↗

Dorazily k nám obě evropsky schválené vakcíny: Comirnaty od firem BioNTech a Pfizer i nově dostupná Moderna. Foto Tim Reckmann, flickr

Zatímco stále zuří epidemická vlna vyvolaná koncem roku 2020, Česká republika končí přípravnou fázi očkování covid-19 a chystá se ke spuštění rezervačního systému. Vakcína se zatím podává na zhruba třiceti místech, zpravidla při větších nemocnicích.

Ke středě večer není proočkovaná ani desetina osob z prioritní kategorie 1A. Na zodpovězení čeká řada konkrétních otázek kolem logistiky i toho, jak se budou dařit internetové rezervace termínů pro seniory.

Vláda na středečním jednání odsouhlasila jednotící metodický dokument a dvě mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví, vedeného Janem Blatným (nestr. za ANO). Jejich obsah je převážně technický. Přestože vše jde relativně pomalu, rozhodujícá se, že máme vakcínu i konkrétní plán, komu a v jakém pořadí ji podat.

Dorazily k nám obě evropsky schválené vakcíny: Comirnaty od firem BioNTech a Pfizer i nově dostupná Moderna. Technicky jsou obdobné, liší se náročností skladování. Moderna vyžaduje menší mráz a po vyndání z mrazáku vydrží zhruba měsíc v lednici.

K oběma vakcínám jsou veřejně dostupné příbalové informace popisující efektivitu, nežádoucí účinky či složení. Pro Comirnaty i Modernu si je lze přečíst v češtině na stránkách Evropské komise.

Aktualizovaná očkovací strategie zahrnuje téměř padesát skupin s přiděleným skóre od jedné do čtrnácti. Nejrychleji se dostane na 840 tisíc lidí spadajících do kategorie 1A: klienty i hlavní zaměstnance pobytových sociálních zařízení, osoby starší osmdesát let, zdravotníky, mediky i dobrovolníky v nemocnicích či odběrových místech, hygieniky, určité zaměstnance ministerstva vnitra a vězeňské služby. Těch je spolu s mediky přes 200 tisíc, minulá verze strategie s nimi nepočítala.

Kategorie 1A jde na injekci v lednu a únoru. Část se nemusí nikam registrovat, na vakcínu má nárok automaticky. Nejstarší senioři, jichž je asi 440 tisíc, se naopak mají od pátku hlásit přes portál Centrálního rezervačního systému, který nyní poskytuje přehled o testovacích místech. Pro ostatní se systém otevře v únoru.

Zbytek prioritních skupin pokrývá kategorie 1B, kam spadají i obzvláště ohrožení covid-19 s chronickými zdravotními problémy. Jak jsme upozorňovali, tyto „rizikové skupiny“ tvoří navzdory rozšířeným vágním představám značnou část populace.

Osob trpících onemocněním plic, jater, ledvin, srdce, nervového systému, lidí po transplantaci, s genetickou chorobou či obezitou, pod imunosupresí a podobně, těch všech je spolu se seniory mezi 65 a 80 lety asi 3,2 milionu.

Dále mají přednost vojáci, pečující profese, zaměstnanci všech úrovní škol a s nejnižším rizikovým skóre také akademici a pracovníci pohřebních služeb. 1B zahrnuje přes 3,7 milionu Čechů, kteří se budou očkovat od února do června.

Jejich pořadí se odvíjí od konkrétního skóre, například u hospitalizovaných rozhodnou nemocnice. Zbytek populace se má dostat na řadu v květnu, vakcinační program se pravděpodobně přenese i do roku 2022.

Sotva jsme začali

Ke středečnímu podvečeru máme podle ministerstva zdravotnictví očkovaných 70 680, do České republiky celkem zatím přišlo přes 200 tisíc dávek. Složitý proces byl dosud v přípravné fázi, opravdu naostro se pojede teprve nyní, s doplněním prioritních skupin a otevřením rezervačního systému.

Největší výzvou bude zajištění plynulosti. Značná zátěž opět leží na nemocnicích, které v podstatě od října bojují s náporem těžkých případů covid-19 a nutností převádět běžná pracoviště na koronavirové jednotky.

Když se vakcína rozmrazí a naředí, je třeba ji vcelku rychle použít. Sám výpočet množství ku počtu zájemců není obtížný, pokud ale někdo oproti plánu vypadne, nemocnice si musí s vzniklým přebytkem poradit. Výsledkem jsou na některých místech seznamy náhradníků z jiných prioritních skupin. Vakcína se tak před oficiálními termíny dostala i k jinému personálu, než pro který byla bezprostředně určena, a podle všeho i seniorům — příbuzným zaměstnanců nemocnic.

Plánované počty dodaných vakcín se v průběhu času mění, přinejmenším do pozdního jara se jich ale bude do České republiky zřejmě dovážet stále více. V únoru by měly dorazit látky pro 320 tisíc lidí, o měsíc později pro nejméně 450 tisíc (v případě Comirnaty, Moderny i látky od AstraZeneca/Oxfordu to znamená dvojnásobný počet dávek).

