Šest převážně depresivních postřehů před rozhodnutím o nouzovém stavu

Jan Kašpárek

Takzvaně britská varianta nového koronaviru se zabydluje v České republice. Výhledy jsou setrvale bídné, je dokonce možné, že poslanci kvůli politice nechají padnout nouzový stav a s ním část omezení. Co by to znamenalo?

Nový snímek z helium-iontové mikroskopie. Foto Bielefeld University

Čeští politici stojí před významným rozhodnutím: podpoří prodloužení nouzového stavu, když pro něj vládní koalice vůbec poprvé nemá dost hlasů? Mezitím počet nově zachycených případů covid-19 poprvé od 13. ledna překročil deset tisíc za den.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

1. Fungují opatření? Ano i ne

Na politické scéně i sociálních sítích se množí stížnosti, podle nichž plošná omezení nefungují. Jejich nedostatečnost přiznal i ministr zdravotnictví. Na jednu stranu je to pravda: křivky podle plánu měly klesat, byť pomalu, místo toho přišla stagnace, nyní dokonce nárůst.

Na stranu druhou restrikce z logiky věci „nějak“ zabírají, byť jim do účinnosti kousek schází. A nechtějme zkoušet, co by se stalo bez nich.

Jak ukazují data sociologického projektu Život během pandemie, Češi opravdu omezili kontakty a volnočasové aktivity — ostatně co dělat, je zima a všude zavřeno. Z průzkumu Světové zdravotnické organizace, erfurtské univerzity a zdejších profesních organizací však vyplývá, že nemalá část lidí stále chodí na rodinné návštěvy a téměř polovina vyráží ven i s možnými příznaky koronavirové infekce.

Nebylo by spravedlivé říci, že se opatření vůbec nedodržují, jen se nedodržují plně. Ve spojení se zřejmým a ostrým nástupem nakažlivějších variant viru v některých regionech, velmi chladným počasím, nefunkčním trasováním, a hlavně ohromnou virovou zátěží populace z konce roku není stagnace příliš překvapivá.

Epidemie v posledním půl roce zašla příliš daleko. Navíc, podobně jako na podzim, setrvale fungují továrny a další provozy, jež si vláda nedovolila omezit.

To, že jsou lidé ze série „salámových lockdownů“ unaveni, nevypovídá o potřebě omezení nic. Uvolnění by epidemii zákonitě zrychlilo dalece nad hranici únosnosti.

Neúnosná je ale i současná situace, na níž si Česká republika zadělala minulými chybami. Nejracionálnější variantou je teď vybudit zbývající síly k několikatýdenní skutečné uzávěře všeho, jež by snad nákazu po mnoha měsících opravdu zkrotila a následně umožnila rozvolnění. Taková možnost dávala smysl již v listopadu.

Jak glosuje expert na modelování globálních hrozeb Jan Kulveit: „V automobilové metafoře by se dalo říci, že jedeme z prudkého kopce s polofunkčními brzdami. Polofunkční brzdy znamenají, že auto se sice nezastavuje, ale zrychluje jen pomalu. Řada odborných návrhů je něco jako rada ‚začněte brzdit motorem‘. Řada jiných návrhů je něco jako ‚když to dobře nebrzdí, tak tu brzdu pusťte‘.“

2. Mutace jsou složité téma, ale hodí se jej znát

Jedním z hlavních nebezpečí jsou nakažlivější varianty viru. SARS-Cov-2 mutuje od počátku. Jedná se o přirozený důsledek šíření, drobné chyby vznikající při kopírování genomu. 
 Ty upravují stavbu viru tím, že přehazují, přidávají či odstraňují aminokyseliny formující bílkovinu: jinak řečeno mění písmena kódu. Možných změn je bezpočet. Pozornost vzbuzují především změny ve spike-proteinu, tedy „korunkách“, jimiž se virus přichycuje na lidské buňky skrze takzvaný ACE2 receptor.

Vědci označují mutace zkratkami. Nyní se sleduje například N501Y. Kód říká, že se na pozici 501 prohazují aminokyseliny: asparagin (N) za tyrosin (Y).

