Česká republika vstupuje do svátečního období ve svízelné situaci. Šíření nového koronaviru zjevně zrychluje, vládní opatření zpřísňují a výhledy jsou nejasné.

Blíží se očkování, jen ve Spojených státech amerických dostalo první dávku už přes 600 tisíc lidí. Do toho ale SARS-Cov-2 mutuje. Orientovat se v nebývale dynamické situaci bude během Vánoc těžké. Přinášíme proto shrnutí šesti zásadních témat:

1. V neděli začnou přísná omezení, o silvestrovské noci se nesmí ven

Protiepidemický systém (PES) je šestý den v nejhorším, pátém stupni. Rizikové skóre ve středu stouplo vlivem míry pozitivity PCR testů na jednaosmdesát ze sta. Aktuální čtvrtý stupeň bude ale platit ještě do neděle, na kdy vláda naplánovala další zpřísnění plošných restrikcí. Má zajistit, aby počet nově pozivivních nepřekonával dvanáct tisíc. Není tomu dlouho, kdy se nižší čísla užívala coby varovná predikce možného stavu na konci roku.

Vláda počítá s tím, že do 10. ledna přeruší provoz většina obchodů a služeb. Otevřené zůstanou prodejny potravin, domácí a chovatelské potřeby, trafiky, železářství, květinářství, optiky, autoservisy, drogerie či místa vydávající online objednávky. Vrací se zákaz vycházení po deváté, a to i na Silvestra.

Pro omezení je nadále nutný nouzový stav, prodloužený do 22. ledna. Aktuálně trvá devětasedmdesát dní, o třináct dní déle než na jaře a jednoznačně nejdéle v historii České republiky. Prodloužení schválila Poslanecká sněmovna — respektive poslanci vládní koalice s komunisty — v úterý. Debata tentokrát trvala zhruba čtyři hodiny.

Víceméně se opakoval zavedený rituál argumentů a výpadů vlády i opozice. Ta kritizovala nesystematičnost i pochybení v kompenzačních programech a snažila se prosadit usnesení zavazující kabinet Andreje Babiše (ANO) k nápravě některých chyb.

Hlavní změnou je schválení nouzového stavu v maximální délce třiceti dnů, jež vládě dříve mařila KSČM v úspěšné snaze prosadit vlastní variantu. Od října se prodlužovalo o sedmnáct, dvaadvacet a jedenáct dnů.

2. Křivka vykresluje sedlo

Čísla jsou bídná. Křivka vyjadřující celkový počet případů i zobrazení počtů nově pozitivně testovaných postupně tvaruje sedlo, kde první vrchol tvoří kulminace přelomu října a listopadu. Aktuální sedmidenní průměr nových přírůstků se blíží sedmi a půl tisícům, je tedy srovnatelný se zhruba polovinou října i listopadu. Trend je jednoznačně rostoucí.

Úterní nárůst o necelých jedenáct tisíc je nejvyšší od 6. listopadu. Data budou nicméně divoce poskakovat vlivem spuštěného bezplatného testování i toho, co ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek v rozhovoru pro Radiožurnál označil za „menší datový blackout“ — tedy nižší míru testů během svátků.

Hlavním údajem se opět stávají hospitalizace, které sice šíření viru i pozitivní testy stínují se značným odstupem, ale představují konkrétní informaci o bezprostřední vážnosti situace a odhad, kolik toho ještě zvládneme. Nemocnice v úterý hlásily 4782 pacientů s covid-19. Na relativně podobných hodnotách stagnují od začátku měsíce; vzhledem k číslům lze čekat růst.

Týdenní průměr každodenních obětí nového koronaviru je pod stovkou, stále ale jde o hodnoty, které byly do druhé poloviny října nevídané. Opět platí, že s odstupem spíše narostou, zvláště přinesou-li Vánoce zhoršení spolu se zásahem rizikových skupin obyvatel.

Celková bilance mrtvých; překročí do konce roku jedenáct tisíc. Zopakujme, že nejapná debata, zda lidé umírají „s covidem“ či „na covid“, je ve světle demografických dat uzavřena ve prospěch horší varianty.

3. Vláda znovu rozehrála hloupou loterii, záleží na osobní odpovědnosti

Pokud zpřísňování nehodnotíme prizmatem předvánočních nákupů a snahy nepopudit většinu společnosti, vidíme, že vláda postupuje zcela pochybně. Restrikce se opět zavádějí salámovou metodou, přestože epidemické zákonitosti mluví proti ní. Přechod do čtvrtého stupně PES z minulého pátku se promítne zhruba o nadcházejícím víkendu. Zavedení pátého stupně až po Novém roce, respektive po 4. lednu.

