Očkovací strategie: dynamické USA, pečlivé Německo a zapomenutý globální Jih

Jan Kašpárek

Ve světě je v plném proudu příprava na očkování proti covidu-19, někde se dokonce již začalo. Všichni chtějí ochránit hlavně zdravotníky a seniory, míra připravenosti se ale liší. Naprostá většina dosavadních vakcín jde nejbohatším zemím.

Celkově je ve vývoji přes 250 vakcín stojících na různých principech, z toho téměř šedesát již vstoupilo do některé fáze klinických testů. Foto Marco Verch, Flickr
Celkově je ve vývoji přes 250 vakcín stojících na různých principech, z toho téměř šedesát již vstoupilo do některé fáze klinických testů. Foto Marco Verch, Flickr

Vakcíny proti covidu-19 se dostávají do praxe rychleji, než očekávali i mnozí optimisté. První potřebná povolení padla ve Spojených státech amerických i Velké Británii, zbytek Evropy rychle následuje. Spouští se tak složitá organizační operace, jíž se budou mnozí odborníci i politici věnovat možná celý příští rok. Očkovací strategie se liší zemi od země, cílí ale na stejné skupiny obyvatel a za podobných pravidel.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Do praxe se jako vůbec první dostala mRNA vakcína firem BioNTech a Pfizer, a to ve Velké Británii. Během pondělka k ní dokončila příznivý posudek pro užití u osob starších šestnácti let i Evropská agentura pro léčivé přípravky. V kontinentální Evropě se tak zřejmě začne očkovat sedmadvacátého. Realistické naděje se vkládají vedle dalších i do firmy Moderna: nově se má jejím výrobkem očkovat ve Spojených státech amerických, Evropská unie si na posudek počká do 6. ledna.

Celkově je ve vývoji přes 250 vakcín stojících na různých principech, z toho téměř šedesát již vstoupilo do některé fáze klinických testů. Jedná se o nevídaný výsledek úsilí více než sta vědeckých týmů napříč světem. Proces vývoje je rychlý, podléhá ovšem odborným standardům. Staví nejen na bádáních zahrnujících přímo SARS-Cov-2, ale i na dlouhodobých poznatcích o stavbě (korona)virů a jejich slabinách.

Jak delší dobu víme, výzvou není jen vyrobit funkční látku, ale také ji dostat k lidem. Potíže spojené s vakcínami BioNTech/Pfizer či Sanofi/Pasteur/GSK, zejména nutnost jejich skladování při teplotě suchého ledu (tedy zhruba minus sedmdesát stupňů Celsia), médii již proběhly. Složité je však také naplánovat rozvoz, zajistit infrastrukturu a patřičný personál, který bude nejen umět správně píchnout injekci, ale také zodpovědět případné otázky.

Vakcinační plány se napříč světem i nadnárodními celky liší. Ani v rámci Evropy nejsou národní strategie zcela jednotné, byť existuje snaha o koordinaci. Chystá se různá infrastruktura a užívají rozličné parametry, podle kterých se při chystané akci upřednostní senioři či zdravotníci.

Základní plán je podobný takřka všude: sehnat vakcínu, co nejrychleji vyřešit logistiku a v první očkovací vlně odbavit ty, kteří imunitu nutně potřebují. Společná jsou většinou pravidla: tedy dobrovolnost, skepse odborníků ohledně možnosti občanů vybrat si konkrétní vakcínu, ale také základní problém: že se část lidí očkovat nechce.

V České republice měla řešení přinést osvětová kampaň, jež ale zatím selhává. Zdejší předběžná očkovací strategie teoreticky odpovídá tomu, co je mezinárodně běžné. Je ovšem poněkud zpožděná a potřebuje dále rozpracovat.

Přestože vakcíny mají dorazit 26. prosince večer, konkrétní metodika není pro veřejnost zatím vůbec jasná a její uvedení do praxe bude zřejmě záležet na provedení konkrétních nemocnic. Jestli je zde vůbec možné proočkovat žádaných sedm milionů lidí, nikdo neví.

Přes 550 tisíc Američanů již dostalo první dávku

Jiným příkladem hektického řešení v epidemiologicky zoufalé situaci jsou Spojené státy americké, kde SARS-Cov-2 řádí podle dostupných dat zdaleka nejhůře na světě. Nynější vlna překonává i tragické jaro způsobené nekompetencí kabinetu Donalda Trumpa. Počet mrtvých překonal 311 tisíc a rychle roste: nový „rekord“ činí více než tři a půl tisíce obětí za den.

Zdejší úřady nedávno schválily nouzové užití vakcíny BioNTech a Pfizer, distribuce prvních téměř tří milionů dávek probíhá právě teď. New York Times píší, že první ze dvou dávek dostalo již asi 556 tisíc lidí. Po pátečním schválení se do praxe dostane i logisticky méně náročná látka společnosti Moderna.

