Vládní plán snazšího zavádění protiepidemických opatření ve Sněmovně narazí

Jan Gruber

Vláda usiluje o stanovení rámce, který by usnadňoval zavádění masivních protiepidemických opatření i mimo nouzový stav. Sada návrhů, jež kabinet Sněmovně předloží, však vykazuje vážné nedostatky. Ve stávající podobě proto neuspějí.

Všechny předložené materiály z dílny ministerstva vnitra a ministerstva zdravotnicví nyní posoudí Sněmovna. V případě pandemického zákona, který je na pořadu mimořádné čtvrteční schůze, lze očekávat, že k němu opozice uplatní řadu pozměňovacích návrhů, aby docílila zvýšené parlamentní kontroly nad mimořádnými opatřeními. Novela zákona o bezpečnosti i novela krizového zákona pravděpodobně spadne pod stůl. Foto FB Úřad vlády ČR

Vláda Andreje Babiše (ANO) na svém pondělním zasedání schválila zákon o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19, který upravuje zavádění protiepidemických opatření za situace, kdy není vyhlášen nouzový stav. Spolu s ním kabinet přijal i novely ústavního zákona o bezpečnosti a krizového zákona. První z nich má za cíl na ústavní úrovni zakotvit do českého právního řádu stav nebezpečí a druhá tuto změnu rozpracovává do podrobností. Všechny tři materiály vykazují řadu nedostatků.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Pandemický zákon: Blatný opisoval od Vojtěcha

Pandemický zákon, který vládě předložil ministr zdravotnictví Jan Blatný (nestr. za ANO), dává jím řízenému rezortu pravomoc vydávat mimořádná opatření s celostátní působností, která podle loňského rozsudku Městského soudu v Praze nemohla být vyhlašována mimo nouzový stav, respektive jen na základě zákona o ochraně veřejného zdraví. Pokud právní předpis schválí obě komory Parlamentu, ministerstvo bude nově oprávněno omezovat některé činnosti, služby, veřejnou dopravu, výuku na školách nebo zakázat hromadné akce.

„Smyslem navrhovaného zákona je právně ukotvit opatření, která v rámci řešení epidemie koronaviru dnes vydáváme jako krizová podle krizového zákona,“ vysvětlil Blatný s tím, že opatření budou podléhat předchozímu souhlasu vlády. Ta má v plánu usilovat o jeho projednání ve Sněmovně ve stavu legislativní nouze. Ministr na tiskové konferenci po jednání kabinetu současně přiznal, že schválený materiál se téměř neliší od toho, který během jarních měsíců minulého roku vypracoval Blatného předchůdce Adam Vojtěch (nestr. za ANO).

Materiál od loňského května leží v Poslanecké sněmovně a doposud nebyl projednán. Zástupci opozičních stran Vojtěchovu záměru vytýkali absenci kontroly ze strany dolní komory Parlamentu a posilování moci ministerstva. „V nouzovém stavu, který dává vládě značné pravomoci, má Sněmovna možnost jej okamžitě zrušit. Za stěžejní proto považuji, abychom i v tomto případě jako poslanci měli možnost kabinet kontrolovat a dohlížet na jeho činnosti,“ řekla tehdy Deníku Referendum Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

A opozice s vládním návrhem není spokojena ani tentokrát. „Je to podraz na občany,“ uvedl Jakub Michálek (Piráti) s tím, že v materiálu znovu chybí parlamentní kontrola nad mimořádnými opatřeními. „Zákon neřeší kompenzace pro poškozené, lepší ochranu lidí proti nesmyslným zákazům a chybí i testování na pracovištích,“ shrnul další výhrady za předvolební koalici Pirátů a Starostů. Rekonstrukce státu k tomu doplnila, že návrh je „děravý jako řešeto“. A poukázala na absentující úpravu zveřejňování informací nebo nouzového zásobování.

Zákon o bezpečnosti: Cesta k obcházení Sněmovny

Druhým materiálem, který vláda v pondělí schválila, je novela ústavního zákona o bezpečnosti České republiky, již do legislativního procesu postoupil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v září minulého roku. Ta na ústavní úrovni vytváří stav nebezpečí — doposud byl upraven pouze v krizovém zákoně —, který bude moci nově vyhlašovat vláda na celém území státu. Dále zpřesňuje ustanovení o prodloužení volebního období a odkladu voleb. V neposlední řadě upravuje postavení Ústředního krizového štábu.

