Česká republika vládním rozhodnutím od pátku přepíná do čtvrtého, červeného stupně pohotovosti protiepidemického systému (PES). Děje se tak po zmatečném uvolňování a zpřísňování restrikcí v posledních týdnech a poté, co šíření nového koronaviru opět zrychlilo. Epidemická křivka vytváří po dočasné úlevě sedlo a rizikové skóre PES narůstá směrem k nejhoršímu stupni. Co to znamená pro blížící se Vánoce? Ledacos, ale rozhodně nic dobrého.

Aktuální nárůst hodnoty PES je dán překročením meze v podílu pozitivních testů, jež samo o sobě přihodilo pět bodů. Stávajících jednasedmdesát je v horní polovině ještě neaktivního čtvrtého stupně. Vzhledem k rychlosti změn i vládní nevyzpytatelnosti ale nelze říci, že by to něco konkrétního znamenalo. Poslední počet nových záchytů SARS-Cov-2, úterních 7889, je srovnatelný s polovinou listopadu, byť úterní čísla jsou zpravidla nadprůměrná.

Mírně se zvyšuje počet hospitalizovaných, v úterý byl jejich počet 4632, z toho 585 pacientů bylo ve vážném stavu. Jedná se stále o výrazné zlepšení oproti době kulminace na začátku listopadu, kdy v nemocnicích s covidem-19 leželo přes osm tisíc lidí. Centrální statistika mrtvých v několika dnech překročí deset tisíc.

Vláda ve čtvrtek vznese další žádost o prodloužení nouzového stavu. Ten nyní na návrh KSČM platí do třiadvacátého prosince. Poslanecká sněmovna má podle předsedy vlády Andreje Babiše (ANO) další prodloužení projednat dvaadvacátého. Očekává se další rozhořčená debata plná únavy a frustrace na straně vlády i opozice.

K neodvratnému zpřísnění plošných omezení se přistupuje s očekáváním, podle kterého může mít Česká republika ke konci měsíce deset tisíc nově covid-pozitivních denně. „Bylo to velmi těžké rozhodnutí, protože si samozřejmě uvědomujeme, jaký dopad to má na životy lidí,“ okomentoval Babiš restrikce po pondělním zasedání vlády.

Vývoj zhodnotil poněkud osobitě. „My jsme druhou vlnu zastavili, zploštili, teď to znovu roste, takže znovu děláme ta opatření,“ řekl mimo jiné na tiskové konferenci. Mýlil se: přestože je rozdělení nákazy do vln nekonkrétní, víme jistě, že vlnu začínající pozvolna od konce srpna jsme nezastavili. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (nestr. za ANO) před časem ve Sněmovně označil za překonání epidemie stav, kdy nebudou zapotřebí plošná opatření, konec komunitního šíření a 3500 pozitivně testovaných týdně.

V grafu níže vyjadřuje takovou — od srpna zcela hypotetickou — situaci kolem pěti set nově covid-pozitivních denně modrá linie dole. Vidíme, že jsme se jí ani nepřiblížili, přičemž lze předpokládat, že kdybychom více testovali a měli kompletní data, byla by neúměrnost skutečnosti a Babišova sdělení ještě zjevnější. Sedmidenní medián nových přírůstků v žádném bodě neklesl pod čtyři tisíce, a i v nejlepších z posledních týdnů činil zhruba patnáctinásobek „nejhorší“ fáze jara.

Antigenní testy dávají smysl, na trasování nespoléhejme

Počet testů víceméně odráží křivku záchytů koronaviru. Od kulminace klesal, a to přes varování expertů, podle nichž potřebujeme testovat mnohem více. Nejedná se jen o vinu vlády, ale i o důsledek obav z ekonomických dopadů karantény. Situaci alespoň částečně zlepší nasazení antigenních testů.

To se spouští pro všechny pojištěnce zdarma a dobrovolně již od středy. Metoda se zatím zkoušela v sociálních zařízeních a v omezené míře u učitelů. Celkem mezi Čechy odhalila asi deset tisíc pozitivních ze 350 tisíc testovaných. Kvůli technické odlišnosti metody a mírně nižší citlivosti se ale asymptomatičtí lidé s potvrzenými protilátkami mají potvrzovat ještě PCR testem.

