaluš hodně angažuje v oblasti školství, bohužel ale vůbec nerozumí tomu, o čem píše. Současné didaktické testy jsou schopni zvládnout někteří (velmi dobří) deváťáci, nicméně je autor považuje za "velmi tvrdou formu standardizace". Jeden pohled řadového učitele: žák čtvrtého ročníku je schopen mi tvrdit, že 3/6 = 1/3. Je v matematice, ale i v českém jazyce a cizích jazycích velmi slabý. Pravděpodobně maturitu neudělá a bude figurovat v číslech neúspěšných absolventů. Podle kritiků současného stavu oběť současného školství, jehož talent jsme nepodchytili.

Cesta snížení tvrdosti znamená, že budeme mít absolventy maturitního studia, kteří se neumí písemně vyjádřit, neumí počítat se zlomky, sestavit si rovnici, nedomluví se ani jedním cizím jazykem. Chce-li to pan Chaluš, budiž, ale společnost by to podporovat neměla.

MP
March 17, 2022 v 8.58
Václavu Votrubovi

Původně měla být veřejná část maturity (vulgo "státní") opravdu tvrdě standardizovaná. Mělo to být nepodkročitelné minimum -- tedy něco, co podprůměrný žák gymnázia udělá ještě spolehlivě, zatímco to může být problém pro absolventy různých "oborů s maturitou".

Tato standardizace přitom neměla znamenat předčasnou selekci žáků, naopak ji měla brzdit -- když půjde vaše dítě na střední školu, která vám poskytne jistotu, že odmaturuje -- i kdyby se domnívalo, že 3/6=1/3 a psalo "lef" místo "lev" -- nebude nejspíše mít příliš velkou šanci dokončit bakalářský stupeň kterékoli vysoké školy. A s ubývajícími dětmi se, bohužel, v půlce desátých let začaly objevovat školy, které lákaly rodiče a žáky právě tou spolehlivou maturitou.

Kritické místo představovalo zavedení školní části maturit. Tedy: Jak motivovat školy, aby nasazovaly požadavky přiměřeně možnostem svých žákům a jejich dalším kariérovým očekáváním? Tady se dalo spoléhat jen na malý počet "prestižních" gymnázií, která už stejně spolupracovala s vysokými školami (právě matfyz býval v této oblasti vynikající).

Dneska se zdá trochu naivní, že jsme spoléhali na podpůrné programy finančně motivující jak střední, tak vysoké školy k vytváření dobrého školského maturitního rozhraní.

Jenomže přijímání školského zákona se v roce 2003 zadrhlo, zdržel se o rok (nestabilní koalice) a pak padla vláda.

Po volbách v roce 2006 nové vlády na rozpracovaný proces nenavázaly, místo toho se vrátily k nesmyslnému moloch zvanému Cermat. V matematice to snad nenadělalo takovou paseku, přeci jen tamější středoškolský obsah učiva má pevnou kostru a dobou standardizaci, ale to idiotství, které napáchal ten -- obávám se, pouze korupční zájmy zdůvodnitelný -- idiotský krok v češtině, cizích jazycích a ZSV. Absurdní, a proto nevypočitatelné požadavky, dílem pro žáky sedmé třídy, dílem těžké, kdybych se na ně ptal u státnic.

Středním školám ze současné krize nepomůže nijak výrazně sebelepší způsob maturity, ale ten současný tu krizi prohlubuje.

Dvě úrovně maturity, pokud by byly spojeny s možností kvalitní přípravy na tu vyšší po absolvování příslušného středoškolského studia uzavřeného nižší úrovní, představují rozumný a pragmatický nápad -- ale ďábel se skrývá v detailu a ten nový návrh je zatím ve stavu zrodu.

Zdravím Vás jako pamětník, který u toho tenkrát byl a nese kus odpovědnosti za to, že se to tak ...

VV
March 17, 2022 v 19.44
Odpověď pamětníkovi

Když se řekne A, mělo by se říci i B. Ta navrhovaná, ale nikdy neuvedená v život, představa byla, že budou dvě úrovně - vyšší pro vysoké školy, nižší pro splnění maturity. Když se v plné nahotě ukázalo, že řada "maturantů" kvalitu nesplňuje, byly dvě úrovně nahrazeny jednou, nižší. Z vyšší zůstala jen matematika +, která je, resp. její splnění, vodítkem pro technické školy.

"Absurdní, a proto nevypočitatelné požadavky, dílem pro žáky sedmé třídy, dílem těžké, kdybych se na ně ptal u státnic."

Ale zapomínáte, že ty otázky jsou spojeny s vysvětlením pojmu, takže úkolem, rozlišujícím jedničkáře od čtyřkařů, je pochopit, co definice pojmu znamená.

"Středním školám ze současné krize nepomůže nijak výrazně sebelepší způsob maturity, ale ten současný tu krizi prohlubuje."

Co je krize? Že byly početně slabší ročníky, takže žáci ze základní školy se čtyřkou z matematiky nebo českého jazyka šli na střední školy? A to se v posledních pár letech s větším počtem žáků mění. Nebo je krizí něco jiného? Nevím.

MP
March 17, 2022 v 20.20
Václavu Votrubovi

Ono to tak úplně nebylo. Už v první oficiální verzi ta vyšší úroveň měla jen indikativní charakter, předpokládalo se, že ji budou vysoké školy preferovat při přijímacím řízení, ale striktní zákonná podmínka to nebyla.

Co se krize středních škol tyče, to by bylo na dlouhé psaní, ale rozhodně nejde jen o počty dětí. To byl jen katalyzátor.