Jak jsme si ustlali, tak si teď ležíme. Covid nám zasadil předvídatelnou ránu
Jan KašpárekRozšíření SARS-Cov-2 před svátky, nevalná protipandemická disciplína a setrvalé vládní zmatky nás dovedly do bídného začátku roku. Nemocnice dřou naplno, prudké zlepšení se spíše nečeká. Přinášíme další analýzu covidové situace.
Nový koronavirus udělal to, co se od něj čekalo. Po svátečním a silvestrovském setkávání provázeném nárazově nižším testováním a výpadky dat počty osob s covidem-19 v posledních dvou týdnech rapidně narostly. Centrální epidemická křivka celkového počtu nakažených i nově odhalených případů utvořila sedlo uvozené začátkem listopadu a současností. Nynější vrcholek je přitom vyšší.
Nákaza silně zasáhla seniory, podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška v pravděpodobném důsledku Vánoc. Úměrně narostl počet hospitalizovaných, umírá více lidí. Protože nejhorší parametry přicházejí s větším zpožděním, plný dopad epidemicky otřesného konce roku teprve uvidíme.
Aktualizovaný systém PES sestavený ministerstvem zdravotnictví a experty zůstává v pátém stupni. Pokud by se rizikové skóre počítalo po krajích, mírně volnější režim by panoval pouze v Praze. Celkově je index na čtyřiaosmdesáti. „V žádném případě není možné uvažovat o nějakém rozvolnění,“ shrnul výhledy ministr zdravotnictví Jan Blatný (nestr. za ANO) po pondělním jednání vlády.
Plošné restrikce se mohou ještě zpřísnit. Ministr chce rozhodnout podle vývoje v dalších dnech. Je to logické: změna protipandemických omezení se začíná projevovat se zhruba desetidenním odstupem. Poslední utažení šroubů přišlo během svátků, kdy se do reálné míry mezilidských kontaktů zřejmě příliš nepromítlo. Mnoha lidem skončilo volno až čtvrtého ledna.
Pondělní přírůstek aktivních případů covidu-19, 9294, je asi o čtvrtinu nižší než před týdnem. Sedmidenní medián každodenního záchytu je ale stále extrémní, zhruba 13 tisíc. Vyšší byl pouze na konci října. Přestože se někdy hovoří o třetí vlně epidemie, jedná se spíše o další část nikdy nepotlačené druhé vlny.
Situace je zlá. Od září si ostatně nevybavíme jediný moment, kdy bychom ji popisovali jinak. Dílčí zlepšení by mělo přijít do konce ledna. Blatný správně označuje za určující příští dny. Kromě krátkodobé tendence ale hrají roli i širší faktory.
Ty se v zásadě příliš nemění: před kolapsem nás chrání úsilí zdravotníků i jejich posil a kvalita nemocničního systému. Mnoho lidí přesto umírá. Jediné, čím lze zvenčí přispět, je odpovědnost a maximální snaha nenakazit sebe a okolí. Začalo se sice očkovat, vzhledem k množství aplikovaných dávek to ale příliš velký efekt nepřináší. Zajímavější je z hlediska zvládání současné vlny testování.
Testování není zlé, plošné ale také ne
Jistý pokrok přinesly antigenní testy. Základní protiepidemická logika je z podstaty taková, že čím více široce dostupných testů s přijatelnou mírou přesnosti, tím lépe. Počty testovaných, tedy mimo víkend většinou mezi 20 a 30 tisíci denně, činí slušnou posilu pro kapacity přesnějších, leč pomalejších PCR testů.
Přesto je nadsazené, když vláda označuje antigenní testování za plošné. Od prvního do desátého ledna včetně se podle dat ministerstva zdravotnictví provedlo zhruba 215 tisíc antigenních testů (oproti 260 tisícům PCR), od jednadvacátého do jednatřicátého prosince asi 290 tisíc (oproti 272 tisícům PCR). Hodnoty nelze jednoduše sčítat, mohou zahrnovat opakovaně stejné osoby — například autor textu byl na antigenním testu dvakrát, teď se chystá potřetí.
Přidaná kapacita vychyluje statistiky a míru pozitivity. Kvůli té se přepočítávala i metodika rizikového indexu PES. Pozitivita PCR testů je od začátku roku pětatřicet až padesát procent. Světová zdravotnická organizace pokládá za přijatelnou hodnotu pod pět procent. Hlavním vysvětlením je, že se přesnější testy užívají především u osob s příznaky. Ministerstvo zdravotnictví na Twitteru dodává, že „v plošném [antigenním] testování je relativní pozitivita šest až osm procent.“