Obecně můžeme dostupnost antigenních testů pokládat za krok vpřed, jejich použití dává smysl i v mezinárodním srovnání. Přihlašování k odběru bude fungovat skrze centrální rozcestník, zatím ale není plně funkční. Řada odběrových míst je i tak již plně zabraná až do ledna.

O trasování covid-pozitivních nemůže být řeč. Jak varuje Centrum pro modelovaní biologických a společenských procesů (BISOP), rychlost pátrání po rizikových kontaktech se v poslední době snižuje — a nevědomky nakažení tak dostávají více času virus roznášet. Není zřejmé, kolika lidem se hygiena vůbec ozve.

Průměrný počet rizikových kontaktů na pozitivního došel během posledních týdnů z absurdní hodnoty jedna na 1,26. Jde o velmi nízké číslo, v průměru vychýlené regionálními rozdíly: Plzeňský kraj (který v trasování zřejmě dlouhodobě zaostává) vykazuje zřejmě kvůli absenci jednotného informačního systému bizarních 0,05 kontaktů na jednoho nakaženého.

„Pravděpodobně neroste skutečný počet kontaktů, ale spíše se jedná o změnu chování občanů při hovoru s hygieniky či o důkladnější rozhovor hygieny s pozitivním,“ píše BISOP o alespoň mírném nárůstu. Příčin stále překvapivě nízkého počtu může být více. Kromě metodiky hraje roli i neochota pozitivních předávat kontakty, nátlak zaměstnavatelů a podobně. Do již tak nejisté situace to přidává matoucí faktor navíc.

Zjevné je, že vláda potřebuje Čechy k zapojení do testování a trasování motivovat, kupříkladu dříve diskutovaným navýšením náhrady mezd v karanténě či obecným navyšováním sociálních jistot a lepší komunikací. Jde spíše o zbožné přání než konkrétní návrh: z posledních měsíců víme, že se vším uvedeným má vláda trvalý problém.

Podobné kroky přitom doporučuje i nová Iniciativa Sníh odkazující na mezinárodní Memorandum Johna Snowa. To vydali experti zaštítění jménem spoluzakladatele epidemiologie v odborném časopisu Lancet, aby vyzvali ke společnému úsilí proti covidu-19 a vytyčili základy vědeckého konsensu.

„Iniciativa jednoznačně doporučuje co nejširší testování (včetně masivního nasazení rychlotestů), trasování a karanténní opatření pro potlačení šíření, nikoliv jen ochranu rizikových skupin. Apeluje na tvorbu motivačních programů pro občany i firmy za účelem zvýšení ochoty spolupráce při trasování i dodržování karanténních opatření, včetně poskytování finančních kompenzací,“ píší vědci.

Doplácíme na nedůslednost a „salámový lockdown“

Posilovat testování i trasování jsme měli dříve. Obojí poskytuje alespoň dílčí kompenzaci jiných rizik, která byla zapotřebí ještě předtím, než hlavní křivka začala vytvářet sedlo. Cílem týdnů kolem kulminace bylo co nejrychlejší zpomalení. To se nepodařilo.

Premiérovo „teď to znovu roste“ označuje předvídatelný a přirozený proces. V době, kdy se pootevíraly restaurace a rozšiřovalo se rizikové fungování škol, byla situace stále krajně nejistá a zcela chyběla opatření, jimiž by bylo otevírání provozů adekvátně vyváženo. Trval zmatek, gradovala bizarnost některých opatření a nedůvěra vůči vládnímu postupu. Není se čemu divit. Česká protipandemická politika má od konce jarní vlnky tendenci točit se v kruhu.

Reakce na zvyšující se rizika v podobě nedávného „stupně pohotovosti tři a půl“ a nastupující čtyřky je další variací na metodu „salámového lockdownu“, kterou jsme vyzkoušeli během října. Nedostatečné testování, neochota vlády omezit provoz kupříkladu průmyslových podniků a další dílčí faktory tehdy vedly k naplnění pesimistických prognóz, podle nichž navzdory vší ekonomické, sociální i psychické zátěži v krizi uvázneme.