Výhodou je snazší užití ve venkovských oblastech, kde lze jen stěží zajistit dlouhodobé uložení v sedmdesátistupňovém mrazu nezbytné pro BioNTech/Pfizer. Od Moderny je k distribuci údajně připraveno šest milionů dávek, do konce roku má číslo narůst na dvacet milionů. Nově zvolený prezident Joe Biden avizoval, že chce během prvního sta dní ve funkci — tedy v dubnu — vidět očkovaných sto milionů Američanů, necelou třetinu populace. Sám se nechal očkovat už v pondělí.

Zda je potřebných 200 milionů dávek do jara realistických, těžko říci. Americká vláda postupuje v rámci takzvané Operace Warp Speed (extrémně vysoká, nadsvětelná rychlost) a odhaduje očkovací kapacity na zhruba čtyřicet milionů do konce ledna. Očekává se, že Trumpova dosluhující administrativa nechá nemalou část praktických řešení v čele s logistikou na jednotlivých státech, na druhou stranu i ona slibuje, že alespoň první očkovací vlna bude zdarma.

Do Warp Speed je předběžně zapojené ohromné množství firem, institucí a všemožné hlavně nemocniční infrastruktury, řada dílčích otázek — včetně centrálního financování distribuční sítě — není zcela dořešená. Neví se ani, jak dlouho vakcína vydrží zdarma, bude-li zapotřebí ji nakupovat opakovaně.

Vzhledem k velikosti Spojených států Bidenem zmíněných sto milionů lidí v podstatě znamená prioritní okruhy obyvatel: jen nejohroženějších osob v pobytových pečovatelských službách jsou dva miliony, zdravotnických pracovníků dvacet milionů a seniorů přes padesát milionů. Prvé dvě skupiny mají dostat přednost, další posloupnost je nejistá.

Na všechny zájemce se prý dostane do června. Podle aktuálních průzkumů to znamená více než polovinu populace. I vzhledem k rozhořčeným debatám kolem nedávných voleb bude část Američanů očkování odmítat, jako by je na životě ohrožovalo právě ono, a nikoli covid-19.

Alespoň teoreticky připadá v úvahu, že se na nějaké úrovni — minimálně u místních institucí — objeví snaha vakcinaci nařídit. Ta je sporná, ale právně zřejmě přijatelná. Kvůli americkému důrazu na precedenty se bude přetřásat téměř sto dvacet let starý soudní spor jistého Henninga Jacobsona se státem Massachusetts o pokutu za odmítnutí vakcíny proti neštovicím.

Německo vsází na důkladnou přípravu

Jako příklad kvalitní a včasné přípravy se často uvádí třiaosmdesátimilionové Německo. To má základní vakcinační strategii od začátku listopadu a vsází na síť očkovacích center umístěných často do zavedené veřejné infrastruktury včetně letišť, koncertních sálů či hotelů. Připravují se i mobilní vakcinační stanice.

V úhrnu se jedná o monumentální akci za asi šest miliard eur (na 160 miliard korun). Očekává se, že Němci budou mít systém nachystaný a alespoň zčásti nanečisto ozkoušený ještě předtím, než se vakcína vůbec dostane do oběhu. Cílem je vytvořit přehledný, dostupný a předvídatelný proces vstřícný k občanům.

Logistika je promyšlená: vakcíny naskladní armáda, následně si je rozeberou spolkové země do vlastního procesu. Ten se může lišit v podrobnostech — jako v tom, kdo a kam sérum poveze či jaký bude rezervační systém — v zásadě ale jde o technikálie.

Provoz vakcinačních center je metodicky připravený a zkouší se v praxi, byť zatím bez vakcíny. Každý návštěvník má projít jasně vymezenými kroky od administrativy po krátký odpočinek po injekci. Větší centra chtějí zvládnout i několik tisíc lidí denně. Očkovat bude kombinace všemožného zdravotnického personálu rekrutující se mimo jiné z dobrovolně zapojených praktiků.

Neočekávají se větší komplikace. Stanovení prioritních skupin pro vakcinaci je podobné jako ve světě: první půjde páteřní nemocniční personál akutní péče, lidé v pobytových sociálních zařízeních a nejstarší. Počítá se i s učiteli, mladšími seniory, ba dokonce i úředníky.

Předpřipravenost celého procesu vybízí k zopakování klišé o pověstné německé lásce k systémům a metodám. Velmi německá je ale i vakcína sama: ten, kdo si může připsat hlavní zásluhu na vývoji, je zdejší firma BioNTech — častěji zmiňovaný farmaceutický gigant Pfizer především dodal peníze, výrobní kapacity a infrastrukturu pro klinické zkoušky. Zakladateli BioNTech jsou příznačně Němci s tureckými kořeny: Özlem Türeciová a Ugur Sahin.

Belgie slibuje realisticky, díky zdejšímu incidentu známe ceny vakcín

České republice je velikostí i mírou nedobrovolného promoření blíže Belgie. Má jen o necelý milion obyvatel více. Covid-19 zde prodělalo prakticky stejně lidí, i když ve statistikách figuruje mnohem větší počet zemřelých. Spíše než rozdíl ve smrtnosti jsou na vině rozdíly v určování příčiny smrti, případně i to, že Belgie mnohem více testuje.

