Lídr studentských stávek v Británii: Univerzity trpí nedostatky, systém je neudržitelný
Adam Rektor-PolánekBritští studenti protestují za úlevy na nájmech během pandemie covidu-19. Jeden z lídrů stávek v rozhovoru popisuje vítězství i překážky studentského hnutí — a poukazuje na systémové problémy britského univerzitního vzdělávání.
Nedávno jsme psali o britských studentských stávkách proti pronajímatelům, kteří i v pandemii požadují plné nájemné. Největší protest nájemníků za posledních čtyřicet let dál hýbe britskou společností. Deník Referendum oslovil jednoho z lídrů stávek, Lewise Tibbse z Nottingham Trent University, aby situaci přiblížil a zhodnotil.
Stávky začaly na některých univerzitách, třeba v Manchesteru a Bristolu, už minulý rok. Kdy se začalo stávkovat v Nottinghamu?
Stávkovat jsme na Nottingham Trent University začali v lednu, hned po vyhlášení nového národního lockdownu. Chtěli jsme se postavit za studenty, kterým přijde nespravedlivé platit víc než sto liber (asi tři tisíce korun, pozn. red.) týdně za ubytování, ve kterém podle nařízení vlády nemohou bydlet.
Jaké byly hlavní cíle hnutí? Změnily se nějak?
Naším hlavním cílem bylo zajistit spravedlivou slevu na nájemném pro kolejní studenty, kteří právě kvůli lockdownu na kolej nemohli přijet — to se nám podařilo. Dál bojujeme za odpuštění poplatku za předčasné zrušení nájemní smlouvy a za čtyřicetiprocentní slevu pro studenty, kteří na ubytování zůstali. Inspirovaly nás další studentské stávky za „covidové“ nájmy, které v Británii slaví úspěchy. Podle nás studenti nesmějí finančně doplácet na to, že dodržují vládní nařízení. Obzvlášť v době ekonomické krize.