Začátek svátků, tedy dobu, kdy lze čekat nárůst neobvykle intenzivních kontaktů v domácím prostředí, zpřísnění v plné míře nezachytí. Vše bude záviset na individuální odpovědnosti a ochotě se omezovat — tedy na tom, čeho se ve všeobecné únavě po podzimním vypětí nedostává. Pravidla pro bezpečnější setkávání s rodinou či přáteli jsou logická a prostá: přehledně je popisují například slovenští odborníci na webu Veda pomáha.

Vyvažovat epidemický boom se snaží bezplatné antigenní testování stojící na úsilí nemocnic i značném zájmu veřejnosti. Potíž tkví v tom, že o test budou zřejmě usilovat spíše již tak odpovědní lidé.

Oproti zlatému standardu přesnosti v podobě PCR sice antigenní testy vycházejí stále slušně, jistá možnost falešně negativního výstupu ale je. Výsledek můžeme navíc pokládat za aktuální jen tehdy, neprošel-li testovaný od provedení stěru rizikovým kontaktem. Protože se na testy dá jen stěží chodit stále dokola, opět záleží na osobní disciplíně.

Je o to důležitější, že trasování nakažených příliš nefunguje. Jak upozorňuje Centrum pro modelovaní biologických a společenských procesů, snaha kontaktovat rizikové kontakty covid-pozitivních lidí zaostává v míře i rychlosti. Problém je v kapacitě i neochotě infikovaných — respektive v jejich obavách z problémů v práci a podobně.

Dohromady nám na svátky vzniká otřesný mix rizik a nejistoty. Čísla jsou zlá a kvůli nedostatku systémových řešení záleží na nevyzpytatelném faktoru: jakou lidé udrží obezřetnost navzdory vánoční náladě. Z širšího hlediska si v podstatě házíme kostkou, na většině stran jsou ale jedničky.

4. Vaše reakce jsou v pořádku, šílená je doba

Vánoce nebudou normální, respektive by normální být neměly, nemají-li se svou tragičností vepsat do dějin. Je to nepříjemné. Prosincové svátky sloužily již dříve jako horizont, ke kterému se upínalo volání po co nejrychlejším brždění epidemie.

Možnost tradičního setkání s rodinou a přáteli představovalo ostrůvek normality v údobí naježeném riziky, napětím a potřebou neustálé ostražitosti. Doba ale zůstává nepřátelská.

Množství anekdotických důkazů i data ukazují, že v reakci na krizi letos narostla míra psychických obtíží: úzkostí, depresí, dokonce i sebevražedných sklonů. Jak upozorňuje rozsáhlá analýza zdravotnických dat ze Spojených států amerických publikovaná odborným časopisem Lancet, zřejmě existuje znepokojivá souvislost i přímo mezi prodělaným covid-19 a celou škálou duševních nemocí.

Ani pandemie nezbavila člověka potřeb kontaktu a jistoty a vzájemné péče, jen je učinila stěží splnitelnými. Běžní lidé i vědci ve studiích hledají cesty, jak se vyrovnat s izolací, strachem a frustrací, jak udržovat kontakt s ohroženými seniory či hovořit s dětmi o viru a smrti.

V českém prostředí se snaží veřejnosti s podobnými tématy pomáhat řada expertů, například psychologové z Masarykovy univerzity. Na webu poskytují erudované, ale velmi konkrétní a srozumitelné rady.

Upadnout do depresivní izolace, popírat vážnost krize, ale také panikařit či propadat úzkosti je stejně tak snadné jako nebezpečné. Jak podobným reakcím předcházet? Obecně se radí alespoň na dálku udržovat kontakt s blízkými lidmi a skrze ně kontakt s realitou, projevovat a sdílet své pocity, hovořit spolu upřímně a nežádat po sobě příliš. Důležité je vyvíjet alespoň nějakou fyzickou aktivitu, chodit na procházky a podobně — potřebují to zdaleka nejen svaly, ale i mozek.

Řada lidí má pocity viny či nutkavou potřebu tváří v tvář krizi „něco dělat“. Jak ale říkají půvabná videa německé spolkové vlády, doba si po většině lidé žádá speciální druh hrdinství: sedět doma a nedělat nic. Je to frustrující. V případě obtíží je zcela na místě vyhledat odbornou pomoc. Nenormální je doba, ne naše psychické reakce na ni.

