Očkování proti covid-19 vázne, hrozby se sčítají. A času není mnoho

Jan Kašpárek

Vakcinace proti covid-19 drhne. Provází jej u nás již tradiční zmatek, vypadává část dodávek. Evropská unie se pře s firmou AstraZeneca o budoucí vakcíny. A na nic z toho nemáme čas.

Původní koordinátor očkování proti nemoci covid-19 v České republice Zdeněk Blahuta shrnul situaci při své rezignaci lapidárně: „Volali mi a chtěli pomoc, ale je to marné, je to marné, je to marné.“ Foto Statní ústav pro kontrolu léčiv
Původní koordinátor očkování proti nemoci covid-19 v České republice Zdeněk Blahuta shrnul situaci při své rezignaci lapidárně: „Volali mi a chtěli pomoc, ale je to marné, je to marné, je to marné.“ Foto Statní ústav pro kontrolu léčiv

Rozběhly se očkovací programy proti covid-19. Ten český předvídatelně provázejí zmatky — dílem kvůli zanedbané přípravě a chaotické vládní komunikaci, dílem kvůli výpadkům v dodávkách ze zahraničí. Očkování jde ještě více ztuha, než se očekávalo. Zlepšení sice přijde, nemáme na něj ale čas čekat.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Celkem se po světě podalo přes 80 milionů dávek, z toho naprostá většina v bohatších zemích globálního Severu, případně Číně. U nás ministerstvo zdravotnictví nově vydává každodenní přehledy a na centrálním koronavirovém portálu zpřístupnilo informace o průběhu vakcinace napříč kraji včetně datových podkladů. Ke středečnímu večeru eviduje 236 697 provedených očkování, 22 227 lidí má už i druhou dávku.

Značná většina z nich dostala Comirnaty, tedy vakcínu od firem BioNTech a Pfizer. V České republice je ale už delší dobu také vakcína Moderna. V obou případech se jedná o mRNA vakcíny. Liší se spíše v technikáliích, tedy ve způsobu skladování a v intervalu mezi první a druhou dávkou. Jejich účinnost je srovnatelná, více než devadesátiprocentní.

Vakcíny směřují navzdory mediálně propíraným protekčním případům hlavně k prioritním skupinám: polovinu očkovaných tvoří zdravotníci, pětinu senioři nad osmdesát let a obdobně pracovníci i klienti sociálních služeb. Zbylá desetina připadá na mediky, dobrovolníky či personál odběrových míst.

Z obecně nejohroženější — tedy nejstarší — skupiny seniorů alespoň jednu dávku dostalo necelých sedmdesát tisíc osob (tedy přes patnáct procent), termín má rezervováno ještě dalších deset tisíc. Do očkovacího systému se jich registrovalo ještě více, téměř dvě stě tisíc, tedy pětačtyřicet procent všech Čechů nad osmdesát let.

Očkovací proces se napříč republikou liší. Největší počty očkovacích dávek se aplikovalo v Praze, která má zdaleka nejvíce — šest — fakultních nemocnic a největší kapacity pro skladování vakcíny Comirnaty v extrémním mrazu kolem minus sedmdesáti stupňů Celsia. Podle stejné logiky následuje Jihomoravský a Moravskoslezský kraj.

Podané dávky podle kraje k úternímu večeru dle dat Ministerstva zdravotnictví. Graf DR
Podané dávky podle kraje k úternímu večeru dle dat Ministerstva zdravotnictví. Graf DR

Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) i vlivem výlučné pozice hlavního města požaduje větší očkovací autonomii. Vakcinace se stala další z mnohých třecích ploch mezi ním a vládou Andreje Babiše (ANO).

Město zatím spustilo vlastní informační web, kde mimo jiné vysvětluje, jak očkování funguje či proč jsou nepravdivé různé hoaxy. Po svém postupuje i Brno, jež ve spolupráci s fakultními nemocnicemi a krajem zřídilo první velkokapacitní očkovací centrum v zemi.

Útrapy pokračují

Původní národní koordinátor očkování Zdeněk Blahuta v pondělí se zoufalým komentářem opustil post. „Musím si sbalit, omlouvám se. Neřeknu vám o tom nic, jsem ale strašně rád, že je to za mnou. Z venku neodhadnete, jak to bude fungovat. Volali mi a chtěli pomoc, ale je to marné, je to marné, je to marné,“ citoval Blahutu server iROZHLAS.cz.