Zátěž na systém poroste tím spíše, že jeden člověk znamená — alespoň zatím — dva termíny. Comirnaty vyžaduje přeočkování po třech až šesti týdnech, u Moderny po 28 a více dnech.

Navzdory spuštění rezervačního systému zbývá na technikálie ještě trochu času, přestože by všichni ocenili, kdyby se provoz zdařilo naplánovat déle dopředu. Lámání chleba nastane od března, kdy se mají do očkování zapojit ordinace praktických lékařů.

Podle předběžných propočtů by každý měl být schopen naočkovat deset lidí denně. V praxi to znamená značnou zátěž i logistickou výzvu.

Mnoho práce čeká na kraje, které ministerstvo zdravotnictví postavilo před hotovou věc. Musí zajistit řízení kapacit, komunikaci s občany a plynulé proudění potřebných dat.

Čekáme na podrobnější informace o avizovaných očkovacích centrech. Jedno s větší kapacitou vzniklo v Brně, další se čekají po republice v různých kulturních domech či sportovištích.

Strašlivou úmrtnost lze srazit. Je ale nutné vyjít lidem vstříc

Navzdory výzvám a nejasnostem je zásadní, že očkování v nějaké formě probíhá. Vakcinace nejkritičtější části populace pomůže a přináší šanci na obrat ve více než čtvrt roku otřesném vývoji epidemie. Jak poukazují René Levínský a Ondřej Nezdara z Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP), citelný rozdíl přinese již imunizace poměrně úzké skupiny nejstarších.

„Pokud by strategie prioritizovala výhradně podle věku, pak bychom po naočkování ‚jen‘ milionu lidí omezili počet úmrtí o sedmdesát procent (při účinnosti vakcíny kolem pětadevadesáti procent). Při naočkování druhého milionu nejstarších klesnou úmrtí o dalších patnáct procent,“ píší a apelují na úřady, aby seniorům vyšly vstříc.

V prvé řadě je na místě, aby se starší lidé nemuseli prokousávat složitou registrací na webovém portálu. Možnosti zjednodušení jako dopisy či telefonáty jsou intuitivní i proveditelné.

Systém je zatím navržený tak, aby na základě znalosti rodného čísla umožnil zprostředkovanou registraci například potomky, praktickým lékařem, sociálním pracovníkem a podobně. Řešení je mírně diskutabilní.

Jistě, na jednu stranu plošně neplatí, že by senioři neuměli pracovat s internetem — taková představa je zastaralá i předsudečná. Z dat Českého statistického úřadu ale víme, že ani jednou v životě internet nepoužilo třicet procent lidí mezi 65 a 74 lety a pětašedesát procent starších pětasedmdesáti let. Zdůrazněme, že Češi nepolíbení internetem jsou i v nižších věkových skupinách, byť jich je nesrovnatelně méně.

Nabízí se několik úskalí. První pragmatické: lze očekávat, že nejvíce lidí se naočkuje, pokud jim to někdo důvěryhodný — tedy ideálně lékař — aktivně nabídne a administrativní úsilí se přesune od očkovaných do zázemí systému. Druhé je spíše morální: tedy jestli se podobným předpokladem, že registraci může zařizovat někdo jiný, neoslabuje zásada informované dobrovolnosti vakcinace.

Obecně se nezdá, že by stát volil nejvstřícnější cestu. To naznačuje i oficiální popis rezervačního systému pod otázkou „Jak vyplnit rezervační formulář?“. Je zbytečně technický a obsahuje sdělení jako „V CRS bude dostupný zjednodušený registrační formulář s údaji nezbytnými pro prioritizaci, systém již obsahuje parametrizovatelný kalkulátor prioritizace,“ či „Je implementována ochrana proti vysoké zátěži a proti kybernetickým útokům. Napojení na ISIN a základní registry. 2FA autentizace.“

Zatím platný neformální návod pro registraci seniorů najdete například zde. O radu a pomoc lze volat na centrální informační linku 1221.

Média prahnou po číslech, ta kdesi váznou

Data o českém průběhu očkování byla dosud nejasná. Ministerstvo zdravotnictví se rozhodlo počty vakcinovaných zveřejňovat v zájmu „snazší orientace“ pouze jednou týdně, konkrétně ve čtvrtek ráno.

Premiér sice ve středu sdělil médiím, že dávku dostalo přes 70 tisíc lidí, očkovací centra tou dobou ale formálně vykázala teprve přes 61 tisíc a na centrálním webu rezortu zdravotnictví visel údaj k minulé středě večer, necelých 20 tisíc. V sobotu Babiš v rozhovoru pro Právo uvedl 40 tisíc.

