Zmutovaný chaos útočí
Filip OutrataNekonečný seriál jménem prodlužování nouzového stavu je jen nejkřiklavějším projevem chaosu, který ovládá český přístup ke covidové pandemii a stává se sám o sobě závažným problémem.
Když byl v listopadu loňského roku, krátce po nástupu Jana Blatného do křesla ministra zdravotnictví, zaveden protiepidemický systém PES, zaradoval jsem se, že konečně budeme mít nějaký pevný rámec, jak postupovat proti epidemii, že budeme lépe a přesněji vědět, co a kdy se nebude smět a za jakých podmínek se opět smět bude. Navíc v sympatické podobě hlídacího psa pěti barev.
Dnes, po čtvrt roce, zůstaly z nebohého psa vlastně jen absurdní titulky o tom, že pes štěká zbytečně, nikoho nezajímá, musí se změnit, ale proč vlastně, když se jím vláda stejně neřídí... Je to velmi smutné. Zbyl jen dojem, že nemá smysl snažit se o nějaký řád a plánovat cokoli dopředu, protože nic neplatí a o všem se rozhoduje na poslední chvíli a bez koncepce. Zůstal jen chaos.
Rozpoložení obyvatel České republiky necelý rok od vypuknutí covidové pandemie je nepříznivé. Počet nakažených stagnuje nebo opět začíná růst, přitom se nepřistoupilo k žádnému uvolňování, pokud nepočítáme návrat pouhých dvou tříd základní školy do lavic a otevření papírnictví a obchodů s dětským oblečením.