Vakcíny proti covidu-19 se dostávají do praxe rychleji, než očekávali i mnozí optimisté. První potřebná povolení padla ve Spojených státech amerických i Velké Británii, zbytek Evropy rychle následuje. Spouští se tak složitá organizační operace, jíž se budou mnozí odborníci i politici věnovat možná celý příští rok. Očkovací strategie se liší zemi od země, cílí ale na stejné skupiny obyvatel a za podobných pravidel.

Do praxe se jako vůbec první dostala mRNA vakcína firem BioNTech a Pfizer, a to ve Velké Británii. Během pondělka k ní dokončila příznivý posudek pro užití u osob starších šestnácti let i Evropská agentura pro léčivé přípravky. V kontinentální Evropě se tak zřejmě začne očkovat sedmadvacátého. Realistické naděje se vkládají vedle dalších i do firmy Moderna: nově se má jejím výrobkem očkovat ve Spojených státech amerických, Evropská unie si na posudek počká do 6. ledna.

Celkově je ve vývoji přes 250 vakcín stojících na různých principech, z toho téměř šedesát již vstoupilo do některé fáze klinických testů. Jedná se o nevídaný výsledek úsilí více než sta vědeckých týmů napříč světem. Proces vývoje je rychlý, podléhá ovšem odborným standardům. Staví nejen na bádáních zahrnujících přímo SARS-Cov-2, ale i na dlouhodobých poznatcích o stavbě (korona)virů a jejich slabinách.

Jak delší dobu víme, výzvou není jen vyrobit funkční látku, ale také ji dostat k lidem. Potíže spojené s vakcínami BioNTech/Pfizer či Sanofi/Pasteur/GSK, zejména nutnost jejich skladování při teplotě suchého ledu (tedy zhruba minus sedmdesát stupňů Celsia), médii již proběhly. Složité je však také naplánovat rozvoz, zajistit infrastrukturu a patřičný personál, který bude nejen umět správně píchnout injekci, ale také zodpovědět případné otázky.

Vakcinační plány se napříč světem i nadnárodními celky liší. Ani v rámci Evropy nejsou národní strategie zcela jednotné, byť existuje snaha o koordinaci. Chystá se různá infrastruktura a užívají rozličné parametry, podle kterých se při chystané akci upřednostní senioři či zdravotníci.

Základní plán je podobný takřka všude: sehnat vakcínu, co nejrychleji vyřešit logistiku a v první očkovací vlně odbavit ty, kteří imunitu nutně potřebují. Společná jsou většinou pravidla: tedy dobrovolnost, skepse odborníků ohledně možnosti občanů vybrat si konkrétní vakcínu, ale také základní problém: že se část lidí očkovat nechce.

V České republice měla řešení přinést osvětová kampaň, jež ale zatím selhává. Zdejší předběžná očkovací strategie teoreticky odpovídá tomu, co je mezinárodně běžné. Je ovšem poněkud zpožděná a potřebuje dále rozpracovat.

Přestože vakcíny mají dorazit 26. prosince večer, konkrétní metodika není pro veřejnost zatím vůbec jasná a její uvedení do praxe bude zřejmě záležet na provedení konkrétních nemocnic. Jestli je zde vůbec možné proočkovat žádaných sedm milionů lidí, nikdo neví.

Přes 550 tisíc Američanů již dostalo první dávku

Jiným příkladem hektického řešení v epidemiologicky zoufalé situaci jsou Spojené státy americké, kde SARS-Cov-2 řádí podle dostupných dat zdaleka nejhůře na světě. Nynější vlna překonává i tragické jaro způsobené nekompetencí kabinetu Donalda Trumpa. Počet mrtvých překonal 311 tisíc a rychle roste: nový „rekord“ činí více než tři a půl tisíce obětí za den.

Zdejší úřady nedávno schválily nouzové užití vakcíny BioNTech a Pfizer, distribuce prvních téměř tří milionů dávek probíhá právě teď. New York Times píší, že první ze dvou dávek dostalo již asi 556 tisíc lidí. Po pátečním schválení se do praxe dostane i logisticky méně náročná látka společnosti Moderna.

Výhodou je snazší užití ve venkovských oblastech, kde lze jen stěží zajistit dlouhodobé uložení v sedmdesátistupňovém mrazu nezbytné pro BioNTech/Pfizer. Od Moderny je k distribuci údajně připraveno šest milionů dávek, do konce roku má číslo narůst na dvacet milionů. Nově zvolený prezident Joe Biden avizoval, že chce během prvního sta dní ve funkci — tedy v dubnu — vidět očkovaných sto milionů Američanů, necelou třetinu populace. Sám se nechal očkovat už v pondělí.