a) Chyba je v nedostatku míst na středních školách. Věc vytvářena snaživě a úředně. Dokud bude přijmutí na gymnázium sázka do loterie, budou každé přijímačky předmětem sporu.

b) Zkoušky při přijímání na střední (a ono i vysokou) školu mohou mít jediný legitimní smysl -- upozorní uchazeče, že pro něj bude velmi těžké, téměř nemožné danou školu zvládnout (a varují uchazeče, který je udělá levou zadní, že by se mohl na škole nudit -- ale to se týká spíše té vysoké). A zkoušky, které poskytují takovou informaci, by ovšem měly být šity na míru každé jednotlivé škole, konfekční zboží od samozvaných odborníků na testování je tu k ničemu.

c) Cermat připravoval testy, které by byly smysluplné k úplně jinému zadání. Kdysi se zvažoval institutu jednotné zkoušky, která by uchazečům přiřadila bodové ohodnocení a oni by si pak informovaně podávali přihlášku na školu, která by deklarovala ochotu přijmout uchazeče s takovu a takovou minimální bodovou hladinou (dejme tomu při maximu sto bodů by Gymnázium Jana Nerudy přijímalo od 96 bodů výše, berounské gymnázium od 80 bodů a učební obor střihač psů s maturitou od 45 bodů). Pak by dobře zpracovaná testová baterie zohledňující rámcové vzdělávací programy (dobře a zohledňující podle všeho Cermat nesplnil) mohla mít smysl. Nikoli ovšem tak, že tytéž testy dám na prestižním gymnáziu a učebním oboru, na který se hlásí děti silně neteoretického charakteru.

Pokud jde o maturitní zkoušky a přijímací zkoušky na střední školy, je prostě na čase Cermat z věci vyšachovat (ostatně dává si šach každým testem, který v posledních letech vypustil) a nejlépe až vycermatovat.