Půvab nepravděpodobných spojenectví
Radovan BartošekProhra hlasování o prodloužení nouzového stavu fakticky znamená, že Babišův projekt už nemá důvěru. Parlament je vyčerpaný a epidemie sílí. Vláda musí skončit a uvolnit místo odborníkům, kteří nás z krize vyvedou. Vše je teď na ČSSD.
Po čtvrtečním hlasování o prodloužení nouzového stavu, které menšinová vláda premiéra Babiše prohrála, došlo na politické scéně k posunu těžiště moci. Ačkoli se může zdát, že po žádosti hejtmanů o prodloužení nouzového stavu dokázal Babiš opozici políček vrátit, do příslovečné „stejné řeky“ své druhé vlády se již nevrátí. Otázkou je, jak na novou situaci zareaguje jeho menší koaliční partner, který na rozdíl od ANO hraje o vlastní politické přežití. Situace nemusí být ztracená.
Rezidua důvěry
Vládní koalice utrpěla ve čtvrtečním hlasování o prodloužení výjimečného stavu drtivou porážku. Zdá se, že Babiš s tím příliš nepočítal, jeho komunistický stínový koaliční partner nicméně dospěl ve svém vnitřním rozkladu do fáze otevřeného a přiznaného boje o přežití.
Pokud se komunisté nerozštěpí už na nadcházejícím sjezdu, dá se předpokládat, že se tak stane právě v situaci, kdy strana vypadne z parlamentu a řada dosud loajálních soudruhů rázem přijde spolu se ztrátou funkcí a vlivu i o ten hlavní důvod, proč táhnout za jeden provaz. KSČM stojící mimo parlament najednou nebude v prvé řadě institucí zprostředkovávající svým specifickým způsobem vliv a moc. Zbude z ní jen politický klub, který se ve svém ideovém vývoji zasekl někde v první polovině 90. let a jehož členové najednou zjistí, že se sobě za třicet let vzdálili tak, že by jim bylo mnohem lépe v jiných stranách a hnutích, Babišem počínaje, Okamurou, Vandasem a Klausem mladším konče.
Jinými slovy, KSČM jako strana a organizace usilující o politickou moc bude k ničemu a její resuscitace bude v podstatě nemožná. Řešit tuto krizi bude extrémně obtížné, ale možná nějak proveditelné, pokud se strana ve sněmovně udrží. To se ale jen stěží podaří, pokud půjde strana do voleb s puncem spojence Andreje Babiše a jeho druhé vlády, která se začíná stávat mezi cílovou skupinou komunistických voličů kvůli protiepidemickým opatřením silně nepopulární. Gottwaldovi pravnuci to pochopili a spolu s opozicí hlasovali proti prodloužení ústředního politického nástroje, který vládě umožňuje zemi v době epidemie řídit a realizovat protiepidemickou politiku. Ačkoli to nahlas nikdo neřekl, fakticky komunisté rozšířili řady opozice.