Poslanecká sněmovna schválila upravený pandemický zákon a odmítla vládní žádost o prodloužení nouzového stavu. Kabinet Andreje Babiše (ANO) obratem vyhlásil nový, tentokrát do 28. března. Končí tím dosavadní, zřejmě protiústavní, situace, kdy panoval nouzový stav vyhlášený na žádost hejtmanů bez souhlasu Sněmovny. Nyní je zahájen zřejmě řádně, v souladu s doporučujícím usnesením Sněmovny.

Za zmatečnou situaci může spor, zda prodlužovat právně pochybný a široce kritizovaný stav, nebo jej raději restartovat. O tom, že je nouzový stav zapotřebí, není s ohledem na stále horší epidemickou situaci příliš sporu. „Zkažený nouzový stav by bylo lepší zahodit,“ shrnul opoziční postoj předseda poslaneckého klubu Pirátské strany Jakub Michálek.

Vláda se ale rozhodla hájit dřívější bruslení na hraně ústavnosti, a napřed tak po Sněmovně žádala revokaci usnesení, podle kterého aktuální nouzový stav končí 27. února. Když viděla, že se složité a právně sporné rušení již přijatého stanoviska setkává s odporem, pokusila se nouzový stav raději prodloužit.

Neúspěšně — poslanci šli do práce s poměrně jasným plánem co prosadit, a vládní tužby tak zůstaly navzdory rannímu jednání s opozicí nevyslyšeny. Babiš se namísto prodloužení nynějšího stavu dočkal opoziční kritiky, podle níž se nemístně snaží vyvléknout z právní šlamastyky.

„Premiér je bohužel srab a chce se schovávat za Sněmovnu. Vůbec jsme tady již dvě hodiny nemuseli sedět,“ prohlásil rozhořčeně Marek Výborný (KDU-ČSL) po táhnoucí se plané debatě, jejímž výstupem se měl tak či onak stát nějaký nouzový stav. Diskuse vyvrcholila zmatkem při hlasování, kdy se několik minut rozebíralo, zda jsou předložené návrhy vůbec hlasovatelné. A vše by bohužel trvalo ještě mnohem déle, kdyby si poslanci neomezili řečnickou dobu na pět minut.

Sněmovní rozhodnutí nevyhovět vládě plynule přešlo v nové vyhlášení nouzového stavu. To podle dřívějších expertních vyjádření lze provést v případě, kdy do epidemické situace vstoupí nová a významná okolnost: nyní především nebezpečí úplného zahlcení nemocnic. Epidemická data se skutečně stále zhoršují, byť novost rizika je sporná: bezpočet expertů na ně upozorňuje dlouhé týdny. Podobně nepříznivý vývoj situace Deník Referendum předvídal od podzimu.

Prioritou schůze, u níž se nečekaly větší spory, byl takzvaně pandemický zákon. Ten je výsledkem nebývalé politické shody na potřebě stupně mezi nouzovým stavem a normálem.

Umožňuje ministerstvu zdravotnictví a hygienickým stanicím nadále vydávat většinu protiepidemických opatření v rámci „stavu pandemické pohotovosti“, počítá ale s mnohem vyšší mírou parlamentní kontroly, než jaká byla poslední rok zvykem. Na stávající epidemickou situaci kvůli dílčímu oslabení pravomocí nestačí.

Pandemický zákon je ve skutečnosti spíše epidemický: vztahuje se pouze na covid-19 u nás a nemá platit déle než rok. Sněmovnou nyní prošel ve verzi upravené horní komorou parlamentu, jež vyjasnila některé body a opravila chyby. S vylepšením souhlasil i ministr zdravotnictví Jan Blatný (nestr. za ANO) a předlohu obratem stvrdil prezidentský podpis.

Debata se v míře bizarnosti držela standardu

Sněmovní debata se jako obvykle věnovala i obecné epidemické situaci a hodnocení vládního postupu. Z opozice opět zazněly výtky na chyby Babišova kabinetu, premiér se, tentokrát vcelku pokorně, hájil.

Debatu ovšem určoval kontext objektivního dění. „Ve většině krajů jsou jednotky intenzivní péče v kritickém stavu a pod tlakem, celý systém se blíží hranicím kapacity,“ shrnul Blatný s tím, že nemocnice nadále drží kromě dřiny zdravotníků jen díky převozům pacientů do méně zasažených regionů.

Upozornil, že modely zdravotnických statistiků nejsou optimistické. Při nejhorší variantě by Česká republika směřovala na konci března k pětatřiceti tisícům nakažených denně. Možnost počítající se zpřísněním plošných opatření dává naději, že v asi týdenním výhledu proběhne kulminace v podobě dvacetitisícových denních přírůstků, během příštího měsíce ale křivka bude klesat. Takový scénář pokládá vláda za jediný schůdný.

Vážnost zuřící epidemie uznává i většina opozice. „Evidentně za tento týden vidíme takový nárůst [případů covid-19], že přese všechno opravdu budeme muset udělat maximum, aby ti, kdo bojují o naše životy, dostali šanci to zvládnout. To oni jsou nejvíce vyčerpaní,“ řekl předseda lidovců Marian Jurečka. K osobní odpovědnosti, omezení rizikových kontaktů a důslednosti v nošení ochranných prostředků vyzvala i předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Z širšího hlediska se nad vývojem zamyslel ministr kultury Lubomír Zaorálek. „Problém té epidemie není technokratický, ale kulturní. Nejpodstatnější je, jak kulturně jsme se schopni chovat. (…) Jedna věc je docela zřejmá: virus je velice efektivní vůči společnostem, jež nedodržují pravidla. Každé bezohledné chování je to nejhorší. Ta nekulturnost, co se tu děje,“ podotkl a poděkoval všem, kdo proti nekulturnosti vystupují — včetně opozičních stran.

V méně jednotícím duchu hovořili komunisté. Předseda KSČM Vojtěch Filip de facto potvrdil dřívější spekulace, podle nichž komunistům jde o prosazení ruských či čínských vakcín proti covid-19. Ty nejsou na evropské úrovni schváleny, ba ani nenastoupily do řádného procesu u Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA). Filip v poněkud výhrůžném projevu kritizoval Státní ústav pro kontrolu léčiv za to, že po ruské vakcíně Sputnik V požaduje posudek EMA a volal po propuštění jeho ředitelky Ireny Storové.

Diskusi i tentokrát nevyžádaně zpestřovala vystoupení národoveckých poslanců v čele s Lubomírem Volným (JAP), odpadlíkem od SPD a zuřivým odmítačem „roušek“, nedávno ztrestaným na poslaneckém platu za výtržnost. Volný — samozřejmě bez zakrytých úst a nosu — opakoval konspirační teorie, označoval ostatní poslance za vrahy a volal po zavedení rozličných alternativních léků, o nichž je část veřejnosti bez odborných pokladů přesvědčena, že covid-19 léčí.

Bizarní vystoupení prodlužovala jednání proces, zvláště když se Volnému někoho podařilo skutečně rozčílit. Nacionalista šel pobouření naproti: neodpustil si vystoupení ani poté, co Kateřina Valachová (ČSSD) četla nanejvýš emotivní dopis od ženy, jíž na covid-19 zemřela sestra. Volného hlavním úspěchem ale v úhrnu bylo, že po každém z četných výlevů musel nastoupit sněmovní zřízenec, aby vydezinfikoval řečnický pult.