Zrušení nouzového stavu je darem opozice Babišovi: může na ni svádět svá selhání

Jan Kašpárek

Poslanci neprodloužili nouzový stav. Opozice se zatvrdila, a připravila tak kabinetu Andreje Babiše perný den. Co tím opoziční politici získali, možná sami nevědí. Přebrali odpovědnost ve chvíli, kdy se jí vláda ráda vzdá.

Tohle se nepovedlo. Dobýváte-li se do dveří od pekla, vždycky hrozí, že je ochotně otevře sám Lucifer. Foto Veronika Rejmanová, TOP 09

Poslanci ve čtvrtek nevyhověli vládní žádosti o další prodloužení nouzového stavu. Kabinet Andreje Babiše (ANO) ztratil podporu KSČM, opoziční hlasy nevyjednal. Pokud nepřijde nečekaný obrat, víkendem právní režim nouzového stavu a z něj odvozovaných opatření nutných pro zvládání pandemie po 132 dnech prozatím skončí.

Přestože pro vládu představuje neprodloužení nouzového stavu komplikace, politicky na situaci může vydělat. V situaci, kdy beznadějně nezvládá zorganizovat jakoukoli promyšlenou strategii proti pandemii, opoziční strany najednou mimoděk převzaly za fantasticky nekompetentní postup České republiky v boji s epidemií covid-19 část odpovědnosti.

Stejně jako delší nouzový stav neprošla doprovodná usnesení, jimiž by Sněmovna vyzvala vládu k rozličným vylepšením protiepidemické politiky, organizační přípravě na nastávající změny či ke zlepšení dodávek vakcín. Poněkud překvapivě nezískala dost hlasů ani výzva občanům, aby se bez ohledu na právní rámec chovali odpovědně. Sněmovna se stala institucí, v níž by se dnes nedala zřejmě nalézt většina ani pro konstatování, že jedna a jedna jsou dvě.

Zdravotnictví je na pokraji sil

Jednání Poslanecké sněmovny ráno zahájila dvouhodinová přestávka, během níž se premiér prý snažil vyjednat alespoň dalších čtrnáct dní. Neúspěšně. Opozičním politikům vadí nepraktičnost nouzového stavu, který se podle nich spíše než k řízení epidemie hodí na živelné katastrofy. Vládu již dlouhé měsíce kritizují za zmatky, aroganci, neochotu jednat i zjevnou neschopnost zastavit šíření nového koronaviru.

Jinak se zasedání neslo ve vcelku obvyklém bizarním duchu. Představitelé vlády apelovali, opozice vznášela výtky, národovci Lubomír Volný a Marian Bojko (oba jsou členy od okamurovců odštěpeného uskupení Jednotní - Alternativa pro patrioty) zmateně zpochybňovali epidemii coby jakési údajné spiknutí „globalistů“ a odmítali si zakrýt obličej. Zatímco minule Volného kverulantství vedlo k potyčce, tentokrát předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) konstatoval, že je shoda protirouškové vzbouřence ignorovat a dezinfikovat po nich řečnický pult.

Většina programu byla vážnější. „Zdravotnictví je na pokraji sil. Kapacity nemocnic v některých regionech jsou na hraně,“ shrnul Babiš. Zopakoval, že nouzový stav představuje prostředek k provádění epidemiologických opatření a jeho zrušení představuje riziko naprostého kolapsu. Podobně hovořil i ministr zdravotnictví Jan Blatný (nestr. za ANO) a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Uvedl, že pokud nouzový stav padne, „vejdeme do dějin krizového řízení jako stát, který uprostřed války demobilizoval“.

Zdůraznil, že vláda pokládá přísný režim za nutné zlo a nelibuje si v něm. „Jsme všichni čím dál víc unavení. Jsme všichni čím dál víc podráždění. Stejně tak jsou unavení a podráždění občané. Prostě už nás to nikoho nebaví. Nebaví nás, že nemůžeme žít tak, jak jsme byli zvyklí. Nebaví nás, že nás pořád někdo omezuje. Chceme zpátky normální život. A to platí jak pro nás tady ve Sněmovně, tak pro toho posledního našeho občana kdekoliv v České republice. Chceme všichni to samé,“ řekl.

×