Některé změny, především mimo spike, prakticky nic nedělají a nezajímají nás. Další mutace jsou evolučně nevýhodné a neprosadí se. Jiné virus naopak posílí. N501Y a další zvyšují schopnost vázat se na buňky, tedy i infekčnost, jiné, třeba aktuální E484K, umožňují lépe obcházet protilátky.

Mutace tvoří nové varianty. Je jich mnoho, odhalují se takzvaným sekvenováním. Navzdory plácání v médiích jde stále o SARS-Cov-2 způsobující covid-19. Nově řešíme především „britskou“ B.1.1.7 s rychlejší replikací, „jihoafrickou“ B.1.357 snižující citelně účinnost přinejmenším některých vakcín a nově také naši vlastní, „československou“ s označením B.1.258. Dost možná bude oproti dříve dominantním variantám také rychlejší a odolnější.

Mutacím v základu nelze zabránit — snad jen tím, že omezíme přenos viru, čili množství kopírování, ze kterých se vyselektují evolučně výhodnější „chyby“. Po světě se navíc s novým koronavirem dostávají do kontaktu lidé vybavení rozličnou mírou různých druhů imunity, a vytvářejí tak podivné virové koktejly.

Dokud virus prochází populací, stále dokola točí mutační ruletou. O setrvalém vývoji svědčí, že britská varianta již není jen jedna. Nově přibrala „protiimunitní“ mutaci E484K.

Spike protein SARS-Cov-2. Grafika Stanford University

3. Britská mutace nastoupila, jihoafrická si brousí zuby opodál

Některé z variant u nás zřejmě již nikdo nezastaví. Molekulární biolog Omar Šerý nedávno z Brna hlásil poloviční podíl britské mutace v testech, nově vydal alarmující zjištění Státní zdravotní ústav. V rámci všech analyzovaných vzorků je majoritní zachycenou linií (cca čtyřicet procent) B.1.258, takzvaně česká (…). Hned druhou významně zastoupenou byla varianta B.1.1.7, detekována ve třiceti procentech,“ psal ve čtvrteční zprávě. Na Trutnovsku už britská varianta dominuje.

Je to špatná, ale očekávatelná zpráva. Při vyšším plošném výskytu zrychlujících mutací se přirozeně zvedne tempo epidemie, pokud jí v tom tedy razantními kroky nezabráníme. K tomu vyzývá i skutečnost, že takřka za rohem čekají mutace jihoafrické, zřejmě ještě horší než přítomné: mimo jiné kvůli pravděpodobné schopnosti vyhýbat se účinku vektorové vakcíny firmy AstraZeneca. S tou Česká republika právě začíná.

Tato varianta, B.1.357, má asi nejbližší ohnisko v Tyrolsku. Otázkou podle všeho není, zda k nám navzdory snahám rakouské vlády pronikne, ale kdy. Výhledy shrnuje čelný představitel vědecké Iniciativy Sníh, imunolog a profesor patologie Zdeněk Hel: „Boj s šířením britské varianty jsme již prohráli. V případě jihoafrické varianty máme ještě šanci. Prosím, pojďme zkusit alespoň tento boj neprohrát.“

4. Obrana existuje

Vědci napříč Evropou doporučují kvůli nakažlivějším variantám co nejrychleji nastavit důrazné, ale spravedlivé restrikce s konkrétními cíli, široce testovat a trasovat, očkovat, brzdit vnitrostátní i přeshraniční pohyb a stlačovat křivky. Zdůrazňují, že jednat dostatečně a včas zkracuje dobu, po níž budou úmorná opatření nutná.

Nakolik je obrana možná, snad ukazuje Dánsko. To zvládá pandemii setrvale o mnoho lépe než my. Při zhruba poloviční populaci tam na covid-19 zemřelo zhruba 2250 lidí, celkem se zachytilo 200 tisíc případů (Česká republika má mrtvých přes 17,5 tisíce a potvrzených případů více než milion). Dánsku se daří výborně sekvenovat, a ví tedy, že B.1.1.7 nahrazuje starší varianty. Tamější vědci se proto obávají, že nyní potlačená nákaza může gradovat.