Blahuta dříve označil vakcinační program za největší „logisticko-zdravotnickou akci v dějinách českého zdravotnictví“. Tomu odpovídají setrvalé obtíže.

Nemocnice musely — někdy na poslední chvíli — zrušit mnoho termínů a na videokonferenci mezi hejtmany, ministrem Blatným a premiérem padl podle hejtmanky Středočeského kraje Petry Peckové (STAN) „jasný pokyn“, aby se zastavilo další podávání prvních dávek. Informaci zřejmě potvrdilo tiskové oddělení ministerstva zdravotnictví ČTK, byť formulace je zvláštní. Z hlediska striktní logiky říkala, že resort „doporučuje utlumit přerušení očkování první dávkou a pozastavení rezervací“.

„Dodávky od firmy Pfizer jsou kráceny na šedesát až osmdesát procent. Mělo by to platit pro následující dva týdny, potom by se měly podle informací ministerstva zdravotnictví vrátit na původní úroveň. Začínají přicházet dodávky [látky] Moderna a čeká se na schválení vakcíny od firmy AstraZeneca [Evropskou lékovou agenturou],“ shrnul situaci ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) po středečním zasedání Ústředního krizového štábu.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je zpráva o úplném zastavení prvních dávek nedorozuměním. Peckové se za zmatek omluvil. Nedostatek prý není tak kritický, aby na nová očkování vůbec nebylo. Odpovědnost za konkrétní organizaci mají údajně jednotlivá očkovací centra, setrvale matená měnícími se informacemi.

Blatný předpokládá, že se výsledkem stane zdržení ve vakcinaci prioritní kategorie. Do té spadá téměř 840 tisíc nejstarších seniorů, zdravotníků v kontaktu s covid-pozitivními, personálu i klientů pobytových sociálních služeb, pomáhajících dobrovolníků či vojáků. Původně se měli očkovat do konce února, nyní se odhaduje konec března. Dlouhodobý výhled je pozitivnější: Pfizer údajně omezuje výrobu jen proto, aby ji následně mohl rozšířit.

Nejtěžší výpočet očkovacích dávek se — tedy pomineme-li složité logistické otázky — týká nikoli nově očkovaných, ale přeočkování. To si žádají všechny aktuální vakcíny. Naočkujeme-li nějaký počet lidí, po třech a více týdnech je musíme očkovat znovu. Posloupnost vyjadřuje následující graf. Zobrazuje smyšlenou situaci a pro zjednodušení předpokládá, že počty nově podaných dávek rostou stále stejným tempem a druhá dávka se podává přesně po třech týdnech.

Ilustrace imaginárního očkovacího programu, v němž se každý týden očkuje první dávkou o pět tisíc lidí více. Kvůli potřebě přeočkování roste počet potřebných dávek dvakrát rychleji. Graf DR
Ilustrace imaginárního očkovacího programu, v němž se každý týden očkuje první dávkou o pět tisíc lidí více. Kvůli potřebě přeočkování roste počet potřebných dávek dvakrát rychleji. Graf DR

AstraZeneca: těsně před schválením přišel hořký spor

Nejen naše, ale celoevropské plány komplikuje spor mezi firmou AstraZeneca, Evropskou unií a pobrexitovou Velkou Británií. Týká se poněkud méně účinné, ale na skladování nenáročné a levnější očkovací látky, již AstraZeneca vyvinula spolu s oxfordskou univerzitou. Jedná se o takzvaně vektorovou vakcínu, principem je tedy mírně odlišná od užívaných mRNA látek. Jak podotkl ministr vnitra Jan Hamáček, nyní čeká na schválení Evropskou lékovou agenturou. Snad se dočká v pátek.

Potíží je, že AstraZeneca zřejmě nedodrží avizované objemy dodávek, a to o šedesát až pětasedmdesát procent. Zástupci firmy navíc původně zrušili středeční schůzku se zástupci Evropské komise a unijních států, kde měli obtíže vysvětlit. Evropa do dubna očekávala na sto milionů dávek vakcíny — a dlouhodobě 400 milionů za 336 milionů eur (zhruba 8,7 miliardy korun).

