Současná covidová situace je katastrofou pro školy, žáky a rodiče. V České republice již děti souhrnně nechodí do škol sedm měsíců. A celosvětově je v důsledku pandemie podle organizace UNICEF mimo školní lavice až 168 milionů dětí.

Současné problémy s maturitami, přijímajícími zkouškami, frustrace dospívajících, prohlubování jejich závislosti na digitálních technologiích — to vše jsou aspekty rozsáhlé katastrofy vzdělávacího systému, nejen u nás. Její součástí je i absence přístupu k online výuce u mnoha vyloučených rodin.

Současní středoškoláci mají kvůli problémům způsobeným pandemií bohužel i horší perspektivu uplatnění na trhu práce. Podle OECD mohou očekávat celoživotně nižší příjem přibližně o tři procenta, což není úplně zanedbatelné.

Realistická analýza katastrofy nás ale může také posunut vpřed. Před časem koloval mezi lidmi kreslený vtip: na obrázku spolu hovořily koronavirus a virus eboly. Virus eboly označil koronavirus za „trapného mileniána“ po jeho prohlášení, že jeho cílem není lidi připravovat o život, ale spíše upozornit na zásadní problémy ve společnosti.

„Díky“ koronovirové krizi jsme si opravdu uvědomili význam vzdělávání a škol, a to nejen jako místa, kam děti chodí, když my musíme pracovat. Také je jasné, že lepší mediální gramotnost a další dovednosti získávané vzděláváním by jistě pomohly i proti šíření dezinformací, a to nejen o COVID-19, o očkování a podobně.