V minulosti jsme viděli — a pravděpodobně uvidíme znovu — že nesystematické omezování pohybu a kontaktů prokládané fázemi nejistoty nedokáže epidemickou křivku přesvědčivě a včas otočit, natož pak dosáhnout rychlého poklesu. Ne bez společenského konsensu na potřebě obezřetného postupu, základní koheze a existenci alespoň základní veřejně známé strategie.

„Každý den, kdy budeme v rozvolněném stavu, zaplatíme několika dny karantény po Novém roce,“ glosoval v úterý prezident České lékařské komory Milan Kubek. K opatrnosti a zpřísnění protiepidemických opatření vyzýval již před týdnem. Zdůrazňuje, že zdravotnictví nemůže donekonečna fungovat ve vyčerpávajícím krizovém režimu a omezovat neakutní péči. „Čím déle bude situace trvat, tím budou její zdravotní následky závažnější,“ varoval.

Uvolnění minulých týdnů bylo nejen nevyvažované, ale zjevně také nedomyšlené a založené spíše na zbožných přáních než na chladné predikci. Odrazila se zde obecná a naprosto legitimní frustrace z pomalého brždění. Problém je, že to celé se může opakovat v lednu až únoru, kdy nyní vzrůstající část vlny klesne a vytoužené očkování bude teprve v začátcích. Předtím ale zřejmě absolvujeme další zděšení z nárůstu aktivních případů stínovaného křivkou hospitalizací a následně úmrtí.

Pokud křivka opravdu vykreslí sedlo, dopady budou bez diskuse vážné. Demografická data ukazují, že v době kolem kulminace umíralo bezprecedentní množství lidí v čele s těmi nejstaršími. Nadměrná úmrtnost neodpovídá ve své míře ani načasování žádnému očekávatelnému jevu s výjimkou důsledků epidemie. Kromě drtivého účinku covidu-19 odráží i nutné omezení neakutní péče, míru izolace a podobně. Víme, že bez nadsázky katastrofickou cenu bude mít i každý další nárůst.

Vánoce jako normálně? Raději ne

Přestože nebezpečí eskalace známe, směřujeme k ní. Trend je přesvědčivě nepříznivý. Stávající růst nových záchytů koronaviru se v týdenním mediánu táhne již od začátku měsíce. Není to výsledek žádného rozsáhlejšího testování — podíl pozitivních testů bez započtení antigenů v sedmidenním průměru roste také soustavně, byť mírně.

Páteční zavedení čtvrtého stupně pohotovosti PES přijde pozdě. Obecná poučka, podle níž se opatření promítají s asi desetidenním zpožděním, nám říká, že efekt uvidíme až o — a vzhledem k pravidelnému víkendovému propadu testování spíše po — konci předposledního týdne roku. Tehdy teprve budou symptomy covidu-19 řešit lidé, kteří se nakazí v blízkých dnech, respektive o nadcházejícím víkendu.

Největší nebezpečí teď paradoxně představují svátky klidu a míru. Lze očekávat, že během Vánoc na rodinné návštěvy mnoho lidí vyrazí přesně v té fázi nákazy, kdy budou infekční, ale ještě bez příznaků. Protože je zřejmě pro většinu Čechů absurdní, aby Ježíšek chodil s respirátorem, a sociologická data do šestého prosince naznačují pokles obezřetnosti, výsledek může být až překvapivě zlý.

Očekávatelné rodinné družení zahrnující dosud izolované seniory ve spojení s blížícím se silvestrem a neznámou aktuální mírou šíření SARS-Cov-2 vytvářejí nepředvídatelný a výbušný mix. Rizika bude vyvažovat snížení pracovních kontaktů i spuštěné antigenní testování, jež má podle Blatného dosáhnout kapacity šedesáti tisíců vzorků denně.

Nabízí se ale otázka, zda na testy nebudou nejvíce chodit ti, kteří by přes svátky i tak byli nadprůměrně odpovědní, zatímco hazardéři se spokojí s pocitem, že jim návštěvy starších členů rodiny zkrátka projdou, „když jsou ty Vánoce“. K podobné logice se mohou uchýlit i opatrnější lidé, nyní zcela vyčerpaní tříměsíční ostražitostí. Nevíme, ale nepochybně se to zhruba začátkem ledna dozvíme. V sázce je mnoho a záleží na každém z nás.