Covid-19: povánoční vlna opravdu klesá. Neradujme se však předčasně
Jan KašpárekČísla odrážející českou epidemii nového koronaviru konečně klesají. Na rozvolnění plošných opatření si ale počkáme. Navíc k nám dorazila „britská“ mutace viru. Shrnutí situace přinášíme v již tradiční analýze.
Epidemická křivka v České republice od podzimu opsala sedlo a nyní pomalu klesá. Situace je ale nadále vážná. Přestože se rizikové skóre Protiepidemického systému (PES) dva týdny drží na čtvrtém stupni, rozvolňování není na stole. Nemocnice jsou stále zaplněné, a přestože se pomalu očkuje, přicházejí obavy spojené s novou variantou SARS-Cov-2.
Napřed k aktuální situaci. Týdenní medián každodenních přírůstků činí přes 7500. Trend přesvědčivě, byť velmi zvolna klesá zhruba od desátého ledna. Čísla jsou však stále nepřijatelně vysoká. O rapidním zlepšení nelze mluvit. Reprodukční číslo nákazy se k úterku odhaduje na 0,94, pokud by se udrželo, pokles by pokračoval, avšak takřka neznatelným tempem.
V nemocnicích je v posledních dnech s covidem-19 hospitalizováno mezi 5600 a 5900 lidmi. Část nakažených přitom se statistickou jistotou zemře. Týdenní medián každodenně evidovaných obětí covidu-19 klesá ke 130, nezahrnujeme však zjevně nekompletní čísla z posledních dní.
Celkový počet hospitalizovaných byl při kulminaci nynější vlny sice o něco nižší než na podzim, početní rozdíl u pacientů ve zvlášť těžkém stavu ale přesvědčivý není. Zatímco v nejhorším prvním listopadovém týdnu jich bylo ke 1200, před polovinou ledna počet kulminoval u 1150. Při nedělním hlášení nemocnic zůstával ještě nad tisícem. V této poloze se v nynější fázi epidemie držel déle než na podzim. Klesl až v pondělí, a to na 992.
Zátěž na nemocniční systém je o to intenzivnější, že trvá. Od října, kdy počet covid-pozitivních hospitalizovaných při explozivním nárůstu přesáhl hranici čtyř tisíc, se pod ni ani jednou nevrátil. Počínaje zhruba polovinou téhož měsíce analogicky nenajdeme jediný bod, kdy by nemocnice evidovaly méně než 500 lidí ve zvlášť těžkém stavu.
Když náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Černý říká, že „systém je na konci svých možností“, popisuje důsledek dlouhotrvajícího silného náporu, který průběžně kromě nedostatkového a přetíženého personálu vykrývají vojáci, dobrovolníci v čele s mediky a bývalí zdravotníci, již se kvůli pandemii vrátili do služby.
V listopadu jsme psali „Nemocnice vydrží. Raději ale nezkoušejme, co všechno“. Nyní to můžeme zopakovat, byť s násobně větší naléhavostí. Dílčí změny v PES mimo jiné znamenají, že pro rozvolnění z pátého do čtvrtého stupně bude nezbytný pokles hospitalizací pod tři tisíce (a pacientů na JIP pod 450). Tak se ostatně již dříve vyjadřoval i ministr zdravotnictví Jan Blatný (nestr. za ANO). Dané snížení počtu hospitalizovaných nebude znamenat luxus, tři tisíce jsou stále velmi zlé. Nemocnice se ale musí uvolnit, děj se, co děj.
Vyvažovat, vyvažovat, vyvažovat
Zásadní je, že nemocničnímu systému potřebujeme nejen ulevit, ale také předejít dalšímu obdobnému zatížení. To znamená nanejvýš pozvolné a inteligentní uvolňování. Jak zdůrazňuje doporučující dokument odborné Iniciativy Sníh: „Rozvolňování plošných opatření musí být plně kompenzováno jinými faktory.“ Jako vyvažovací mechanismy se nabízí hlavně oblasti s ne zcela využitým potenciálem, především testování.
To lze podle expertů posilovat, motivovat k němu občany — a to i finančním příspěvkem v případě pozitivního výsledku — a podporovat novější testy, jež nevyžadují nepříjemný stěr z nosohltanu. Testovací kapacity, jež minulý týden zvládaly 45 až 60 tisíc testů denně (při sečtení PCR i antigenních), lze ještě navýšit.