Základní strategii očkování Belgičané vymezili v červenci formou dvacetistránkového pokladu pro úřady a politiky. Analyzuje, kolik osob je zapotřebí proočkovat a z jakých důvodů, doporučuje přednostní okruhy v očekávání nedostatečného množství vakcín a nastiňuje, kolik lidí injekci nechce

„Odhadujeme, že v Belgii patří do rizikových či prioritních skupin čtyři miliony lidí. Můžeme usuzovat, že nejméně dvacet procent z prioritních a třicet procent z rizikových skupin vakcinaci odmítne,“ předeslali experti. Přednost podle nich mají mít zdravotníci a senioři, ale také lidé nad pětačtyřicet s chronickými obtížemi.

Nynější vcelku podrobné plány belgického ministerstva zdravotnictví počítají ve střednědobém horizontu se zajištěním dvaadvaceti milionů dávek pěti různých vakcín. Samozřejmě za předpokladu, že všechny projdou evropským schvalovacím procesem. Cílem je proočkovat sedmdesát procent populace, asi 7,7 milionu lidí.

Občany má k návštěvě vakcinačního centra povzbudit zvací dopis. Ten chce ministr zdravotnictví Frank Vandenbroucke poslat poté, co se imunizují prioritní skupiny. Rozšíření vakcinačního programu se očekává na jaře po nárůstu výrobních kapacit.

Vláda neslibuje zázraky: belgický liberální premiér Alexander de Croo začátkem prosince avizoval, že se má vakcínou BioNTech/Pfizer v prvé vlně od ledna proočkovat 300 tisíc osob. Jde o zdravotníky a klienty i personál pečovatelských zařízení. Strategie počítá s dalším odstupňováním prioritních skupin pro následující vlny.

Belgie v posledních dnech rozzlobila část farmaceutických gigantů, když politička Otevřených vlámských liberálů a demokratů Eva De Bleekerová zveřejnila na twitteru ceny vakcín objednaných Evropskou unií. Jde o nezvyklé porušení důvěrnosti smluv. Na jedné straně stojí zájem na transparentnosti, na straně druhé zájem farmaceutických firem o co nejsnazší, tedy tajné vyjednávání se státy.

Tweet na síti zůstal, zmizela z něj ale tabulka vypočítavající ceny. Některá média včetně britského Guardianu obsah ale mezitím zveřejnila.

Tahle pandemie není pro chudý

Společným rysem západních zemí je, že se očkovat začalo nebo začne v horizontu týdnů. Za ideální se pokládá, abychom dosáhli imunity u dvou třetin populace ještě před podzimem 2021. I kdyby vakcinace nešla podle plánu, do léta i státy trpící pochybným řízením jako my proočkují alespoň prioritní skupiny populace.

Jistě to půjde udělat rychleji a budou zde lidé, kteří na covid-19 zemřou čistě vlivem prostojů, zmatků či předsudků vůči očkování. I země se zaostalým systémem zdravotního pojištění jako Spojené státy ale vakcinační akci navzdory všem obtížím nakonec snad zvládnou.

Vakcíny totiž nakoupí ohromné množství. Často předobjednávají tolik dávek, že by měly stačit pro celou populaci i několikrát. Například v Kanadě až pětkrát.

Západ tedy je na dobré cestě. Síť think-tanků a humanitárních organizací Aliance za vakcínu pro všechny ale upozorňuje, že sedmašedesát nejchudších zemí dokáže za stávajících podmínek naočkovat v roce 2021 jen každého desátého. Dosavadní zásilky Moderny i BioNTech/Pfizer mířily v téměř stoprocentní míře do bohatých států.

Problém se týká především Afriky, ale také Kyrgyzstánu, Mongolska, Afghánistánu, Sýrie, okupované Palestiny či válkou devastovaného Jemenu. Aliance volá po rozhodné akci ze strany vlád i farmaceutického průmyslu: jinak se covid-19 nevyřeší, nýbrž pouze přesune z nejbohatší části světa na periferii, kde bude řádit coby další z nesčetných problémů globálního Jihu.

Jeho část má obsloužit AstraZeneca látkou vyrobenou ve spolupráci s Oxfordem. To je díky veřejnému financování a cenovému stropu nejen zdaleka nejlevnější v rámci Evropy, ale má také částečně humanitární určení.

Zhruba dvě třetiny avizovaných dávek mají mířit do „rozvojových zemí“. V praxi to však znamená, že nemalá část může skončit například v Indii. Ta sice očkování nutně potřebuje, ale k vlastní vakcíně či jiným nákupům má jistě blíže než třeba Sierra Leone či Somálsko.

Pomoci má i mezinárodní distribuční systém COVAX. V úhrnu je nicméně takřka jisté, že se v dostupnosti vakcín promítnou dlouhodobé světové nerovnosti. Zda s tím firmy či bohaté státy něco udělají, nevíme.