Otazníky nad maturitami

Petr Franc

Maturitní zkoušky se blíží a problémů spíše přibývá, než ubývá. Ministerstvo školství mění pravidla na poslední chvíli, nezohledňuje dostatečně mimořádnou situaci letošních maturantů a málo naslouchá samotným studentům.

Stávající podoba úprav maturitní zkoušky se skoro ničím neliší od té loňské — ačkoli loňští maturanti se na zkoušku připravoval z velké části ve školních lavicích a za úplně jiných poměrů. Foto Marc Thele, Pixabay

Podoba letošních závěrečných zkoušek na středních školách se dočkala úctyhodné mediální pozornosti. Prostor ve veřejném diskurzu, který si vydobyla, však nedokázal zaručit smysluplnou úpravu maturitní zkoušky beroucí v potaz dosavadní situaci.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Před necelým rokem se letošní maturanti poprvé ocitli v distanční výuce. Ta ovšem běžnou prezenční výuku nedokázala plnohodnotně nahradit, ať už proto, že převážila forma frontální prezentace látky na úkor jiných učebních metod, nebo proto, že při distanční výuce nevyhnutelně dochází k tomu, že si student z probírané látky zapamatuje mnohem méně.

Mimoto se kvůli distanční výuce prohloubila již tak doširoka rozevřená propast nerovností v českém školství. Nejenže školy nedisponovaly stejnými možnostmi přizpůsobit se technickým nárokům dálkového vzdělávání, ale nerovnosti se projevily i mezi jednotlivými studenty. Zejména v tom ohledu, do jaké míry jim jejich prostředí a rodinná situace umožňují se na maturitu připravovat.

Od začátku školního roku se letošní maturanti potýkali s komplikacemi. Kvůli doprovodné vyhlášce k novelizaci maturitní zkoušky, vydané na poslední chvíli, museli překotně měnit svou volbu seminářů a specializovaných předmětů a spolu s ní mnohdy i své studijní zaměření.

Stávající podoba úprav maturitní zkoušky — tedy nepatrné navýšení časového limitu ve společné části a zrušení slohových prací v části profilové — má k té loňské, co do míry změn, hodně blízko. Ba je s ní téměř totožná. Je ale přinejmenším neúměrné, že jsou letošním maturantům přiznány stejné, a nikoli mnohem výraznější, úlevy jako minulému ročníku. Vždyť loňský maturitní ročník se na zkoušku připravoval z velké části ve školních lavicích a za úplně jiných poměrů.

K nepříznivým okolnostem přistupuje i zrušení slohových prací v maturitě z českého jazyka a literatury a zavedení hodnocení „uspěl/neuspěl“ u didaktických testů. To totiž znamená, že výsledná známka na maturitním vysvědčení bude vycházet čistě jen z ústní zkoušky. Celkové hodnocení se už nebude opírat o průměr známek z více částí zkoušky, jako tomu bylo doposud.

Zcela v kompetencích jednotlivých ředitelů zůstalo také rozhodnutí, zda umožní maturantům nahradit zkoušku z cizího jazyka předloženou jazykovou certifikací. Je tedy možné, že někteří studenti tuto možnost zkrátka nedostanou.

Jediným příslibem záchrany tak pro mnohé zůstává to, že může přijít další vlna úlev. Tedy nestane-li se zázrak a studenti se nebudou moct v dohledné době vrátit do škol.

Komunikační šum

Během jarní karantény se ministerstvo školství stalo terčem kritiky kvůli zanedbané komunikaci s veřejností. Nutno uznat, že od té doby se snažilo výtky brát v potaz. Dokonce vzalo ohled na volbu takových komunikačních kanálů, kterými by mohlo lépe oslovit samotné studenty.

Komunikace s veřejností se tedy zlepšila, přesto ministerstvo mnohé zaskočilo tím, že rozhodlo o řadě citelných zásahů do vzdělávání. Příkladem může být rozhodnutí o připuštění k maturitní zkoušce na základě vysvědčení z prvního pololetí závěrečného ročníku. Tento krok ministerstvo opět neavizovalo s dostatečným předstihem, což vedlo k vysokému počtu studentů, kteří museli podstupovat opravné zkoušky.

Dialog se samotnými studenty vedlo ministerstvo pouze jednou. Tehdy měli maturanti možnost ministru školství Robertu Plagovi prostřednictvím jeho instagramového profilu sdělit, která část maturitní zkoušky by podle nich měla být zrušena. Nakonec se ale ministerští úředníci rozhodli vynechat ze zkoušky tutéž část jako minulý rok. Jednalo se přitom o část, jejíž zrušení si středoškoláci přáli nejméně.

Srovnávat nesrovnatelné

Někteří srovnávají úlevy při závěrečných zkouškách sekundárního vzdělávání u nás s obdobnými kroky v ostatních zemích Evropy. Vzhledem k rozdílné formě zkoušek a jiné struktuře osnov však nelze zahraniční zkoušky jednoduše naroubovat na naši maturitu.

Chceme-li zhodnotit, zdali jsou úpravy maturit dostatečné, nabízí se spíše porovnat způsoby, jak v zahraničí k této otázce jednotlivé země přistupovaly. Tehdy zjistíme, že zástupci studentů jiných evropských zemí nejenže měli možnost komunikovat se státní správou prostřednictvím poradních výborů, ale dokonce spoluvytvářeli samotné metodiky pro školy nebo se účastnili zasedání tamních zákonodárných sborů.

Málo uváděným příkladem je třeba Irsko. Tam středoškoláci dostanou na výběr, zda se budou chtít závěrečné zkoušky zúčastnit, nebo dají přednost tomu nechat si hodnocení vypočítat úředně na základě dosavadních výsledků v daném předmětu.

Jistotou v této nestálé době tak může být pouze vůle každého středoškoláka vzít vzdělání do vlastních rukou. K tomu distanční výuka navzdory svým nedostatkům svobodu jistě poskytuje. Středoškoláci jsou postaveni před úkol shromáždit učební materiály a vytyčit si studijní cíle, kterých chtějí dosáhnout za určitý čas. Mohou si také telefonovat se spolužáky, společně se učit maturitní otázky nebo se vzájemně zkoušet. Rozhodně by také měli využít příležitosti účastnit se konzultací s kantory.

Hospodaření s časem během příprav na maturitu je ve stávajících podmínkách bezpochyby pro studenty výzvou. O to více, mají-li výše vypočtené překážky učinit maturitu náročnější. Tipy k efektivnímu samostudiu mohou středoškoláci nalézt na webových stránkách České středoškolské unie.

Diskuse