Zatímco se potýkáme se stále horší epidemickou situací a přetížením nemocnic, mění se pravidla. Vláda nakonec neotevře obchody, naopak nařídí výměnu doma šitých „roušek“ za respirátory. Koncem února sice zřejmě oficiálně skončí nynější nouzový stav, obratem jej ale nahradí stav pandemické pohotovosti.

Jedná se o největší právní změnu v řízení epidemie od loňského jara. Jestli spolu s ní přijde i změna faktická, není zřejmé.

„Musím konstatovat, že v posledních dnech nastalo další docela významné zhoršení, co se týče počtu osob na JIP, celkového počtu nových diagnóz i lidí v nemocnicích. (…) Vláda se shodla, že původní úvaha o uvolnění či otevření některých obchodů není průchozí. Naopak jsme se shodli, že je třeba udělat vše proto, aby se [omezilo] šíření nákazy dané britskou mutací [B.1.1.7],“ shrnul ministr zdravotnictví Jan Blatný (nestr. za ANO) na páteční tiskové konferenci.

Slíbil, že navzdory dřívějšímu stanovisku zvýší dodávky vakcín do nejhůře zasažených regionů. Přes víkend chce další postup probrat s epidemiology, rezortní klinickou skupinou i vedením krajských hygienických stanic. V úterý má následovat jednání s opozicí.

Blatný také avizoval zpřísnění pravidel pro užívání ochranných prostředků. Jeho rezort má v pondělí vydat nařízení o nahrazení improvizovaných „roušek“ respirátory tříd KN95 a vyšších, nanorouškami či dvěma ústenkami na sobě. Nosit se mají například v hromadné dopravě, nemocnicích a obchodech, úplný seznam bude znám v pondělí.

Ministr požádal občany, aby nečekali na příští týden a lepší ochranné prostředky nasadili ihned. „Udělejme to sami pro sebe,“ řekl. Posun je pochopitelný. Improvizovaná ochrana dýchacích cest z loňského jara se sice stala symbolem české kreativity a někdejší společenské soudržnosti, v praxi již ale neobstojí.

Nejčastější respirátory KN95 nepředstavují zdaleka úplnou ochranu, při nošení ale i tak citelně snižují rizika pro nositele i okolí. Dostupnost pomůcek je podle Blatného slušná, vláda ji sleduje a v případě zhoršení zasáhne. Přechod k respirátorům či alespoň vrstveným ústenkám je vcelku snadné nařídit, a pokud bude nadále možné nakoupit vše potřebné za relativně nízké ceny osvobozené z DPH, nová pravidla dávají smysl.

Samosprávy, stát či jednotlivé instituce by mohly následovat příkladu Prahy 7. Její starosta Jan Čižinský (PRAHA SOBĚ) hned po páteční tiskové konferenci ministra Blatného oznámil, že jeho radnice nabídne občanům respirátory zdarma či za dobrovolný příspěvek.

Zpřísnění má nahradit silná důvěra v testy

Začátkem března se má do škol vrátit část žáků, nepříznivému epidemickému trendu navzdory. Zjevná rizika otevřených škol a šíření viru často asymptomatickými dětmi napříč rodinami má vyvážit antigenní testování. Použity zřejmě budou odběrové sady z Číny určené ke stěru z kraje nosu — nejde tedy o u nás obvyklou a vcelku nepříjemnou metodu získávání vzorku v nosohltanu.

Účinnost rychlých antigenních testů je ale při podobném nasazení poněkud sporná. Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí v podzimní metodice doporučuje testy na přítomnost antigenu u lidí se symptomy nebo tam, kde se očekává vysoký výskyt nákazy. Školy zjevně nespadají ani do jedné kategorie. Plán testování školáků s poukazem na očekávanou míru chybovosti setrvale kritizuje například bývalý národní koordinátor testování, Marián Hajdúch.

Sítem antigenních rychlotestů mohou propadnout až desítky procent bezpříznakových případů. Čistě číselně jde sice stále o mnohem lepší záchyt, než kdyby se netestovalo vůbec, na druhou stranu se však nabízí otázka, jaká rizika přinesou falešně negativní výsledky, když je část rodičů jistě pochopí jako jakýsi průkaz o bezinfekčnosti.

Politici se možnosti lockdownu vyhýbají

Co opatření přinese v epidemické situaci, stěží odhadovat. Zatím totiž nevíme, čím vším se budou rizika vyvažovat.

Klíčové je, že nikdo z politiků se evidentně nechystá prosazovat plošné a důsledné omezení pohybu i ekonomiky („lockdown“), po němž už týdny volá nemálo expertů i část, byť menší, občanské společnosti. Přestože by řešení pravděpodobně bylo po všech stranách účinnější než stávající lavírování, chybí k němu politická i obecná vůle.

„Ačkoliv tento přístup volily některé země, a jistě tento názor zaznívá od epidemiologů a od lidí jako [vědecká Iniciativa Sníh], se kterými samozřejmě jsme v kontaktu, realita České republiky je dosti jiná. Lockdown vyjma průmyslu tu už máme. Jsme exportní země v rámci řetězce subdodavatelů. To by se musel domluvit premiér Babiš na summitu evropských zemí, respektive premiérů, jejichž dodavateli Česká republika je,“ tvrdí v mírných variacích předseda Pirátské strany Ivan Bartoš.

