Pan Chaluš hodně angažuje v oblasti školství, bohužel ale vůbec nerozumí tomu, o čem píše. Současné didaktické testy jsou schopni zvládnout někteří (velmi dobří) deváťáci, nicméně je autor považuje za "velmi tvrdou formu standardizace". Jeden pohled řadového učitele: žák čtvrtého ročníku je schopen mi tvrdit, že 3/6 = 1/3. Je v matematice, ale i v českém jazyce a cizích jazycích velmi slabý. Pravděpodobně maturitu neudělá a bude figurovat v číslech neúspěšných absolventů. Podle kritiků současného stavu oběť současného školství, jehož talent jsme nepodchytili.

Cesta snížení tvrdosti znamená, že budeme mít absolventy maturitního studia, kteří se neumí písemně vyjádřit, neumí počítat se zlomky, sestavit si rovnici, nedomluví se ani jedním cizím jazykem. Chce-li to pan Chaluš, budiž, ale společnost by to podporovat neměla.

Původně měla být veřejná část maturity (vulgo "státní") opravdu tvrdě standardizovaná. Mělo to být nepodkročitelné minimum -- tedy něco, co podprůměrný žák gymnázia udělá ještě spolehlivě, zatímco to může být problém pro absolventy různých "oborů s maturitou".

Tato standardizace přitom neměla znamenat předčasnou selekci žáků, naopak ji měla brzdit -- když půjde vaše dítě na střední školu, která vám poskytne jistotu, že odmaturuje -- i kdyby se domnívalo, že 3/6=1/3 a psalo "lef" místo "lev" -- nebude nejspíše mít příliš velkou šanci dokončit bakalářský stupeň kterékoli vysoké školy. A s ubývajícími dětmi se, bohužel, v půlce desátých let začaly objevovat školy, které lákaly rodiče a žáky právě tou spolehlivou maturitou.

Kritické místo představovalo zavedení školní části maturit. Tedy: Jak motivovat školy, aby nasazovaly požadavky přiměřeně možnostem svých žákům a jejich dalším kariérovým očekáváním? Tady se dalo spoléhat jen na malý počet "prestižních" gymnázií, která už stejně spolupracovala s vysokými školami (právě matfyz býval v této oblasti vynikající).

Dneska se zdá trochu naivní, že jsme spoléhali na podpůrné programy finančně motivující jak střední, tak vysoké školy k vytváření dobrého školského maturitního rozhraní.

Jenomže přijímání školského zákona se v roce 2003 zadrhlo, zdržel se o rok (nestabilní koalice) a pak padla vláda.

Po volbách v roce 2006 nové vlády na rozpracovaný proces nenavázaly, místo toho se vrátily k nesmyslnému moloch zvanému Cermat. V matematice to snad nenadělalo takovou paseku, přeci jen tamější středoškolský obsah učiva má pevnou kostru a dobou standardizaci, ale to idiotství, které napáchal ten -- obávám se, pouze korupční zájmy zdůvodnitelný -- idiotský krok v češtině, cizích jazycích a ZSV. Absurdní, a proto nevypočitatelné požadavky, dílem pro žáky sedmé třídy, dílem těžké, kdybych se na ně ptal u státnic.

Středním školám ze současné krize nepomůže nijak výrazně sebelepší způsob maturity, ale ten současný tu krizi prohlubuje.

Dvě úrovně maturity, pokud by byly spojeny s možností kvalitní přípravy na tu vyšší po absolvování příslušného středoškolského studia uzavřeného nižší úrovní, představují rozumný a pragmatický nápad -- ale ďábel se skrývá v detailu a ten nový návrh je zatím ve stavu zrodu.

Zdravím Vás jako pamětník, který u toho tenkrát byl a nese kus odpovědnosti za to, že se to tak ...

Když se řekne A, mělo by se říci i B. Ta navrhovaná, ale nikdy neuvedená v život, představa byla, že budou dvě úrovně - vyšší pro vysoké školy, nižší pro splnění maturity. Když se v plné nahotě ukázalo, že řada "maturantů" kvalitu nesplňuje, byly dvě úrovně nahrazeny jednou, nižší. Z vyšší zůstala jen matematika +, která je, resp. její splnění, vodítkem pro technické školy.

"Absurdní, a proto nevypočitatelné požadavky, dílem pro žáky sedmé třídy, dílem těžké, kdybych se na ně ptal u státnic."

Ale zapomínáte, že ty otázky jsou spojeny s vysvětlením pojmu, takže úkolem, rozlišujícím jedničkáře od čtyřkařů, je pochopit, co definice pojmu znamená.

"Středním školám ze současné krize nepomůže nijak výrazně sebelepší způsob maturity, ale ten současný tu krizi prohlubuje."

Co je krize? Že byly početně slabší ročníky, takže žáci ze základní školy se čtyřkou z matematiky nebo českého jazyka šli na střední školy? A to se v posledních pár letech s větším počtem žáků mění. Nebo je krizí něco jiného? Nevím.