Pokud fungují interní systémy, ministerstvo zdravotnictví má k údajům přístup. Mohou být zpožděné, neboť je nemocnice nemusí — a vzhledem ke kapacitám a rozsahu formulářů možná někde ani nemohou — zadávat okamžitě.

Tak či tak, rezort je odmítal vydat, a to i na žádost portálu iRozhlas podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Úředníci sami sobě prodloužili lhůtu kvůli vytížení, přestože takovou možnost dotyčný zákon nezná.

Světlo do situace nevnáší ani centrální koordinátor očkování Zdeněk Blahuta. Ten byl v médiích vidět naposledy před svátky, pomineme-li nejnovější střet ministerstva zdravotnictví s kvalitní prací iRozhlasu.

Blahuta nyní novinářům sdělil: „Já se nemám vyjadřovat. Omlouvám se. Na základě přání.“ Rezort se zřejmě podobně jako v srpnu snaží směřovat veškerou mediální komunikaci na tiskové oddělení. To letos zažívá perné časy, jak jsme si vyzkoušeli již na jaře.

Dalším vysvětlením datové mlhy je, že přesná čísla nemá ani vláda. Záznamy se i proto mají zpřesnit. Očkovací místa budou od čtvrtka hlásit očkování hned v průběhu dne do masivního Informačního systému informačních nemocí (ISIN) a užívat skladový software pro evidenci vakcín.

Tak snadné to ale nebude. ISIN ve středu přestal fungovat a podobná situace se zřejmě opakovala ve čtvrtek. Nemocnice ak nemohou vykázat nejen očkování, ale ani testy.

Zvládneme to, dost možná ale vládě navzdory

Lze jen doufat, že se systém postupem času stabilizuje. Ostatně asi málokdo si od spuštění českého očkovacího programu sliboval bůhvíjakou průhlednost a plynulost.

Bez ohledu na cokoli je zásadním pokrokem, že se vůbec začalo a relativně plošně — byť pomalu a se zřejmými regionálními rozdíly — pokračuje. Bohužel platí, že čím déle to bude trvat, tím více lidí zbytečně zemře.

Další otázkou je, kolik bude očkování provázet kauz a politických vášní. První vlaštovkou je ve středu publikované zjištění Seznam Zpráv, podle něhož Státní zdravotní ústav vedle svých pracovníků očkuje i jejich příbuzné zřejmě v zájmu vylepšení statistik, zatímco vakcíny chybí v na řádově potřebnějších místech, zejména v domovech pro seniory.

Blatný slíbil věc prošetřit. Ředitel Ústavu Pavel Březovský ve čtvrtek rezignoval.

Babiš souběžně s kauzou navštívil brněnské očkovací centrum na městském výstavišti. Premiérův facebookový i twitterový profil se obratem hemžil fotkami spolu s pochvalou, že se jedná o první velkokapacitní centrum v České republice, jež od pondělka naočkovalo 1100 lidí a má teoretickou kapacitu až 3600 osob denně.

Obratem se však strhla kritika: premiér návštěvu neoznámil městu ani kraji a opomenul sdělit, že právě Brno a Jihomoravský kraj celé zařízení provozují a platí, aniž se ve věci výrazněji angažoval stát.

S hejtmanem Janem Grolichem (KDU-ČSL) ani primátorkou Markétou Vaňkovou (ODS) se Babiš podle všeho ani nesešel, přestože by to od něj žádalo jen zcela minimální úsilí.

Třetí zásadní vládní činitel, ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), ve středu tlumil vášně vzbuzené zjištěním, že stát dodává vakcínu bez jehel i stříkaček a zásoby nemocnic vystačí sotva na pár dní. Hamáček po středečním jednání Ústředního krizového štábu uvedl, že problém je místní a vychází z rozdílů mezi kraji.

Celorepublikově je údajně injekčního materiálu na pětašedesát dní. Nynější obtíže se budou řešit zápůjčkami z fakultních nemocnic.

Tušíme, že nastává pro pandemii typická situace, kdy premiér bude u všeho, co se zrovna zadaří, zatímco jeho vládní kolegy čeká hašení problémů. Trend může být s blížícími se volbami ještě intenzivnější. V terénu práci tradičně odvedou ti, kteří dopady epidemie hasí dlouhodobě: zdravotníci, lékaři, medici, v kritických případech armáda.

Při řešení technických aspektů podání a distribuce poněkud zaniká stále platná otázka: tedy kolik Čechů se bude chtít očkovat, respektive jestli je realistické dosáhnout žádoucího asi sedmdesátiprocentního podílu očkovaných. Dlouho slibovaná informační kampaň ministerstva zdravotnictví nepřinesla nic výraznějšího.

Prim v informování i vyvracení fám hrají navázané instituce, jako je Státní ústav pro kontrolu léčiv, média, dobrovolné expertní iniciativy či zapálení jednotlivci. I to je pro naši současnou situaci zcela příznačné.