Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga (ANO) navrhuje, aby se státní maturita od roku 2021 omezila pouze na didaktické testy s tím, že písemnou a ústní část zkoušek z českého a cizího jazyka by organizovaly a vyhodnocovaly jednotlivé školy. Novela školského zákona, kterou rezort v minulých dnech předložil do mezirezortního připomínkového řízení, současně odkládá zavedení tří povinných zkoušek státní maturity — tedy z češtiny, cizího jazyka a matematiky — pro všechny obory vzdělávání do roku 2022.

„Změny jsou nezbytné z důvodu posílení vztahu hodnotící učitel — žák; učitel bude mít možnost žákovi podrobně vysvětlit hodnocení, zodpovědět případné dotazy. Novela reaguje na kritiku odborné veřejnosti, že písemné práce jsou hodnoceny anonymně bez znalosti specifik písemného projevu dotyčného žáka v průběhu středního vzdělávání,“ uvedlo ministerstvo v důvodové zprávě. Plaga úpravu zákona avizoval již během května loňského roku, kdy u státní maturity propadlo přes pětadvacet procent studentů.

Společná část maturitní zkoušky byla zavedena v roce 2011 a dnes se skládá ze dvou předmětů — povinné češtiny a cizího jazyka, nebo matematiky. V roce 2018 u státní maturity z českého jazyka při prvním pokusu neuspělo 6 488 z celkového počtu 62 234 žáků, tedy 10,4 procenta. V případě matematiky pak propadlo 3 298 z 14 762 maturantů, což představovalo neúspěšnost ve výši 22,3 procenta. Přestože Plaga tehdy řekl, že je třeba zvážit, zda je „maturita z matematiky smysluplná u všech oborů,“ předložená novela tuto otázku pominula.

Problém jsou předčasné odchody ze vzdělávání

Zakladatel informačního centra o vzdělávání EDUin Tomáš Feřtek považuje návrh zákona za krok správným směrem, který přispěje ke zefektivnění maturit. „Problémem však je, že — minimálně v matematice — není shoda, jak mají testy vypadat. Musíme si proto ujasnit, co vůbec chceme zkoušet. Ideální by bylo, aby společná část maturit ověřila základní gramotnost v matematice, českém a cizím jazyce, bez které se člověk bez ohledu na budoucí uplatnění neobejde,“ vysvětlil Deníku Referendum.

Feřtek dále upozornil, že český vzdělávací systém si neví rady s žáky, kteří nejsou s to složit maturitní zkoušku ani na třetí pokus a skončí tak pouze coby absolventi základní školy. „Považuji za nezbytné, aby takoví studenti dostali vysvědčení o středoškolském vzdělání, protože ho — až na maturitní zkoušku — skutečně mají. Za bezmála deset let se jedná o desítky tisíc lidí, kteří těžko hledají uplatnění na trhu práce, neboť nemají potvrzenou kvalifikaci,“ dodal.

Na problém předčasných odchodů ze vzdělávání poukázala i loňská studie Agentury pro sociální začleňování. Jejich podíl narostl z 5,4 procent v roce 2013 na 6,7 procent v roce 2017, přičemž v Ústeckém a Karlovarském kraji jich bylo před dvěma lety evidováno více než patnáct procent. „Předčasné odchody ze vzdělání významně přispívají k reprodukci chudoby a sociálního vyloučení, což má negativní dopad na místní soužití i veřejné rozpočty," shrnul pracovník Agentury Roman Matoušek. A státní maturita je jeden z faktorů, který k tomuto trendu přispívá.

Dosažení středního vzdělání přináší oproti vzdělání základnímu zvýšení příjmů o více než šedesát procent, důvodem jsou jak vyšší výdělky, tak významný pokles rizika nezaměstnanosti. Předčasné odchody současně negativně ovlivňují hospodaření státu. „Nižší příjmy a obvykle delší období bez zaměstnání znamená, že jednotlivec v celoživotním úhrnu zaplatí méně na daních a platbách do solidárních systémů, ale bude s větší pravděpodobností některé ze sociálních dávek čerpat,“ uzavřela studie.