5. Očkovat se budeme. Někdy. Nějak

Očkování se šíří světem. Pro nás je nejaktuálnější Comirnaty, látka společností BioNTech a Pfizer. Její omezené nasazení schválila Evropská agentura pro léčivé přípravky i Evropská komise, do praxe se v rámci Evropské unie dostane již v neděli.

Tehdy se budou očkovat první lidé také u nás, a to včetně premiéra. Jste-li nedočkaví, můžete si zatím číst třicetistránkový příbalový materiál, přeložený v rámci evropských standardů i do češtiny.

Naše očkovací strategie je zatím do značné míry podávaná skrze mediální vystoupení vládních činitelů. Zatím hlavní strategický dokument je zčásti opsaný od Německa. Chybí mu ale německé odkazy na průvodní analýzy, předpokládá jinou — oproti západnímu sousedovi poněkud méně systematickou — metodiku a postrádá některé významné technikálie.

Jak například podotýká Centrum pro modelovaní biologických a společenských procesů, víme sice, že jako první chceme očkovat zdravotníky, oproti Němcům je ale nemáme jasně rozlišené. Za zdravotníky lze přitom označit nejrůznější osoby čelící velmi odlišným rizikům.

Jak bude očkování vypadat, až se k nám v lednu dostane až 300 tisíc dávek, těžko předvídat. I pokud se podaří vyvážit rychlost rozmrazování vakcín — připomeňme, že se dají dlouhodobě skladovat jen pod minus sedmdesát stupňů Celsia — s počty aktuálních zájemců, není zcela jisté, kdo má co dělat.

Očkování se „nějak“ rozběhne již proto, že má Česká republika velmi kvalitní systém zdravotní péče. Schopnost vlády vyvolat chaos ale nelze podceňovat.

6. Britská mutace je neobvyklá, dopady neznáme

Koronavirus mutuje. Nikoli poprvé, ale tentokrát výrazněji. Velká Británie oznámila rychlé šíření nové varianty, kvůli které s ostrovy řada zemí přerušila letecké spojení.

Tisíce britských Čechů, kteří se mají ve zvyku na Vánoce vracet za rodinou, se před letem do vlasti musí otestovat a čeká je povinná karanténa. Konkrétních informací je málo, vládne znepokojení. Co zatím víme?

Nová varianta SARS-Cov-2 se označuje B.1.1.7, případně zkratkou VUI 202012/01 („varianta poprvé vyšetřována v prosinci 2020“). Hovoří se o ní kvůli neobvyklému rozsahu a kombinaci proměn. Většina je laicky nezajímavá, potenciálně nebezpečných je ale osm mutací v oblasti, kterou virus ve zkratce užívá k průniku do buňky.

Ty mohou ovlivnit rychlost infekce či předjímat další vývoj směrem k teoretickému oslabení efektu vakcín. Ty se právě na danou část viru zaměřují.

O vyšší infekčnosti nemáme zcela přímý důkaz. Rozšířená informace o sedmdesátiprocentním zvýšení nakažlivosti zatím staví na modelech a dedukci. Omezení izolující Velkou Británii vycházejí z principu předběžné opatrnosti.

Jestli je totiž teorie o snazším přenosu správná a B.1.1.7 se rozšíří, vědci odhadují, že tím může výrazně ovlivnit reprodukční číslo nákazy. Přestože nová varianta zřejmě nezpůsobuje rozdíl v průběhu covid-19, dopady na zaplnění nemocnic by byly vážné.

Účinnost vakcíny s největší pravděpodobností není ohrožena. Mutace v patřičné části viru nejsou tak rozsáhlé, aby měly citelný vliv. Problém vznikne až tehdy, pokud by SARS-Cov-2 v prudkých změnách pokračoval a při kontaktu s částečně očkovanou populací vznikaly další, ještě odlišnější varianty. V tuto chvíli taková možnost naštěstí není popsána.

První výskyt varianty B.1.1.7 se podařilo zpětně dohledat do září. Lze očekávat, že navzdory restrikcím není jen v Londýně, ale prakticky všude. Co přesně to znamená, nelze říci: dat je málo. Tím spíše, že sledování virových novinek je výsadou genomiky a takzvaného sekvenování vzorků. Ve zkratce jde o něco, co se v Británii provádí běžně, zatímco ve většině zemí nikoli.

Virus má setrvale v oběhu více variant, mutace odpovídají přirozené evoluční tendenci. Jedna se nedávno objevila v Jihoafrické republice spolu s podezřením, že se nejen šíří rychleji, ale také způsobuje horší průběh covid-19 u mladých lidí. Opět ale neexistuje přímý důkaz. Vzhledem k minimu informací a nutnosti dalšího výzkumu se na naší situaci nic bezprostředně nemění.