Zatím jsou ale křivky pod kontrolou. Britská varianta je v Dánsku od prosince, průměr nově zachycených nákaz se k 9. únoru drží pod 450 denně. Do konce února platí přísné restrikce, nově se pouze do lavic vracejí mladší žáci základních škol. Naopak případem zhoršení s pravděpodobným podílem mutací je Portugalsko, kde během ledna proběhla ničivá vlna. V zemi s podobným počtem obyvatel jako Česká republika umírá nyní na covid-19 přes dvě stě lidí denně, kulminace zatím nastala u čísla 290.

Obrana na bázi ementálu. Grafika Riina Rupponen

5. Lockdown se chystá pouze lokálně

Co se stane u nás, nikdo neví. Není ani zřejmé, zda poslanci schválí prodloužení nouzového stavu, nebo vláda zůstane odkázána na omezený zákon o ochraně veřejného zdraví.

Plošná omezení z politických důvodů půjde jen těžko zpřísnit, a to ani s argumentem střednědobého a dlouhodobého přínosu. Není asi nikdo, kdo by si ve sněmovní aréně takovou strategii dovolil hájit. Letos jsou volby a lidé jsou extrémně unaveni, což výhledy na racionální řešení snižuje.

Epidemie je však na takové úrovni, že beze změn v přístupu není účinná obrana proti infekčnějším variantám možná. Rezervy nemocničního systému jsou prakticky nulové, tím spíše, že situace je zřejmě ještě horší, než ukazují statistiky.

Vláda nyní rozhodla o uzávěře a izolaci nejzasaženějších regionů: Chebska, Sokolovska a Trutnovska. Má se jednat o podmínění vjezdu a výjezdu z okresů negativním testem a prokázáním dostatečného důvodu k cestě. Zpřísní se i dílčí opatření v podobě užívání ochranných prostředků.



Jde o poměrně tvrdou akci, která má alespoň z určitého pohledu smysl. Zrovna v Chebu ale vláda již rozčílila, koho jen mohla, když ministr zdravotnictví a další činitelé nevyhověli požadavkům místních na přeshraniční pomoc setrvale přehlcené nemocnici. Na Trutnovsku zasaženém britskou variantou pro změnu není jisté, zda uzávěra pohyb mutanta nějak ovlivní, když se evidentně vyskytuje i jinde.

Omezení cest na regionální úrovni zavádí, byť v poněkud jiných politických podmínkách, i sousední Rakousko. Povinnost prokázat se při odjezdu nanejvýš dva dny starým testem nově platí v Tyrolsku, ohnisku B.1.357.

6. Proti vývoji viru stojí vědecký pokrok

Najdou se i dobré zprávy. Do fronty předběžně nadějných léčiv se přidává běžný protiastmatický kortikoid budesonid. Zatím nerecenovaná studie mu přisuzuje schopnost výrazně snížit riziko zvláště těžkého průběhu covid-19 a zrychlit zotavení.

Kortikoidy tlumí imunitní systém. Užívají se jak proti silným alergickým reakcím či rozvinutému astmatu, tak u pacientů s covid-19 z jiných důvodů, než je přímo očekávaný léčivý účinek: mají omezit například nežádoucí následky umělého zásobování kyslíkem.

Ve zkoumání zůstávají takzvané monoklonální protilátky, o nichž jsme referovali nedávno. Zatímco u léčiv si na potvrzení účinku zřejmě ještě počkáme, na dohled je rozšíření portfolia ověřených očkovacích látek.

Do evropského schvalovacího procesu vstoupila společnost Novavax se svou takzvaně proteinovou vakcínou. Vsází na části uměle připraveného spike proteinu spolu s látkami posilujícími imunitní odpověď. A ne, ani proteinová vakcína nemůže způsobit covid-19.

Novavax hlásí slušnou účinnost a podle dosavadních informací by měl, byť v oslabené a asi šedesátiprocentní míře, bránit i proti jihoafrické variantě. Testy naznačují, že mutace úplně neobstojí ani proti první schválené vakcíně, Comirnaty, postavené na nanejvýš moderním mRNA principu.

Diskuse