Sotva skončil jeden nouzový stav, vláda na žádost hejtmanů vyhlásila nový. Na protiepidemických opatřeních se tedy mnoho nezměnilo, nastalá situace je však asi protiústavní. Přesvědčivé řešení není na stole.
Tři dny poté, co Poslanecká sněmovna odmítla požadavek vlády Andreje Babiše (ANO) na prodloužení nouzového stavu o dalších třicet dní, jej menšinový kabinet politického hnutí ANO a ČSSD vyhlásil na základě žádosti Asociace krajů České republiky v čele s Martinem Kubou (ODS) znovu, tentokrát na dva týdny. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) vláda učinila krok v rozporu s ústavním pořádkem. Stejný názor zastávají i četní odborníci na ústavní právo.
„Mám pro naše občany dobrou zprávu, a to, že vláda na základě jednání s hejtmany vyhlásila od pondělí stav nouze na základě jiné skutkové podstaty než ten stav, který platil do nedělní půlnoci. Jsem velice rád, že zvítězil zdravý rozum nad politikařením, které jsme zažili ve Sněmovně. Děkuji všem hejtmanům, kteří pochopili, že je velice důležité, abychom spolupracovali a abychom udělali maximum a ochránili životy našich občanů,“ uvedl premiér Babiš.
Kabinet současně znovu potvrdil téměř všechna doposud platná krizová opatření a opatření ministerstva zdravotnictví. Nově zmírnil režim fungování knihoven, které budou moci sloužit čtenářům formou výdeje objednaných knih. Zrušil omezení úředních hodin orgánů veřejné moci a správních orgánů. Umožnil konání komisionálních opravných a náhradních zkoušek na středních školách a konzervatořích nebo poskytování ubytovacích služeb osob s cílem poskytnutí zdravotních služeb. Vláda rovněž povolila cesty za účelem voleb.
Vláda postupovala neústavně, shodují se právníci
Předseda horní komory Parlamentu nicméně již před nedělním jednání vlády varoval, že případné znovuzavedení nouzového stavu by bylo v rozporu s ústavním pořádkem. „Zruší-li Sněmovna nouzový stav anebo rozhodne o jeho neprodloužení, nesmí vláda bezprostředně rozhodnout o vyhlášení obdobného nouzového stavu. V takovém případě se by totiž kontrolní působnost Sněmovny vyprázdnila,“ napsal v otevřeném dopise s tím, že ani žádost Asociace krajů na celé věci nic nemění. „Požadavek hejtmanů vůli Sněmovny ‚nepřebije‘,“ zdůraznil.
„Krizový zákon sice hejtmana opravňuje, aby v situaci, kdy stav nebezpečí nedostačuje ke zvládnutí krize, požádal vládu o vyhlášení nouzového stavu, ale příslušné ustanovení se vztahuje na situaci, kdy v zemi nouzový stav není a ukáže se potřeba jej mít,“ podotkl. „V České republice ale nouzový stav trvá již od října a k tomu oprávněná Sněmovna svým hlasováním rozhodla, že si jeho další prodloužení již nepřeje,“ uzavřel Vystrčil.
S jeho názorem, že si Babišův kabinet počínal v rozporu s ústavními pořádky, vyslovili souhlas i mnozí právníci. „Krok, který vláda učinila, je podle mého soudu protiústavní,“ řekl Deníku Referendum Jan Kysela, jenž vede Katedru politologie a sociologie na pražské právnické fakultě. „Jde o kompetenční exces, vláda s žádostí krajů vytvořila konstrukci, která je neobhajitelná. Tváří se totiž, že ji vyjímá z vlivu Sněmovny,“ vysvětlil s tím, že se hejtmani vůbec nepokusili situaci řešit skrze stav nebezpečí.