Senátoři v čele s Vystrčilem napadli vyhlášení nouzového stavu u Ústavního soudu

Jan Gruber

Zatímco Sněmovna zrušení nového nouzového stavu odmítla, ačkoli byl podle mnohých odborníků vyhlášen v rozporu s ústavními pořádky, senátoři jej napadli u Ústavního soudu. Verdikt ovšem padne až po jeho skončení.

Pod návrhem na zrušení nouzového stavu jsou podepsáni zástupci všech senátorských klubů s výjimkou frakce ProRegion, která sdružuje členy politického hnutí ANO a ČSSD. Foto @SenatCZ
Pod návrhem na zrušení nouzového stavu jsou podepsáni zástupci všech senátorských klubů s výjimkou frakce ProRegion, která sdružuje členy politického hnutí ANO a ČSSD. Foto @SenatCZ

Skupina pětatřiceti senátorů v čele s předsedou horní komory Parlamentu Milošem Vystrčilem (ODS) v pátek podala Ústavnímu soudu návrh na zrušení nouzového stavu, který minulou neděli na základě žádosti Asociace krajů vyhlásila vláda Andreje Babiše (ANO). Zákonodárci jsou totiž přesvědčení, že kabinet postupoval v rozporu s ústavnímu pořádky, neboť k vyhlášení nového nouzového stavu přistoupil bezprostředně poté, co Poslanecká sněmovna odmítla žádost o jeho další prodloužení.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

„Ocitli jsme se v situaci, kdy Sněmovna nesouhlasila s prodloužením nouzového stavu, ale vláda jej o tři dny později vyhlásila k téže věci. Tímto krokem založila precedent. Kdybychom na něj nereagovali, mohli bychom do budoucna ohrozit princip dělby moci, neboť vláda by mohla fungovat bez kontroly Sněmovny,“ vysvětlil Vystrčil. „Vláda zkrátka nemůže vyhlásit nouzový stav jen na základě toho, že si to někdo přeje,“ doplnil Jiří Růžička (nestr. za STAN a TOP 09).

Senátoři zastoupení advokátem Petrem Tomanem argumentovali, že smyslem napadeného usnesení Babišova kabinetu nebylo vyhlášení nového nouzového stavu v nových podmínkách, nýbrž faktické prodloužení nouzového stavu, který — se souhlasem většiny poslanců — trval od konce září loňského roku, tentokrát však proti vůli Poslanecké sněmovny. „Tímto postupem byl znehodnocen základní princip fungování státu a popřena podstata Ústavy,“ shrnuli.

Zákonodárci z řad politických stran, kteří patří ke sněmovní opozici, dále upozornili, že vláda svým rozhodnutím nereagovala na žádné změněné skutečnosti. „V České republice při vyhlášení nového nouzového stavu panovaly tytéž podmínky jako v zásadě celý minulý i letošní rok,“ podotkli s tím, že kabinet politického hnutí ANO a ČSSD se nemůže zaštiťovat ani žádostí ze strany hejtmanů, neboť jí nebyl povinen vyhovět.

„Rozhodnutí Ústavního soudu můžeme očekávat v řádu měsíců. To znamená, že podání nijak neovlivňuje současnou akceschopnost vlády. Pokud se soud ale k věci vyjádří, dozvíme se, jak do budoucna můžeme v rámci naší parlamentní demokracie fungovat. Co je ústavní a co ústavní není,“ řekl Miloš Vystrčil. Foto @SenatCZ
„Rozhodnutí Ústavního soudu můžeme očekávat v řádu měsíců. To znamená, že podání nijak neovlivňuje současnou akceschopnost vlády. Pokud se soud ale k věci vyjádří, dozvíme se, jak do budoucna můžeme v rámci naší parlamentní demokracie fungovat. Co je ústavní a co ústavní není,“ řekl Miloš Vystrčil. Foto @SenatCZ

Závěrem senátoři požádali Ústavní soud o přednostní projednání svého návrhu. „Pokud tak neučiní, respektive rozhodnutí o něm bude vydáno až poté, co neústavně vyhlášený nouzový stav skončí, považujeme za vhodné, aby soud vydal alespoň akademický výrok,“ uvedli. S ohledem na rychlost jednání Ústavního soudu je ovšem krajně nepravděpodobné, že by verdikt padl ještě před koncem stávajícího nouzového stavu, tedy před 27. únorem letošního roku.

Sněmovna zrušení „neústavního“ nouzového stavu odmítla

Ústavní soud se návrhem na zrušení nouzového stavu zabýval již v minulém roce. Tehdy je však odmítl. „Vyhlášení nouzového stavu představuje akt vládnutí, který má normativní dopad, zásadně nepodléhá kontrole Ústavního soudu a je ,přezkoumatelný‘ primárně demokraticky zvoleným orgánem, jímž je Poslanecká sněmovna, jíž je vláda odpovědná,“ vysvětlil tehdy soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.

Na tuto skutečnost ostatně na čtvrtečním jednání Sněmovny upozorňoval i Tomio Okamura (SPD). „Nevím, zda je to nevědomost senátorů za ODS, ale sněmovní legislativní odbor mi potvrdil, že ústavní stížnost [na zrušení nouzového stavu] nespadá pod povinné rozhodování Ústavního soudu. […] Řešení naopak spadá do gesce a pod rozhodnutí Sněmovny. Takže stížnost senátorů je v podstatně politickým gestem, možná gestem z neznalosti,“ řekl a podal návrh, aby Sněmovna nouzový stav zrušila.

Přestože se mnozí opoziční politikové nechali opakovaně slyšet, že Babišova vláda postupovala v rozporu s ústavním pořádkem, v dolní komoře Parlamentu nezískala Okamurova iniciativa dostatečnou podporu. Pro zrušení nouzového stavu hlasovalo toliko jedenatřicet ze sta třiapadesáti přítomných poslanců z řad politického hnutí SPD, KSČM, TOP 09 — odsud konkrétně Dominik Feri a František Vácha — a pětice v klubech nezařazených zákonodárců.

Okamura nicméně ve svém vystoupení opomněl, že soud na jaře konstatoval i to, že za jistých okolností vyhlášení nouzového stavu přezkoumat může. Například tehdy, byla-li krizová opatření stanovena přímo v rozhodnutí o nouzovém stavu.
Dále na základě návrhu politické menšiny, měla-li by pochyby, zda byl řádně vyhlášen a měl zamýšlené ústavněprávní účinky. Anebo tehdy, pokud by vyhlášení nouzového stavu odporovalo základním principům demokratického právního státu, případně představovalo změnu jeho podstatných náležitostí.
Podle vedoucího Katedry politologie a sociologie na pražské právnické fakultě Jana Kysely právě tímto směrem senátní podání míří. „Senátoři nežádají, aby Ústavní soud rozhodl, zda bylo vyhlášení nouzového stavu důvodné, ale vyjadřují přesvědčení, že se ze strany vlády jednalo o protiústavní akt. Proto se domnívám, že se jejich návrh do stanovených mantinelů vejde, respektive že se jím bude Ústavní soud meritorně zabývat,“ řekl Deníku Referendum.