Už delší dobu víme, že SARS-Cov-2 často vede nejen k virovým zápalům plic, horečkám, dušnosti a v důsledku k zaplněným nemocnicím, ale také k poněkud tajemným střednědobým až dlouhodobým potížím. Těm se v českém prostředí začalo říkat podle anglického vzoru prostě „dlouhý“ či „dlouhodobý“ covid.

Ve vší obecnosti sem lze zařadit neodeznívající symptomy nemoci i škálu přímých následků nákazy, jež se táhnou dlouho poté, co podle testů virus z těla zmizel. Britský Národní institut pro zdravotní výzkumy již v říjnu upozorňoval, že se pojem užívá pro hned čtyři různé okruhy problémů. Ty se liší například jasností příčinné souvislosti k prodělané nákaze či pestrostí symptomů. V následujícím textu ovšem vyjdeme vstříc spíše „lidové“ terminologii.

V západních zemích a stále častěji i u nás se v souvislosti s dlouhým covidem či následky nemoci hovoří typicky o lidech, kteří si z nemoci odnesli úpornou únavu, prudké zhoršení dechu nebo poruchy soustředění. Vše je ale, jak popíšeme dále, složitější.

Klíčové je, že se potíže týkají i mladých a jinak zdravých lidí, kteří akutní fázi covidu-19 zvládli dobře. Jsou sice indicie, podle nichž horší a častěji přetrvávající dýchací, neurologické i oběhové problémy připadají spíše na hospitalizované a ty, kteří nebyli zcela zdraví ani před nákazou, vlivem existence dlouhého covidu je ale zcela zjevné, že populární teorie o možném „promoření“ mladé populace nedává vůbec smysl.

Už víme, že i kdyby něco takového vůbec šlo provést bez zasažení rizikových skupin, ohromné množství lidí by si odneslo poškození plic, ledvin, srdce, jater i mozku. Dokonce také teď, kdy se „promořujeme“ neplánovaně a v omezené míře, evidentně narůstá poptávka i po řešení dopadů nemoci s takříkajíc mírným průběhem.

Jaká je četnost? To vlivem definičních problémů nelze říci úplně přesně — záleží, co u koho sledujeme. Obecně velká. Ve virem těžce zkoušené Velké Británii z prosincového výzkumu Národního statistického úřadu vyplynulo, že asi pětina pacientů prožívala či prožívá symptomy déle než pět týdnů, desetina dokonce více než dvanáct týdnů. Jiné zdroje operují s podobnými čísly, jinde jsou i poloviční až čtvrtinová.

Příznaků je zhruba nekonečno

Nové údaje nabízí mimo jiné předběžně zveřejněná studie britských a amerických expertů založená na online průzkumech v prostředí sociálních sítí a podpůrných skupin pro osoby s dlouhým covidem. Zkoumala především výskyt symptomů v čase a rychlost zotavování. Zahrnula 3 762 respondentů různého věku z pětašedesáti zemí, kteří měli delší dopady nákazy.

„Pacienti s dlouhým covidem-19 vykazují prodloužené multisystémové zasažení a značné postižení. Většina se během šesti měsíců nevrátila k původnímu výkonu a řada pacientů se nezotavila ani během sedmi měsíců a nadále zažívá významnou symptomatickou zátěž,“ konstatují výzkumníci. Podíl účastníků, kterým obtíže přetrvaly i po půl roce od nemoci, je asi dvoutřetinový.

Nejčastěji zmapovaným příznakem je únava, malátnost po námaze (obojí u zhruba tří čtvrtin respondentů) a kognitivní dysfunkce (u více než poloviny osob): narušení soustředění, paměti a podobně. Krom takzvaně systémových obtíží se objevuje například i dušnost, kašel, výkyvy tělesné teploty i krevního tlaku, citelné bušení srdce, bolest v krku, přecitlivělost očí, podráždění kůže, bolesti svalů, svíravý pocit na hrudi, nevolnosti, menstruační obtíže i sexuální dysfunkce.

Výskyt části konkrétních symptomů se časem mírně snižuje, u jiných v čele s únavou zůstává stejný. „Nejpravděpodobněji vydržely od nástupu nemoci do sedmého měsíce systémové a neurologické/kognitivní symptomy,“ píše se ve studii. Nezdá se ale, že by jednotlivé problémy vycházející z postižení stejných orgánů nutně odeznívaly současně. U lidí, kterým symptomy vydržely přes devadesát dní, vrcholily ve druhém měsíci.

Pestrost škály obtíží odpovídá dlouhodobým informacím, podle kterých se covid-19 sice obecně zaměřuje na plíce a oběhový systém, vcelku nevyzpytatelně ale může udeřit leckde. Část nemocných dokonce uvádí, že se symptomy v průběhu času přesouvají. Celkem se jich eviduje až několik set a zahrnují snad cokoli myslitelného včetně tinnitu a padání vlasů. Mohou se vracet ve vlnách.

Příčiny trvajících obtíží se zkoumají, pro řadu z nich ale není jednoznačné vysvětlení, popis vztahu k akutní fázi covidu-19 ani jasná prognóza. I hojně skloňované poškození plic může mít více příčin: jak plicní fibrózu (změnu části tkáně ve vazivo), tak narušení jemných cév či zánětlivé změny kolem plicních sklípků.