„Pandemie koronaviru nám ukázala, že musíme zásadně novelizovat krizovou legislativu. Jen tak zvýšíme akceschopnost státu a naše možnosti, jak řešit podobné krizové situace,“ zdůvodnil přijetí novely Hamáček s tím, že stav nebezpečí bude moci vyhlásit vláda tehdy, pokud intenzita ohrožení země nevyžaduje aktivaci nouzového stavu. Ve stavu nebezpečí získá kabinet pravomoc nařídit pracovní povinnost nebo omezení pohybu, oproti nouzovému stavu však již nebude oprávněn omezit, případně zakázat podnikatelskou činnost.

Novela dále upravuje postup pro odložení voleb v těch případech, kdy je s ohledem na situaci v České republice, respektive vyhlášení nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu nelze připravovat, ani konat. Volby do Parlamentu, zastupitelstev územních samosprávných celků a prezidenta republiky má zákon umožnit odložit nejdéle o šest měsíců, přičemž pokud půjde o volby senátní, krajské a komunální, tak se o dobu prodloužení volebního období zkrátí doba toho následujícího.

Přestože Hamáček o nezbytnosti novelizace ústavního zákona hovořil již během loňského května, a měl tedy dostatek času na její přípravu, schválený návrh — alespoň podle Legislativní rady vlády — vykazuje řadu chyb. Ta ve svém nesouhlasném stanovisku zdůraznila, že právní úprava nedostatečně rozlišuje podmínky pro vyhlášení stavu nebezpečí a nouzového stavu, znepřehledňuje fungování stavu nebezpečí — neboť bude mít dvě podoby: vládní a krajskou — a rozvolňuje požadavek souhlasu Poslanecké sněmovny s prodlužováním krizového stavu.

„Vláda může například nejprve vyhlásit stav nebezpečí, v jehož rámci bude vydávat krizová opatření, a následně vyhlásit nouzový stav. Novela bude mít za následek, že souhlas Sněmovny s prodloužením některého z těchto stavů nad dobu třiceti dnů se bude vyžadovat jen v rámci nepřetržitého trvání toho kterého krizového stavu,“ uvedla Legislativní ráda ve svém stanovisku s tím, že zákon by měl rovněž jasně stanovit i právní formu a přezkoumatelnost krizových opatření vlády, což je dnes mimořádně obtížné.

Krizový zákon: Omezení práva na náhradu škody

Schválený návrh krizového zákona, rovněž z dílny ministerstva vnitra, v reakci na ústavní novelu upravuje podrobnosti vyhlášení stavu nebezpečí, zejména rozsah těch práv a svobod, jež lze v tomto krizovém stavu rozhodnutím vlády omezit, a stanovuje, jaké povinnosti je kabinet oprávněn lidem uložit. Stanovuje také působnost Ústředního krizového štábu, včetně jeho složení, upravuje problematiku přestupků a náhrady škod nebo zakotvuje pravomoc vlády svým nařízením prodloužit běh lhůt a platnosti dokladů spolu s omezením výkonu úřední činnosti.

Vedle toho, že materiál podle Legislativní rady vlády vykazuje řadu problémů shodných s ústavní novelou zákona o bezpečnosti, trpí i dalšími neduhy. Právníci mu vytýkají především zásahy do paragrafů, které regulují problematiku náhrady škody vzniklé v důsledku krizových opatření. „Jakkoliv Legislativní rada nezpochybňuje, že je věcí státu, jak tuto oblast upraví, měl by tak udělat korektně,“ napsali ve svém — opět nesouhlasném — stanovisku s tím, že ministerstvo vnitra při zdůvodnění svého záměru argumentovalo zavádějícím způsobem.

„Předkladatel se rozhodl omezit právo na náhradu škody pouze na skutečnou škodu, aniž by to v důvodové zprávě vysvětlil. Není tak seznatelné, proč se opouští zásada plné náhrady, která platí i v jiných případech, v nichž dojde k zásahu do jmění poškozeného, aniž byl naplněn prvek protiprávnosti. Návrhem se má favorizovat škůdce, když se poškozenému neumožňuje, aby přímo žádal náhradu škody v penězích, což také není vůbec vysvětleno a neodpovídá to standardní koncepci způsobu náhrady škody,“ upozornila Legislativní rada vlády.

Všechny tři materiály nyní posoudí Poslanecká sněmovna. V případě pandemického zákona, který je na pořadu mimořádné čtvrteční schůze, lze očekávat, že k němu opozice uplatní řadu pozměňovacích návrhů, aby docílila zvýšené parlamentní kontroly nad mimořádnými opatřeními. Pokud jde o novelu zákona o bezpečnosti a krizového zákona, lze na základě výstupů sněmovní Stálé komise pro Ústavu i nezbytnosti získat pro navržené změny dvoutřetinovou většinu hlasů předpokládat, že oba tisky spadnou s koncem volebního období pod stůl.

Diskuse