Zatímco Evropské unii bude scházet více než polovina očekávaných lahviček, Velké Británii firma slíbila, že žádné komplikace nehrozí. AstraZeneca má totiž v evropském okruhu čtyři továrny: dvě na britské půdě, dvě na unijní. Problémy propukly — pro Evropskou unii bohužel — na jejím území, konkrétně v Belgii. Politici žádají, aby dodávky kompenzovala britská výroba, tamější vláda to ale odmítá, dokud sama nebude mít látky dost.

AstraZeneca tvrdí, že je zavázána produkci britských továren distribuovat na místě, a naopak. Británie si navíc vakcínu objednala o tři měsíce dříve. Vůči zbytku Evropy má firma formální povinnost dodat látky tak brzy, jak to umožní „nejvyšší možné úsilí“, ke splnění avizovaných termínů ji ale zřejmě nikdo nemůže donutit.

Evropská komise odmítá, že by jen proto měla čekat. „Odmítáme logiku ‚kdo dřív přijde, ten dřív bere‘. To může fungovat v místním řeznictví, ale nikoli v kontraktech [o vakcínách],“ uvedla eurokomisařka Stella Kyriakidesová s tím, že situace je vážná a na covid-19 každý den umírají další lidé.

Další řevnivost spustilo podezření, podle kterého belgickou továrnu nepostihl výpadek, ale AstraZeneca část dávek vyrobených za unijní peníze zkrátka vyvezla tam, kde Evropu přeplatili. Firma to popírá.

Jistých informací není příliš, eurokomisaři se ale zlobí a chystají opatření, jímž by firmy vyrábějící na území sedmadvacítky přiměli oznamovat vývoz očkovacích látek. V belgickém podniku mezitím proběhla neohlášená inspekce, její závěry ještě neznáme.

Spor je zatím největším veřejně známým konfliktem mezi výrobcem vakcín a Evropskou unií. Budí o to větší vášně, že zahrnuje pobrexitovou Británii. Do jisté míry ale do Evropy přenáší obtíže, se kterými se budou vyrovnávat chudší země globálního Jihu, jejichž šance na očkování jsou v blízké době minimální.

Hodiny výhružně tikají

Že očkování postupuje s ještě většími těžkostmi, než se čekalo, je pochmurná zpráva. Jednak proto, že každodenně rostou počty lidí, kteří se vakcíny kvůli covidu-19 nedožijí, i když by v příznivějších podmínkách mohli. Jednak kvůli zkouškám, jimž nás v dohledné době zřejmě vystaví takzvaně britská varianta SARS-Cov-2, B.1.1.7.

Odborníci uvádějí, že předtím, než se skrze zvětšení podílu zmutované varianty pravděpodobně zrychlí tempo nákazy, potřebujeme proočkovat co největší část alespoň prioritních skupin. Už „jen“ vakcinace nejstarší části populace může srazit úmrtnost na covid-19 pod polovinu, očkování zdravotníků pomůže nemocnicím a pokud se dostane například i na učitele, sníží se rizika spojená s případným otevíráním škol.

To, že vakcíny vůbec existují a ve schvalovacím procesu je jich stále víc, představuje samo o sobě dobrou zprávu — jak ostatně stále podotýkáme. Nynější pandemická situace je ovšem na evropské úrovni nebezpečná, v České republice dvojnásob. U očkovacího procesu tedy není až tak důležité, jestli jej zvládneme se ctí či o nás bude světová agentura Reuters opět psát Czech vaccine drive in chaos. Potřebujeme prostě alespoň nějak očkovat.

I pokud vláda opět zaspí, kraje, místní samosprávy či nemocnice projevily schopnost řešit situaci po svém: pomáhat lidem s registrací, vysvětlovat a celkově dělat více, než by musely. Jistě, je zapotřebí reagovat na množství technických problémů i skutečnost, že mnoha lidem stále chybí o vakcínách důvěryhodné informace, případně věří fámám. Jde o témata, kterých si ještě užijeme ad nauseam.

Nyní ale víme, že v registračním systému ke středečnímu večeru viselo bez rezervovaného termínu šedesát tisíc seniorů nad osmdesát let, další netuší, jestli se na ně skutečně dostane, a očkovaní, byť i jen první dávkou, schází nemalé části páteřních pracovníků. To se musí co nejrychleji změnit.