↗

Všechny předložené materiály z dílny ministerstva vnitra a ministerstva zdravotnicví nyní posoudí Sněmovna. V případě pandemického zákona, který je na pořadu mimořádné čtvrteční schůze, lze očekávat, že k němu opozice uplatní řadu pozměňovacích návrhů, aby docílila zvýšené parlamentní kontroly nad mimořádnými opatřeními. Novela zákona o bezpečnosti i novela krizového zákona pravděpodobně spadne pod stůl. Foto FB Úřad vlády ČR

Vláda Andreje Babiše (ANO) na svém pondělním zasedání schválila zákon o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19, který upravuje zavádění protiepidemických opatření za situace, kdy není vyhlášen nouzový stav. Spolu s ním kabinet přijal i novely ústavního zákona o bezpečnosti a krizového zákona. První z nich má za cíl na ústavní úrovni zakotvit do českého právního řádu stav nebezpečí a druhá tuto změnu rozpracovává do podrobností. Všechny tři materiály vykazují řadu nedostatků.

Pandemický zákon: Blatný opisoval od Vojtěcha

Pandemický zákon, který vládě předložil ministr zdravotnictví Jan Blatný (nestr. za ANO), dává jím řízenému rezortu pravomoc vydávat mimořádná opatření s celostátní působností, která podle loňského rozsudku Městského soudu v Praze nemohla být vyhlašována mimo nouzový stav, respektive jen na základě zákona o ochraně veřejného zdraví. Pokud právní předpis schválí obě komory Parlamentu, ministerstvo bude nově oprávněno omezovat některé činnosti, služby, veřejnou dopravu, výuku na školách nebo zakázat hromadné akce.

„Smyslem navrhovaného zákona je právně ukotvit opatření, která v rámci řešení epidemie koronaviru dnes vydáváme jako krizová podle krizového zákona,“ vysvětlil Blatný s tím, že opatření budou podléhat předchozímu souhlasu vlády. Ta má v plánu usilovat o jeho projednání ve Sněmovně ve stavu legislativní nouze. Ministr na tiskové konferenci po jednání kabinetu současně přiznal, že schválený materiál se téměř neliší od toho, který během jarních měsíců minulého roku vypracoval Blatného předchůdce Adam Vojtěch (nestr. za ANO).

Materiál od loňského května leží v Poslanecké sněmovně a doposud nebyl projednán. Zástupci opozičních stran Vojtěchovu záměru vytýkali absenci kontroly ze strany dolní komory Parlamentu a posilování moci ministerstva. „V nouzovém stavu, který dává vládě značné pravomoci, má Sněmovna možnost jej okamžitě zrušit. Za stěžejní proto považuji, abychom i v tomto případě jako poslanci měli možnost kabinet kontrolovat a dohlížet na jeho činnosti,“ řekla tehdy Deníku Referendum Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

A opozice s vládním návrhem není spokojena ani tentokrát. „Je to podraz na občany,“ uvedl Jakub Michálek (Piráti) s tím, že v materiálu znovu chybí parlamentní kontrola nad mimořádnými opatřeními. „Zákon neřeší kompenzace pro poškozené, lepší ochranu lidí proti nesmyslným zákazům a chybí i testování na pracovištích,“ shrnul další výhrady za předvolební koalici Pirátů a Starostů. Rekonstrukce státu k tomu doplnila, že návrh je „děravý jako řešeto“. A poukázala na absentující úpravu zveřejňování informací nebo nouzového zásobování.

Zákon o bezpečnosti: Cesta k obcházení Sněmovny

Druhým materiálem, který vláda v pondělí schválila, je novela ústavního zákona o bezpečnosti České republiky, již do legislativního procesu postoupil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v září minulého roku. Ta na ústavní úrovni vytváří stav nebezpečí — doposud byl upraven pouze v krizovém zákoně —, který bude moci nově vyhlašovat vláda na celém území státu. Dále zpřesňuje ustanovení o prodloužení volebního období a odkladu voleb. V neposlední řadě upravuje postavení Ústředního krizového štábu.

„Pandemie koronaviru nám ukázala, že musíme zásadně novelizovat krizovou legislativu. Jen tak zvýšíme akceschopnost státu a naše možnosti, jak řešit podobné krizové situace,“ zdůvodnil přijetí novely Hamáček s tím, že stav nebezpečí bude moci vyhlásit vláda tehdy, pokud intenzita ohrožení země nevyžaduje aktivaci nouzového stavu. Ve stavu nebezpečí získá kabinet pravomoc nařídit pracovní povinnost nebo omezení pohybu, oproti nouzovému stavu však již nebude oprávněn omezit, případně zakázat podnikatelskou činnost.

Novela dále upravuje postup pro odložení voleb v těch případech, kdy je s ohledem na situaci v České republice, respektive vyhlášení nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu nelze připravovat, ani konat. Volby do Parlamentu, zastupitelstev územních samosprávných celků a prezidenta republiky má zákon umožnit odložit nejdéle o šest měsíců, přičemž pokud půjde o volby senátní, krajské a komunální, tak se o dobu prodloužení volebního období zkrátí doba toho následujícího.