Opozice sice verbálně uznává závažnost situace, jí navrhovaná řešení jsou ale spíše dílčí a důsledně se vyhýbají omezením — ta zůstávají tradičně na ministerstvu zdravotnictví. O opozičních návrzích se navíc má jednat až v úterý, zhruba týden od zrychlení nárůstu případů covid-19.

Dané úpravy tak přijdou velmi pozdě. Pamatujme, že údaje o záchytech viru jsou oproti fyzickému šíření zpožděné. Pokud by se tedy přijalo nové opatření například příští pátek, na číslech jeho vliv uvidíme až kolem osmého března.

Jakou změnu v řízení epidemie si představují Piráti, když ne lockdown? Primárně žádají zavedení povinného testování a respirátorů či kvalitních ústenek ve firmách a průmyslových provozech.

Na místě je podle nich i častější zavádění práce z domova ve státní správě a další posílení nemocenské s cílem překonat odpor řady zaměstnanců i živnostníků ke karanténám. Předkládané body jsou racionální a podložené, zdaleka ale netvoří komplexní protiepidemickou strategii.

Obecný důraz na testování je sice z dlouhodobého hlediska správný. Pokud by se ale měl v nynější situaci uplatňovat namísto omezení kontaktu, nemůže zastřít logická i praktická úskalí. Test odhalí, že proběhl přenos, a může nepřímo zabránit jeho pokračování, vlastní prvotní infekci ale nezabrání. Pokud se navíc neprovádí takřka neustále, stěží ve větších provozech zapůsobí jako spolehlivá prevence. V případě antigenního testu je negativní výsledek průkazný nižší desítky hodin.

Výsledkem týdne zmatku je pandemický zákon

Hlavním úspěchem opozice je po posledním hektickém týdnu schválení dlouho žádaného pandemického zákona — plným názvem „zákona o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19“. Ten má nahradit neustálou potřebu nouzového stavu takzvaným stavem pandemické pohotovosti. Přijetí úpravy si opozice vymohla poté, co se vládě nepodařilo prodloužit minulý nouzový stav a na přání hejtmanů, zřejmě v rozporu s ústavou, vyhlásila obratem nový.

Výsledný zákon je plodem neobvyklé spolupráce vlády s opozicí. Tu pochválil i Blatný: „Rád bych nesmírně poděkoval jak svým kolegům, tak zástupcům opozice za nesmírně konstruktivní a užitečná jednání,“ řekl při jednání Poslanecké sněmovny.

Pandemický zákon umožňuje vládě nadále řídit epidemii, ukládá jí ovšem přísnější podmínky a důslednější kontroly. Jediným implicitně přímo vyloučeným opatřením jsou nařízení pracovní povinnosti a plošné restrikce volného pohybu. S pandemickým zákonem tedy padne jak současný zákaz nočního vycházení, tak hypotetická možnost nějaké formy skutečného lockdownu s omezeným vycházením. Na tu by musel opět nastat nouzový stav.

Přestože přijetí zákona mnozí oceňují, výsledek je potenciálně sporný. O podobné úpravě se sice debatuje přes tři čtvrtě roku, vlastní norma však vznikla narychlo.

Kritici zdůrazňují, že novinka posiluje ministerstvo zdravotnictví a hygienické stanice. Kvůli jejím limitům navíc nelze vyloučit nutnost dalšího „obyčejného“ nouzového stavu. Případné nedostatky má příští středu posoudit horní komora parlamentu. Senátor Jan Horník (STAN) již avizoval, že s ukvapeným procesem nesouhlasí a nepokládá předlohu za dostatečně právně prozkoumanou.

Účinnost pandemického zákona ukončí začátkem března nouzový stav, jak stvrdila volba naprosté většiny poslanců s výjimkou KSČM. Díky tomu, že se požadovaná předloha schválila, opozice nepřistoupila k okamžitému zrušení nynějšího nouzového stavu.

V daném hlasování se paradoxně převrátily politické pozice: pro zrušení nouzového stavu zvedla ruku jen SPD a nezařazení poslanci doplnění částí KSČM a TOP 09. Většina poslanců liberální opozice se zdržela, což se v důsledku rovná hlasu proti. Proti hlasovalo ANO a ČSSD.

Zákon má platit rok a omezuje se na trvání epidemie covid-19. Umožňuje různé formy přezkumu: konkrétní opatření vydaná rezortem zdravotnictví lze napadnout u Nejvyššího správního soudu, poslanci mohou stav pohotovosti obnovovat i rušit. Buď na návrh vlády či z iniciativy pětiny poslanců. Ministr zdravotnictví má zákonodárce o rozhodnutích a aktuální situaci každé dva týdny informovat.

Technicky vzato se navíc jedná o epidemický, nikoli pandemický zákon: řeší totiž nákazu u nás a nepředpokládá se, že by délka jeho aktivace přímo závisela na situaci za hranicemi. „Pokud někdo říká, že vytváříme pandemický stav na věky věků, není to pravda. Je omezen na aktuální situaci s covid-19. Sněmovna bude mít právo daný stav kdykoli zrušit,“ shrnul faktický stav poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL).